Dvoustupňový bankovní systém je charakteristický pro většinu tržních ekonomik. Tento systém funkčně odděluje centrální a obchodní bankovnictví. Centrální banka pak až na výjimky neprovádí činnosti, které spadají do kompetence působnosti obchodních a dalších bank. Centrální banka zde především:
- neúvěruje podnikový (podnikatelský) sektor
- neřídí přímo činnosti ostatních bank
Obchodní a další banky zde oproti jednostupňovému systému podnikají s penězi za účelem zisku (neboli maximalizaci tržní ceny svých akcií) v širokém rámci, daném pravidly regulace a dohledu. Banky nejsou ve svém rozhodování omezovány žádnými plány a jsou v zásadě zcela samostatné při svém vlastním rozhodování. Tím je také dáno, že činnost a výsledky hospodaření ovlivňují jejich existenci a případný bankrot banky není vyloučen. Pro dvoustupňový systém je typický vyšší počet obchodních a dalších bank ( v některých zemích, jako je například Německo, můžeme mluvit dokonce o třístupňovém bankovním systému, kdy centrální banka je opět prvním stupněm a obchodní bankovnictví se dělí na druhý a třetí stupeň. Obchodní a ostatní banky jsou ve třetím stupni a jejich hlavní centrály vytvářejí stupeň druhý. Funkčně se ale tento systém chová stejně jako kdyby to byl dvoustupňový bankovní systém ).
Žádné komentáře:
Okomentovat