Na první pohled se tedy může zdát, že financování deficitu půjčkami ze zahraničí snižuje vytěsňovací efekt.
Když se ale zamyslíme důkladně, tak je to trochu složitější. Dříve než zahraniční investoři nakoupí domácí
finanční aktiva, musí směnit svou měnu za domácí měnu. To zvyšuje relativní poptávku po domácí měně a tím i
její relativní hodnotu neboli devizový kurs. Zhodnocení domácí měny v relaci k zahraničním měnám zlevní
zahraniční zboží pro domácí spotřebitele a zdraží domácí zboží v zahraničí. To vyvolá růst importu a pokles
exportu. Ke snížení soukromých výdajů tak dojde ve formě vytěsnění čistého exportu. Právě vytěsňování
čistého exportu bývá považováno za hlavní příčinu snížení účinnosti aktivní fiskální politiky vyspělých
západních zemí zhruba od druhé poloviny 70. let.
Podívejme se, jak vypadá účinek zhodnocení domácí měny v modelu AS-AD. Když se domácí měna vůči
zahraničním měnám zhodnocuje, import roste, export klesá a agregání výdaje také. Je-li cenová hladina dána,
agregátní poptávka klesá (křivka AD se posunuje doleva). Když se domácí měna zhodnocuje, stává se zahraniční
zboží levnější včetně výrobních vstupů, které používají domácí firmy. Když cena výrobních vstupů klesá,
krátkodobá agregátní nabídka roste (křivka SRAS se posunuje doprava).
Žádné komentáře:
Okomentovat