Problém ovšem spočívá v tom, že výrobci jsou dobře informováni o relativních cenách a zaměstnanci o
reálných mzdách na svých dílčích trzích. Obě skupiny jsou méně informovány o změnách agregátní cenové
hladiny. Jenže relativní ceny a reálné mzdy jsou významně ovlivněny právě změnami agregátní cenové hladiny.
Proto musí firmy i jejich zaměstnanci vytvářet racionální očekávání ohledně budoucí míry inflace (e), nemohou
ovšem předpokládat, že vždy přesně odhadnou skutečnou míru inflace ().
Pokud se racionální očekávání ohledně míry inflace splní a skutečná míra inflace se bude rovnat očekávané
míře inflace ( = e) a nedojde k neočekávaným poruchám či neočekávaným aktivitám státu, bude realizován
potenciální reálný důchod (YK) při přirozené míře nezaměstnanosti (UN). Trh tedy směřuje k realizaci
potenciálního reálného důchodu YK. Pokud dojde k neočekávaným změnám poptávky nebo neočekávaným
poruchám, vznikají odchylky skutečné míry inflace od očekávané míry inflace a odchylky reálného důchodu od
potenciálního reálného důchodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat