Mezinárodním měnovým systémem označujeme převážně množinu institucí, hospodářských politik,
regulací, praktik a mechanismů, které se spolupodílejí na určování devizových kursů. Z historického hlediska
odlišujeme tři hlavní systémy: zlatý standard, Brettonwoodský systém a současný systém, zvaný někdy Jamajský.
Zlatý standard
Zlato sloužilo díky svým vlastnostem poměrně dlouhou dobu jako prostředek směny. Zlato je trvanlivé,
přenosné, skladovatelné, dělitelné, snadno rozpoznatelné a lze jej stěží falšovat. Velkou výhodou zlata je rovněž
to, že krátkodobé změny jeho množství jsou omezeny vysokými náklady těžby, což do značné míry znemožňuje
státu s tímto množstvím manipulovat. A co je nejdůležitější, zlato představuje zbožové peníze, a proto zajišťuje
dlouhodobou tendenci k cenové stabilitě. Důvod je ten, že kupní síla unce zlata se v dlouhém období blíží ke
svým dlouhodobým nákladům výroby.
Z těchto důvodů fungovala většina hlavních měn až do 70. let v rámci různých forem zlatého standardu.
Zlatý standard představoval závazek státu stanovit a udržovat cenu své měny v přesně určeném množství zlata.
Relativní hodnoty měn neboli devizové kursy byly jednoduše určeny poměry zlatého obsahu jednotlivých měn a
zlatý standard byl systémem zcela pevných devizových kursů.
Žádné komentáře:
Okomentovat