1) morální hazard
je činnost jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce. Za tuto činnost nenese zpravidla plné následky, protože jeho působení není perfektně pozorovatelné a ověřitelné. Příklad pojištění – pojištěný věnuje pravděpodobně méně péče pojistné záležitosti, protože ví, že jí bude případná ztráta kompenzována.
Častější případ – vztah nájemce (zaměstnavatel. Principal P) – zmocněnce (agent,A). zmocněnec působí pro nebo za nájemce. Typické charakteristiky jejich vztahu:
- nájemce obvykle deleguje na zmocněnce určitou část rozhodovacích pravomocí,
- A vykonává určité úkoly za P a o následky se sním dělí (vzájemná propojenost mezi jejich užitky),
- Rozhodování probíhá v kontextu nejistoty, přesný výsledek není možné určit předem, závisí zčásti na úsilí A a zčásti na náhodných faktorech,
- Existuje asymetrická informace a morálního hazardu, A má tendenci jednat pouze ve vlastním zájmu, což mu umožňuje existence utajené činnosti či informace.
Jak A tak P chtějí maximalizovat svůj užitek. Jak motivovat A, aby působil co nejvíce v zájmu P:
a) zahrnutí určitého pravidla podílnictví, způsobu rozdělení výnosu mezi A a P,
b) v omezeném množství lze přinutit A prostřednictvím pozorování jeho činnosti.
P se snaží max. svůj užitek, který je závislý na čistém výnosu po odečtení odměny zmocněnce. Úsilí A je zvyšováno odměnou, avšak čím větší část odměny dostane, tím menší část může dostat P.
Žádné komentáře:
Okomentovat