Nejdůležitější otázka, na kterou je třeba hledat odpověď, je proč vlastně tento vztah existuje, co za touto
závislostí stojí. Původní myšlenka, na které dodnes stojí neokeynesiánské verze Phillipsovy křivky, zní, že míra
nezaměstnanosti indikuje úroveň poptávkového tlaku v ekonomice. Phillipsova křivka je tak odrazem
tržních tlaků na růst nominálních mezd. Je-li míra nezaměstnanosti nízká a reálný GDP se začne blížit úrovni
potenciálního produktu, firmy obtížně hledají nové pracovníky, začínají nabízet vyšší mzdy nebo své
zaměstnance "přeplácet", aby si je udržely.
Při snižující se nezaměstnanosti rostou mzdy rychleji, což se přenáší do rychlejšího růstu cen, který se projeví
ještě dříve, než je dosaženo plné zaměstnanosti. Tato tendence bývá posilována vlivem odborů, které mohou při
nízké míře nezaměstnanosti vyvinout větší tlak na zvyšování růstu nominálních mezd nad úroveň růstu
produktivity práce. Tato situace může vyhovovat i některým firmám se silným postavením na trhu, které mohou
obhajovat značný růst cen své produkce nadměrným růstem mzdových nákladů.
Žádné komentáře:
Okomentovat