Na obr. 7.8 se ekonomika nachází v rovnováze v bodě E, kde skutečný reálný GDP je roven potenciálnímu
reálnému GDP na úrovni 800 mld Kč, a cenová hladina je rovna 100. Pokud bude agregátní poptávka neustále
růst, posune se ekonomika do bodu E1, přičemž reálný GDP vzroste na 900 mld Kč a cenová hladina se zvýší na
110. Pokud budou mzdy v krátkém období (dejme tomu jeden rok) fixovány, nedojde v běžném roce k nárůstu mezd vlivem zvýšení cenové hladiny. V následujícím roce mzdy samozřejmě vzrostou, jelikož zaměstnanci
budou požadovat, aby se mzdy pohybovaly souhlasně s pohybem cenové hladiny. Tento nárůst mezd se projeví v
posunu křivky krátkodobé agregátní nabídky směrem doleva (dovnitř). Ekonomika se tedy pravděpodobně
posune do bodu E2 na křivku dlouhodobé agregátní nabídky. V tomto bodě bude reálný GDP opět roven
potenciálnímu GDP, ale při cenové hladině 120.
V tomto případě je určitě žádoucí použít restriktivní monetární politiku k zamezení nadměrného růstu
agregátní poptávky nad úroveň potenciálního reálného GDP. Tato opatření povedou ve svém důsledku k tomu,
že nedojde k posunu křivky agregátní poptávky směrem doprava, bod rovnováhy se neposune z E do E1,
nevznikne inflační mezera a nedojde k "přehřátí" ekonomiky. Zde vidíme, že centrální banka může účinně
postupovat proti možnému vzniku inflační spirály.
Žádné komentáře:
Okomentovat