Veřejný dluh je suma výpůjček vlády sloužících k financování všech minulých deficitů a splatných úroků
mínus suma splátek tohoto dluhu. Existují názory, že veřejný dluh je vždy zlem. Tento názor je však příliš
ortodoxní. Veřejný dluh se stává ekonomickým zlem tehdy, je-li příliš vysoký. Vysoký veřejný dluh je dnes
realitou v mnoha vyspělých i méně vyspělých zemích a ekonomové si často kladou otázku: Kdo nese břemeno
veřejného dluhu? Možné odpovědi na tuto otázku jsou předmětem této podkapitoly.
Břemeno veřejného dluhu nese současná generace
Existují názory, podle nichž nese břemeno veřejného dluhu pouze současná generace. Současnou generací
se myslí generace, která má prospěch z deficitů státního rozpočtu, které vedou k tvorbě veřejného dluhu.
Vysvětlení je jednoduché. Předpokládejme, že se vláda rozhodne zvýšit výdaje na zbrojení. Tím pádem je větší
množství zdrojů vynakládáné na tanky a vojenská letadla a méně zdrojů na civilní spotřební zboží. Současná
generace tedy zaplatila tím, že se musela vzdát určitého množství spotřebního zboží.
Problém je ovšem v tom, že vláda k financování deficitu státního rozpočtu vydává většinou dlouhodobé
obligace, které jsou splatné o 10, 20 či 30 let později. Nebudou tyto obligace splaceny z daní budoucích
generací? Zastánci názoru, že břemeno veřejného dluhu nese současná generace, tvrdí, že ne. Daňoví poplatníci
budou vlastně provádět platbu držitelům obligací. A když spojíme tyto dvě skupiny dohromady, dostaneme
budoucí generaci a můžeme říci, že ona veřejný dluh neplatí. Jinými slovy, dochází pouze k transferu fondů od
jedné části budoucí generace (daňových poplatníků) k jiné části budoucí generace (držitelům obligací).
Žádné komentáře:
Okomentovat