Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Jak bychom své „peníze“ ukládali?

Jak bychom své „peníze“ ukládali? Co když nám dobytek onemocní? Jedno tele je větší nebo zdravější než druhé atp. Zkrátka a dobře, dobytek by funkci prostředku směny asi nemohl plnit bez velkých problémů. Jako nejvhodnější pro tuto funkci se nakonec v historii nejdříve ukázaly drahé kovy, především zlato a stříbro, které na sebe brzy vzaly podobu mincí. Důvodů, proč to byly právě tyto drahé kovy, je celá řada. Jsou pevné a kujné, poměrně snadno dělitelné, málo se používáním opotřebovávají, a jednak v malém objemu vyjadřují velké množství hodnoty, což je dáno především jejich nesnadnou dostupností, značně omezenou nabídkou a vysokými náklady na získávání.
Používání peněz v podobě mincí z drahých kovů výrazně zjednodušilo směnu a snížilo tzv. transakční náklady – náklady na čas strávený úsilím realizovat směnu jednotlivých zboží nebo služeb. Představme si opět náš příklad s teletem a židlí.
Za jedno tele jsme nakonec dostali tři židle, ačkoli potřebujeme pouze jednu. Máme však možnost na trhu najít někoho, kdo od nás odkoupí obě přebytečné židle za něco, co se nám může hodit. Musíme však věnovat někdy dost úsilí a času (transakční náklady rostou) k nalezení této osoby, a dokonce vůbec nemusíme být úspěšní.
Velmi důležitou funkcí peněz je možnost poměřovat penězi velikost hodnoty směnovaného zboží, služeb, pohledávek apod. Množstvím peněžní jednotky tedy vyjadřujeme ceny zboží a služeb. Peníze pak plní funkci zúčtovací jednotky.

Žádné komentáře:

Okomentovat