Sama produkční funkce je složena ze dvou dalších funkcí. První je funkce nabídky práce (L), která se mění v
čase a spolu s kapitálem (K) tvoří výrobní vstupy. Nabídku práce budeme v dalším výkladu považovat za
exogenní funkci, což znamená, že tempo růstu pracovní síly budeme v růstových modelech považovat za danou
veličinu, která není ovlivňována ekonomickými proměnnými.
Druhou funkcí je funkce nabídky kapitálu. Velikost kapitálové zásoby ekonomiky (K) je určována objemem
investic (I = dK). Protože růstové modely analyzují ekonomiku v dlouhém období, předpokládají obecně, že
výše investic je rovna výši úspor. Investice a úspory jsou v růstových modelech převážně endogenním faktorem,
tedy veličinou, jejichž determinací se daný model zabývá.
Koeficient A vyjadřuje úroveň technologie a odráží vliv obtížně měřitelných faktorů, které můžeme shrnout
do kategorie celková produktivita kapitálu a práce (zlepšení techniky, růst kvalifikace, efektivnější alokace
zdrojů v ekonomice, úspory z rozsahu, organizace výroby, metody řízení apod.). Termín technologie má tedy
poměrně široký význam.
Žádné komentáře:
Okomentovat