Nerovnováhu bilance na běžném účtu nebo platební bilance jako celku nelze udržovat nekonenčně dlouho4).
Země s přebytkem může po určitou dobu snižovat své závazky vůči cizině, půjčovat deficitním zemím či
zvyšovat investice v cizině nebo zvyšovat své devizové rezervy. Na určitém stupni však bude další úvěrování
deficitních zemí nebo hromadění devizových rezerv stěží únosné. Země s deficitem může naopak po určitou
dobu zvyšovat své závazky vůči cizině, snižovat své pohledávky vůči cizině nebo snižovat své devizové rezervy.
Po určité době však může zahraniční zadlužení nabýt hrozivých rozměrů a devizové rezervy se mohou vyčerpat.
V obou případech limitují ekonomické síly dobu trvání nerovnovážného stavu. Nerovnováha v delším období
povede ke vzniku tlaků na zhodnocení nebo znehodnocení měny.
V následující části kapitoly se budeme zabývat mechanismy, které zajišťují vyrovnávání bilance na běžném
účtu či bilance platební. V jednotlivých modelech budeme zkoumat proces, kterým jsou eliminovány deficity
těchto bilancí, neboť deficity jsou obvykle (víceméně nesprávně) považovány za větší zlo než přebytky.
Odstraňování přebytků těchto bilancí vyžaduje opačný postup.
Žádné komentáře:
Okomentovat