- nabídl vlastní teorii poptávky po penězích – teorii preference likvidity; v této teorii zdůraznil funkci peněz jako uchovatele hodnoty (aktivum) a vliv úrokové sazby na poptávku po penězích;
- rozlišuje tři motivy držby peněz:
1. transakční motiv – poptávka po penězích je funkcí důchodu, a platí MDT = f(Y)
2. opatrnostní motiv – je založen na tom, že jednotlivci si přejí mít u sebe větší množství peněz než je nutné pro běžné transakce vzhledem k případným nepředvídatelným platbám (objem pen. zůstatků roste s velikostí důchodu a klesá s růstem úrokové sazby) – LP = f(Y);
3. spekulační motiv – vychází z očekávání ekon. subjektů o budoucí výší úrokových sazeb – jestliže očekávají růst úrok. sazeb, budou se spíše zbavovat pevně úročených CP a držet peníze, protože pokud úrok. sazby vzrostou, sníží se ceny pevně úročených CP a pak je bude možno koupit za držené peníze s kapitálovým ziskem – spekulační poptávka po penězích je zápornou funkcí úrokové sazby = LS = f(i);
- celková poptávka po penězích vzniká sloučením tří dílčích poptávek – L = f(Y+,i-)
Monetarismus
- vychází z přepracované moderní kvantitativní teorie peněz – netvrdí, že rychlost V je konstantní, věří v to, že rychlost se mění způsobem, který lze předvídat
- tvrdil, že poptávka po penězích musí být ovlivňována stejnými faktory, které ovlivňují poptávku po kterémkoli jiném aktivu – Friedman použil teorii poptávky po aktivech na peníze
Žádné komentáře:
Okomentovat