Důležité je rozlišovat mezi sterilizovanými a nesterilizovanými intervencemi. Když bude Bundesbank
prodávat na devizových trzích DEM, bude tím vlastně dávat do oběhu větší množství DEM, poroste německá
peněžní zásoba. Víte, že růst peněžní zásoby může vést k tlaku na růst cenové hladiny. Pokud by Bundesbank
chtěla tomuto vývoji zabránit, může na domácím peněžním trhu provádět transakci protisměrnou oproti transakci
na devizových trzích. V uvedeném případě by to byly operace (operace na volném trhu, viz kap. 7), které by
vedly naopak k poklesu peněžní zásoby. Tím by se operace jak na devizovém, tak na domácím peněžním trhu ve
vztahu k peněžní zásobě vzájemně vykompenzovaly a řekli bychom, že Bundesbank provedla sterilizovanou
intervenci. Pokud by Bundesbanka nepovažovala za potřebné kompenzovat transakce na devizových trzích
protisměrnými transakcemi na domácím peněžním trhu, provedla by nesterilizovanou intervenci.
Někteří ekonomové tvrdí, že oficiální intervence (zejména sterilizované) nemají dlouhodobý efekt na pohyby
devizových kursů. Centrální bankéři však věří, že při absenci jejich intervencí by byly devizové kursy mnohem
nestálejší. Přímé intervence bývají nejúspěšnější tehdy, jsou-li prováděny koordinovaně několika centrálními
bankami, tj. když tyto centrální banky provádějí simultánně operace zaměřené na dosažení společného cíle.
Žádné komentáře:
Okomentovat