Peněžní multiplikátor jsme definovali jako násobitel, který udává, kolikrát se zvýší peněžní zásoba (M),
zvýší-li se monetární báze (MB) o jednotku. V kap. 5. jsme se zabývali jednoduchým multiplikátorem
bankovních depozit (jednoduchý peněžní multiplikátor), který byl roven reciproké hodnotě míry povinných
minimálních rezerv [1/rD]. V reálné ekonomice je ovšem velikost peněžního multiplikátoru determinována celou
řadou dalších faktorů. Je výsledkem chování ekonomických subjektů, ať již se jedná o veřejnost, komerční
banky, centrální banku, ale i zahraniční sektor. Jednotlivé faktory se dají stručně shrnout takto:
(1) chování veřejnosti ovlivňuje proporce držby likvidních aktiv (oběživo, depozita na viděnou).
(2) velikost přebytku rezerv je dána přáním depozitních institucí (komerčních bank).
(3) míra povinných minimálních rezerv není centrální bankou stanovována pouze pro depozita na viděnou, ale
také pro termínovaná depozita.
Výše peněžního multiplikátoru, která se na základě výše uvedených faktorů utváří, odráží všechna tato
rozhodnutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat