Předpokládejme

Předpokládejme, že v domácí zemi D se vláda rozhodne zvýšit reálný důchod a zaměstnanost
prostřednictvím růstu státních výdajů. Růst reálného důchodu však vede k růstu importu v závislosti na mezním
sklonu k importu a ke zhoršení bilance běžného účtu. To zároveň znamená růst exportu zahraniční země Z a
zlepšení její bilance běžného účtu. Další přizpůsobení v tomto bilaterálním světě probíhá tak, že růst exportu
země Z se promítne do multiplikovaného růstu reálného důchodu v této zemi. Růst reálného důchodu v zemi Z
se však dále promítne do růstu jejího importu, což znamená růst exportu země D. Tímto způsobem je
prostřednictvím čistého exportu v obou ekonomikách ovlivňován reálný důchod a zaměstnanost a současně se v
obou zemích střídavě zvyšuje import a export, což vede k cyklickému obnovování rovnováhy běžného účtu
platební bilance.
Na tomto mechanismu je založen tzv. teorém lokomotivy. Ten je založen na představě, že pokud by byly
obě země zpočátku v recesi, pak by stačilo, aby jedna z nich začala provádět expanzivní fiskální politiku. Tak by
působila prostřednictvím růstu svého dovozu jako lokomotiva, která vytahuje z recese druhou ekonomiku, aniž
by tato druhá země musela sama uplatňovat expanzivní politiku. Po určité době by se pozice obou ekonomik
vyměnily. Problém je ovšem v tom, že země provádějící fiskální expanzi se pravděpodobně dostane do deficitu
na běžném účtu, a proto by zemí v pozici lokomotivy měla být ta země, která má zpočátku přebytek na běžném
účtu. Takovéto mezinárodní koordinování hospodářské politiky je ovšem dosti obtížné.