• riziko nesplnění závazku druhou stranou, např. nesplacení poskytnutého úvěru (ať už z jakéhokoli důvodu). V poslední době se řízení kreditního rizika velmi rozvíjí.
• přechod od izolovaného posuzování jednotlivých kreditů k portfoliovému přístupu
• klasická kreditní analýza je založena na dostatku expertů, zkušených pracovníků, kteří budou schopni posoudit schopnost dlužníka splácet.
o riziko plynoucí z jednotného ducha kreditní metodiky – mohli by vyřešit experti najímaní z venčí, to naráží na neochotu bank k přijímání externích expertů. „chyby si budeme dělat sami, děkuji“ :-)
• multivariabilní modely – snaží se nahradit intuitivní rozhodování analytika promyšlenou kombinací vyhodnocování kombinace různých ukazatelů – probíhá automaticky. Rozhodnutí pomocí nich může být mnohem rychlejší. Snaha o komplexní posouzení – kombinace více ukazatelů.
• Altmannův model (Z-score) – jeden z nejznámějších multivariabilních modelů, na základě diskriminační analýzy. Má odlišit firmy, které zbankrotují a které ne, podle vypočtené hodnoty Z – ukazatele. Ten se skládá ze součtu 5 poměrovaných ukazatelů, z nichž každý je násoben určitým koeficientem, ke kterému Altman při svém zkoumání praxe dospěl. Jde o různé ukazatele podílů ziskovosti aktiv či likvidity a tržní hodnoty vzhledem k výši závazků.
Žádné komentáře:
Okomentovat