Cílem monetární politiky je napomáhat ekonomice při zajišťování:
- plné zaměstnanosti
- neinflačního stabilního ekonomického růstu
Centrální banka může intervenovat ve prospěch stability úrokové míry nebo množství peněz v oběhu.
Své cíle uskutečňuje centrální banka řízením peněžní zásoby:
– snižuje ji v období inflace s cílem omezovat vydání a spotřebu (restriktivní monet.politika)
– zvyšuje ji v období recese v zájmu stimulace spotřeby (expanzivní monet.politika – posun křivky SM doprava)
=> nákupem vládních CP na otevřeném trhu, snižováním úrokové sazby
Účinnost změny nabídky peněz je závislá na tom, jak citlivá bude poptávka po penězích na úrokovou sazbu (při nízké citlivosti vede k velké změně úrokové sazby).
Nástroje monetární politiky nemají obvykle přímý vliv na dosažení konečných cílů, využívá se tzv. transmisní mechanismus, tzn. postupné dosazování cíle na základě zprostředkujících (velikost M, deviz.kurzu, dlouhodob. úrok.sazby) a operativních (rezervy, MB) kritérií. Pro zhodnocení situace a výběr určitého monetárního pravidla se využívají ekonomické indikátory.
- Taylorovo pravidlo (udává změnu hodnoty oper.kritéria úrokové sazby dle aktuální produkční mezery a inflaci)
- Friedmanovo pravidlo (za každých okolností zvyšovat peněžní nabídku o x%)
Žádné komentáře:
Okomentovat