Zkušenosti s desinflačními politikami v posledních dvou desetiletích ovšem přivedly neoklasické i
keynesiánské ekonomy ke společnému názoru, že k úspěšnému snižování míry inflace je nutné snížit inflační
očekávání veřejnosti. Jinými slovy, míra inflace bude skutečně klesat bez výrazného růstu nezaměstnanosti
pouze tehdy, pokud bude klesat očekávaná míra inflace. Nejdůležitějším faktorem při snižování očekávané míry
inflace je kredibilita desinflační politiky. Kredibilní je pouze taková politika, kdy lidé skutečně věří, že to
centrální banka a vláda myslí s bojem proti inflaci vážně. Neoklasičtí ekonomové tvrdí, že pouze politika
rychlého snižování míry růstu peněžní zásoby může být dostatečně kredibilní, neboť vede k rychlému a
viditelnému poklesu skutečné míry inflace a následně i k poklesu očekávané míry inflace. Naopak účinky
gradualistické politiky nejsou zpočátku příliš viditelné a očekávaná míra inflace proto může klesat pouze pomalu
a se značným zpožděním. Keynesiánští ekonomové ovšem argumentují tím, že politika ostrého řezu není o nic
více kredibilní, neboť její nepříznivé důsledky jsou natolik výrazné, že lidé stěží uvěří tomu, že vláda a centrální
banka od takové politiky brzy neustoupí.
Žádné komentáře:
Okomentovat