Vývoj fiskální politiky ČR po roce 1990

- zdědili jsme nízký veřejný dluh – ke konci 1992 činil 158,8 mld. Kč (20% HDP);

- hlavním rysem FP v letech 1993 – 1997 bylo zachování vyrovnanosti státního rozpočtu;

- dalšími operativními rozpočtovými kritériemi bylo snižování podílu příjmů a výdajů SR na HDP a zvyšování podílu výdajů na infrastrukturální investice v celkových rozp. výdajích;

- dlouhodobou tendencí FP je snižování daňové kvóty (tj. daň. příjmů včetně pojištění na sociální zabezpečení) – nejvýraznějším krokem byla daň. reforma z 1. 1. 1993;

- FP v tomto období naznačuje realizaci expanzivní FP vlády – rozp. přebytky dosahované v období 1993 – 1995 byly vždy v následujícím roce rozpuštěny a nově vznikající přebytky byly již nižší než v roce minulém;

- v dubnu 1997 musela vláda reagovat na nepříznivou ek. situaci (deficit SR a veřejných rozpočtů, předstih růstu reálných mezd před produktivitou práce, rychle rostoucí domácí poptávka, která podněcovala růst importu, prohlubování vnější nerovnováhy) – omezení výdajů veřejných rozpočtů a omezení růstu mezd ve veřejném sektoru;