Účinek technického pokroku ukazují obr. 15.7 a obr. 15.8. V obr. 15.7 vidíme, že technický pokrok (např.
zvýšená kvalifikace zaměstnanců nebo nová lepší technika) posunuje intenzivní produkční funkci (tj. produkční
funkci na osobu) směrem vzhůru. Důvodem je to, že díky zlepšení technologie může každý pracovník vyrobit
více i při daném poměru kapitál-práce.
Obr. 15.8 ukazuje vliv technického pokroku v Solowově modelu. Stejně jako v obr. 15.5 je průsečíkem
křivky úspor a přímky investic určen původní rovnovážný poměr kapitál-práce k1
E. Technický pokrok vede dle
intenzivní produkční funkce k růstu reálného důchodu na osobu při daném poměru kapitál-práce a tedy i k růstu
úspor na osobu při daném poměru kapitál-práce. To graficky zachycuje posun křivky úspor z úrovně s.f1(k) na
úroveň s.f2(k). Průsečík nové křivky úspor s původní investiční přímkou nyní určuje nový rovnovážný poměr
kapitál-práce k2
E.
Technický pokrok má zdvojený efekt na reálný důchod na osobu a spotřebu na osobu: (1) vede přímo k růstu
reálného důchodu na osobu při jakékoli úrovni poměru kapitál-práce a (2) vyšší reálný důchod na osobu
znamená vyšší úspory na osobu a proto dochází k rychlejšímu tempu růstu kapitálu na osobu, růstu
dlouhodobého poměru kapitál-práce a nepřímo tak k růstu reálného důchodu na osobu. Úspěch (rychlejší růst)
tedy přináší další úspěch (rychlejší kapitálovou akumulaci).
Žádné komentáře:
Okomentovat