Lucasův model krátkodobé agregátní nabídky vychází z následujících úvah. Dejme tomu, že máme firmu,
která vyrábí určité zboží i. Firemní nabídka zboží si vychází z tradičního předpokladu, že nabízené množství
zboží qi roste spolu s růstem jeho relativní ceny pi/P. Je-li cena zboží v období t rovna pit, pak je jeho nabídková
křivka dána vztahem qit = F(pit/Pt
e). V čase, kdy se výrobce rozhoduje o výrobě a prodeji tohoto zboží i, není
ovšem známa agregátní cenová hladina Pt a proto musí firmy stavět svá rozhodnutí na základě odhadu očekávané
cenové hladiny (Pt
e).
Obr. 13.5 ukazuje, že firma nemůže vědět s jistotou, zda cena její produkce vzrostla díky růstu poptávky po
produkci odvětví ve vztahu k jiným odvětvím v ekonomice nebo pouze díky růstu agregátní poptávky v celé
ekonomice. Problém je tedy v tom, že každý výrobce zná dobře cenu na svém trhu pit, nezná ale už přesně ceny
na ostatních trzích a agregátní cenovou hladinu. Na bázi ceny svého trhu pit a očekávané cenové hladiny Pt
e ale
musí odhadnout skutečnou relativní cenu svého zboží, tj. pit/Pt
e a podle ní stanovit nabízené množství svého
zboží.
Žádné komentáře:
Okomentovat