Druhým faktorem, který ovlivňuje úroveň devizového kursu, jsou relativní úrokové sazby. Předpokládejme,
že úrokové sazby v USA výrazně klesnou, zatímco úrokové sazby v Německu zůstávají stejné. Za této situace se
německá finanční aktiva stávají pro americké investory atraktivnějšími a roste poptávka po DEM. Zároveň se
americká finanční aktiva stávají pro německé investory méně atraktivními a proto klesá nabídka DEM. Výsledná
situace bude stejná jako v předcházejícím příkladě - dojde k posílení DEM vůči USD (a k zeslabení USD vůči
DEM).
K posouzení pohybů devizového kursu je však vhodnější použít namísto nominální úrokové sazby spíše ex
post reálnou úrokovou sazbu (r), což je nominální úroková sazba (i) přizpůsobená o skutečnou míru inflace
():
r = i - (4)
Obecně existuje poměrně vysoká míra korelace mezi rozdílem reálných úrokových sazeb na dvě měny a
pohybem devizového kursu těchto dvou měn. Měna s vyššími reálnými úrokovými sazbami má zpravidla oproti měně s nižšími reálnými úrokovými sazbami tendenci relativně posilovat. Tento vztah může být občas narušen,
neboť na devizový kurs určité měny působí také mnoho dalších faktorů, které mohou vliv rozdílu reálných
úrokových sazeb eliminovat.
1) Termíny revalvace či devalvace byly původně používány v období zlatého standardu v souvislosti se zvýšením či snížením
zlatého obsahu měnové jednotky. Dnes jsou používány zejména v souvislosti s oficiálním zhodnocením či znehodnocením
měny, která má vládou stanovený pevný kurs. Nicméně používání těchto termínů pro pohyb kursu měny v systému volných
kursů dnes není výjimkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat