z jedné měny do druhé se provádějí devizovou arbitráží a dalšími devizovými transakcemi. Tyto transakce se zakládají na rozhodování o výhodnosti koupě či prodeje podle úrovně kurzu na daných místech v témže čase, na očekávání různého vývoje kurzu dané měny, s níž je obchodováno, na očekávání či stavu různých úrokových měr u různých měn atd.
Čerpání devizových rezerv nastává v případě deficitů platební bilance zejména u zemí, jejichž měna není pokládání za rezervní. (Země s rezervní měnou, např. USA, mohou mít trvalé deficity v platební bilanci, aniž to má dopad na potřebu nápravných opatření jejich situace v devizových rezervách.) Jiným důvodem čerpání devizových rezerv jsou intervence zamýšlené na podporu kurzu domácí měny.
ad c) Politika platební bilance - je zaměřena především na to, zda v určité reálné hospodářské situaci bude udržována platební bilance aktivní (přebytková), nebo pasivní (schodková, deficitní), jaká bude její struktura a obsah.
Přitom musí centrální banka přihlížet k objemu a kvalitě dlužnických a věřitelských vztahů své země s jednotlivými zahraničními partnery, k úrovni devizového kurzu vlastní měny a vlivu platební bilance na jeho další vývoj, k podmínkám mezinárodně ekonomickým, zejména měnovým, i k podmínkám politickým, k zapojení dané země do mezinárodní spolupráce v těchto oblastech a jejich žádoucímu rozvoji atd.
Politika platební bilance se zahraničím je úzce propojena s ostatními složkami devizové politiky centrální banky, jakož musí i zohlednit celkový vývoj světové ekonomiky a jeho tendence.
Žádné komentáře:
Okomentovat