S rozvojem výroby a rostoucím rozsahem peněžní směny byl však stále větší nedostatek zlata pro měnové účely. A tak po této etapě následuje pozvolna proces opačný – demonetizace zlata, postupné nahrazování zlata v úloze peněz jinými substituty: neplnohodnotnými mincemi, mincemi z jiných než drahých kovů, státovkami, bankovkami a různými formami bezhotovostních peněz. Proces demonetizace zlata je nyní v podstatě ukončen, a nedojde-li ke zcela převratným změnám v existujícím mechanismu emise a oběhu peněz, nedojde ani k návratu zlata do úlohy peněz. Nic však těmto změnám nenasvědčuje, naopak, v posledních letech řada centrálních bank, včetně ČNB, rozprodává své zlaté zásoby. Tím větší prostor také zůstává pro měnovou politiku jako hlavní způsob ovlivňování vývoje cenové hladiny prostřednictvím regulace množství peněz v oběhu.
2. Funkce peněz
V první řadě jde o prostředek směny. Jedná se o historicky nejstarší funkci peněz. V této funkci peníze umožňují placení za zboží a služby a úhradu dluhu. Funkce rovněž do značné míry determinuje formu peněz. Jen těžko si dokážeme představit, že by penězi byl např. dobytek. Představme si, že bychom měli tele a chtěli koupit jednu židli v „ceně“ jedné třetiny našeho telete. Museli bychom asi nakonec koupit židle tři.
Žádné komentáře:
Okomentovat