Jestliže arbitráž zajišťuje platnost zákona jedné ceny

Jestliže arbitráž zajišťuje platnost zákona jedné ceny, pak se směnný kurs mezi domácí měnou a domácím
zbožím musí rovnat směnnému kursu mezi domácí měnou a zahraničním zbožím. Jinými slovy, jednotka
domácí měny musí mít stejnou kupní sílu kdekoli. Tomu se říká parita kupní síly.
Teorie PKS jako teorie devizového kursu byla poprvé rigorózně demonstrována švédským ekonomem
Gustavem Casselem v roce 1918 a dnes ji můžeme najít ve dvou základních formách.
Absolutní verze teorie PKS tvrdí, že směnou přizpůsobená cenová hladina by měla být všude stejná neboli
směnné kursy se rovnají poměrům příslušných cenových hladin. Definujeme-li hladinu cen v domácí ekonomice
P a hladinu cen v zahraniční ekonomice P*, můžeme absolutní verzi teorie PKS zapsat jako:
E = P/P* (5)
Cenové hladiny P, resp. P* vypočítáme pomocí zbožového koše (jde o koš zboží vyráběného či
spotřebovávaného v dané ekonomice), kde wi je váha zboží i v domácí ekonomice a w*i je váha zboží i v
zahraniční ekonomice:
P = n
i=1 wi . Pi a P* = n
i=1 w*i . P*i (6)
Relativní verze teorie PKS tvrdí, že směnný kurs mezi měnou domácí země a měnou zahraniční země se mění
tak, že odráží změny cenové hladiny (resp. rozdíly v míře inflace) v obou zemích.
E1 = E0.(P1/P0)/(P*1/P*0)