Má-li se tedy eliminovat efekt poklesu produktu, musí přizpůsobovací politika zvýšit tempo růstu agregátní poptávky např. expanzivní monetární politikou, tj. zvýšení míry růstu peněžní zásoby (také o 5 % tedy na 15 %). Křivka DG1 se posune nahoru do DG2 a protne křivku SP2 v bodě E2, který leží na úrovni potenciálního produktu. Míra inflace se při tomto typu odezvy hospodářské politiky zvýšila na 15 %, a reálný produkt zůstal na svojí původní úrovni. V případě potlačovací politiky by se míra růstu agregátní poptávky musela snížit na 0 %. „Cenou“ za plné potlačení inflačního efektu nepř. nab. šoku je však hluboký pokles produkce pod úroveň potenciálního produktu a výrazný růst míry nezaměstnanosti.
METODY LÉČENÍ INFLACE (metody dezinflace – realizace restriktivní monetární nebo fiskální politiky)
1) Metoda cold turkey – znamená aplikaci výrazného a permanentního snížení míry růstu agregátní poptávky - razantní ale poměrně rychlé snižování inflace, ale za cenu hlubšího ekonomického poklesu (recese) během bezinflačního procesu (2-3 roky)
2) Gradualistická medoda spočívá v pomalém a postupném snižování míry růstu agregátní poptávky (1% ročně), tj. nominálního produktu – pokles produkce není tak velký, ale trvá delší dobu.
Žádné komentáře:
Okomentovat