Graf a) v obr. 4.6 zachycuje výchozí situaci, kdy je ekonomika v krátkodobé rovnováze dané cenovou
hladinou P1 a reálným GDP na úrovni Q1. Tato situace znamená recesní mezeru: Q < QK a U > UN. Jelikož je
míra nezaměstnanosti relativně vysoká, relativní nabídka na trhu práce je vyšší než relativní poptávka a vzniká
tlak na pokles reálných mezd. Graf b) obr. 4.6 ukazuje, co se stane, když reálné mzdy poklesnou. Pokles
reálných mezd znamená pokles nákladů a krátkodobá agregátní nabídka se posunuje doprava z SRAS1 na SRAS2
a následně klesá cenová hladina z P1 na P2. Při poklesu cenové hladiny roste poptávané množství reálného GDP
díky efektu reálných peněžních zůstatků, efektu reálné úrokové sazby a efektu mezinárodního obchodu a
ekonomika se přesunuje do bodu E2, který je charakterizován cenovou hladinou P2 a reálným GDP na úrovni QK.
V recesní mezeře tedy funguje přizpůsobovací proces tak, že pokud je Q < QK a U > UN, klesá cenová hladina
a ekonomika se nakonec přesune do pozice dlouhodobé rovnováhy, kde Q = QK a U = UN. V inflační mezeře
probíhá přizpůsobovací proces stejným způsobem, avšak opačným směrem.
Žádné komentáře:
Okomentovat