Neanticipovaná inflace především redistribuje reálné bohatství mezi dlužníky a věřiteli a důchod mezi
zaměstnanci a zaměstnavateli.
K této redistribuci prostřednictvím neanticipované inflace dochází tehdy, jestliže dlužníci a věřitelé chybně
odhadnou budoucí míru inflace. Pak jedni z nich získávají a druzí ztrácejí. Ale kdo bude získávat a kdo ztrácet,
závisí na tom, jak se skutečná míra inflace liší od očekávané. Bude-li skutečná míra inflace vyšší než očekávaná,
pak dlužníci získávají a věřitelé ztrácejí. Naopak, bude-li skutečná míra inflace nižší než očekávaná, pak ztrácejí
dlužníci a získávají věřitelé.
Jak k tomu dochází, se pokusíme objasnit na následujícím příkladu. Začneme situací, kdy očekávaná míra
inflace bude nulová a předpokládaná úroková míra bude 5 % ročně. Dlužníkovi budeme říkat Honza a věřitelem
bude banka, kterou pojmenujeme KORUNA. Honza, který si za uvedených podmínek půjčil u banky 50 000 Kč
na 1 rok, aby si mohl koupit počítač, zaplatí bance KORUNA na konci roku nejenom dlužnou částku 50 000 Kč,
ale také úrok ve výši 2 500 Kč. Kupní síla peněz se v tomto případě nezměnila. Honza se vzdal spotřeby zboží a
služeb ve výši 2 500 Kč a banka získala odměnu také v předpokládané výši.
Žádné komentáře:
Okomentovat