Statistické výpočty kovariance a korelačních koeficientů různých instrumentů – význam z hlediska konstrukce portfolia. Negativně korelované instrumenty (např. cen. papíry) způsobují menší riziko portfolia. Potřebujeme znát historický vývoj výnosností daných instrumentů. Použití modelů jako CAPM – přímka trhu cen. papírů. Posuzování výnosnosti a systematického rizika vzhledem k trhu.
U řízení rizik spojených s potřebou kapitálu (solventnost) se v regulaci používá ukazatel kapitálové přiměřenosti. Magická hodnota je 8 %. Podíl kapitálu k výši expozice (tj. hodnotě aktiv která je ohrožena, kterou by měl kapitál krýt – používá se pojem kapitálový požadavek – vztahují se k různým rizikům – zejména úvěrové, určitým způsobem tržních, a nově i operačního.
Hlavním bankovním rizikem je úvěrové – riziko selhání protistrany. Typicky když klient nesplatí úvěr, který mu byl poskytnut. Banka se těmto rizikům brání (vůči retailovým klientům společným portfoliovým řízením, vůči firmám prověřením pomocí finančních analýz bilance a výsledovky a posouzením podnikatelského záměru). Standardizované prověřování klienta a jeho schopnosti splácet. Zajištění – hmotné – např. zástava nemovitostí, směnky s více povinnými podepsanými osobami, osobní zaručení – v případě selhání dlužníka je povinna platit jiná osoba. Zjistí-li u určitých klientů banka vyšší riziko – uzpůsobí tomu buď cenu úvěru (úrok. sazbu), nebo úvěr vůbec neposkytne. Realizace úvěrového rizika má dopady i na likviditu banky – banka nemá v určitou dobu prostředky, se kterými od klienta počítala, musí shánět jinde zdroje pro své zamýšlené operace. Na vzniklé či pravděpodobné ztráty vytváří banka rezervy a opravné položky. Úvěrový scoring – posuzování vs. empir. metody.
Úrokové riz. metodou Durace GAPu. Durace dává info o průměrné době splatnosti instrumentu.
Žádné komentáře:
Okomentovat