· posun křivky nabídky peněz doleva (při existující i nestačí peněžní zásoba – mezera = nadměrná poptávka), úrokové sazby rostou, dokud není dosaženo nové rovnováhy = ztížení dostupnosti peněz.
· Posun poptávky po penězích (poruchu způsobila inflace): DD doprava (), vede k růstu úrokové sazby. Zvýšení GNP nebo cenové hladiny.
Monetární mechanismus
Nakupuje-li Fed na volném trhu Þ bankovní rezervy a nabídka peněz - i a podporuje úvěry - mají tendenci růst výdaje citlivé na úrok (jak klesá cena C, rostou I; jak klesají hypoteční úvěry, roste výstavba domů…) - AD a tím také GNPR, zam. a cenovou hladinu (u restriktivní monetární pol. je pořadí obrácené).
M roste - i klesá Þ I, C, a X roste - AD roste Þ GNPR a P roste
Grafická analýza monetární politiky (str. 350-1)
Monetární politika v rámci křivek AD a AS
Expanzivní m. p. (nevyužité zdroje + relativně plochá AS = Keynesiánci): peněžní expanze posune AD doprava - zvyšuje produkt a ceny. Kdyby se ekonomika nacházela blízko svého potenciálu (strmě stoupající AS, klasická křivka), měly by monetární změny malý vliv na GNPR – vyšší zásoba peněz by měla vliv především na růst cenové hladiny.
V dlouhém období: jak se ceny a mzdy přizpůsobují, účinky na produkt slábnou a cenové vlivy začínají převažovat (AS svislá, téměř svislá).
Peníze jsou v dlouhém období “neutrální” = peněžní změny nemají na reálné veličiny v ek. žádný vliv. Dlouhodobá neutralita peněz je ale pouze tendencí nikoli univerzálním zákonem.
Žádné komentáře:
Okomentovat