Hlavním cílem makroekonomických modelů je zjistit, jakým způsobem je determinována cenová hladina,
reálný důchod, úrokové míry, devizové kursy apod. Ekonomická teorie se to snaží zjistit pomocí analýzy
makroekonomické rovnováhy v makroekonomických modelech. Ekonomové, kteří jsou řazeni do školy, která se
nazývá nová klasická makroekonomie (nebo méně přesně škola racionálních očekávání či monetarismus II)
kladou velký důraz na modelování a zkoumání toho, jak inflační očekávání ovlivňují skutečnou inflaci a jak
chyby v předvídání inflace ovlivňují reálný důchod a zaměstnanost4).
3) O tom, že v keynesiánském táboře najdeme ekonomy různých názorů, existuje dostatečně silné povědomí. Monetarismus je
ovšem často ztotožňován výhradně s M.Friedmanem a považován za monolitickou koncepci. Že tomu tak není, dokazují právě
práce některých představitelů nové klasické makroekonomie neboli monetarismu II.
4) Pro přesnost je pravděpodobně nejlépší používat termín "nová klasická makroekonomie". Termín škola racionálních
očekávání je dosti neúplný, neboť hypotéza racionálních očekávání je pouze jedním z předpokladů nové klasické
makroekonomie (a navíc je tento předpoklad zabudován i v modelech jiných škol). Rovněž termín monetarismus II je ne zcela
výstižný, i když někteří představitelé nové klasické makroekonomie jsou žáky M. Friedmana, důraz kladou také na funkci
peněz v ekonomice a za hlavní problém považují inflaci. Některé názory této školy se však od friedmanovského monetarismu I
značně liší.
Žádné komentáře:
Okomentovat