Produkce a zaměstnanost tedy začne při jednorázovém zvýšení agregátní poptávky fluktuovat. Zamezit fluktuaci produkce a udržet úroveň produkce nad potenciálním produktem, tj. nad přirozenou mírou nezaměstnanosti lze tak, že zvýšení agregátní poptávky se nebude realizovat jednorázově, ale že dojde k permanentnímu zvyšování agregátní poptávky – k permanentní akceleraci. Agregátní poptávka se musí permanentně zvyšovat o tolik, kolik činí růst mzdových nákladů (další zvýšení agr. poptávky posune křivku AD2 do AD3 atd. )
Otázkou je: Jak se permanentní zvýšení růstu AD „rozdělí“ mezi růst reálného produktu a růst inflace.
Platí, že tempo růstu nominálního produktu (yn) se rovná součtu tempa růstu agregátní cenové hladiny – míry inflace () a tempa růstu reálného produktu (y),tedy: yn = + y
Vycházíme z průsečíku křivek SP a DG: ten vyjadřuje velikost míry inflace vyvolané změnou agregátní poptávky.
Po dosazení do rovnice tak dostáváme míry inflace a růstu reálného produktu pro jednotlivá období.
Rovnice křivky SP= t = e + g. Yt +zt (Yt –reálný produkt)
Rovnice křivky DG = Yt = yt -t + Yt-1 (yt –nominá produkt)
Rovnice průsečíku: t = 1 / (1 + g) . [et + g.(yt + Yt-1)+ zt] (zt –přírůstek nabídkové inflace k celk.inflaci)
(et -očkávaná inflace – z minulého období)
Žádné komentáře:
Okomentovat