Základním principem keynesiánského modelu určení reálného důchodu je princip multiplikátoru
autonomních výdajů. Jednou ze složek autonomních výdajů jsou investice a investiční multiplikátor udává, o
kolik jednotek vzroste reálný důchod, vzroste-li objem investic o jednotku:
dY = k . dI (2)
Princip multiplikátoru navozuje kauzální vztah, který vede od růstu (či poklesu) investic k multiplikovanému
růstu (či poklesu) reálného důchodu.
Někteří keynesiánští teoretici hospodářského cyklu přišli s myšlenkou, že existuje další kauzální vztah, u
kterého je vazba příčina-následek opačná. Myšlenka, že změna míry růstu reálného důchodu či reálného
produktu vyvolává akcelerovanou změnu v objemu investic, se nazývá akcelerační princip.
Teorie akcelerátoru je založena na mnoha předpokladech, přičemž základním je neměnnost poměru
kapitálové zásoby a reálného produktu v ekonomice (poměr kapitál-výstup, K/Y). Podle tohoto předpokladu
existuje pevný vztah mezi množstvím kapitálu v ekonomice a reálným produktem. Je-li tento poměr roven např.
2/1, pak musí být růst reálného produktu o jednotku doprovázen růstem kapitálové zásoby o 2 jednotky.
Žádné komentáře:
Okomentovat