Významné důvody pro existenci nepružných mezd nacházejí rovněž představitelé "nové keynesiánské
ekonomie", kteří konstruují modely efektivnostních mezd. Podle těchto modelů závisí produktivita práce na
mzdových sazbách, které platí firmy svým zaměstnancům. Proto může být v zájmu firem platit svým
zaměstnancům efektivnostní mzdové sazby, které jsou vyšší něž mzdové sazby, které zajišťují "vyčistění" trhu
práce. Pokles mzdových sazeb v těchto modelech vede ke snížení produktivity práce, což zvyšuje náklady a
snižuje zisky firem. Zastánci modelů efektivnostních mezd předpokládají, že placením vyšších než tržních
mzdových sazeb dávají firmy svým zaměstnancům nejen podnět k vyšší produktivitě, ale zajišťují si i to, že
zaměstnanci se "neulévají".
Pružné či nepružné mzdy a ceny?
Spor o pružnost či nepružnost cen a mezd představuje jednu z nejvýznamnějších makroekonomických
kontroverzí. Monetaristé a noví klasičtí ekonomové předpokládají ve svých modelech pružnost cen a mezd, a
proto se podle nich ekonomika vrací zpět na úroveň potenciálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti.
Keynesiánci naopak ve svých modelech předpokládají nepružnost cen a mezd přinejmenším směrem dolů a
ekonomika podle těchto teorií proto může dlouhodobě uváznout pod svým potenciálním produktem a pod
přirozenou mírou nezaměstnanosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat