Důsledky a náklady inflace:

V důsledku změny relativních cen má inflace dva účinky:

- přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami

- deformaci relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zaměstnanosti v ekonomice jako celku.

A) přerozdělení důchodu a bohatství:

Pokud mají lidé dlouhodobé dluhy s fixní úrokovou sazbou, je pro ně inflace ziskem spadlým do klína. Hlavní přerozdělovací vliv inflace se projevuje prostřednictvím jejího účinku na reálnou hodnotu bohatství lidí. Obecně řečeno, neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům. Neočekávané snížení inflace má opačný účinek. Období vysoké inflace jsou obvykle spojeny s velkou zaměstnaností a produktem. Mikroekonomickým účinkem inflace je dopad na alokaci zdrojů.


Vyrovnaná a anticipovaná inflace:

Inflace, která je vyrovnaná a současně anticipovaná, nemá na reálný důchod nebo na rozdělení důchodu žádný vliv. U nevyrovnané inflace se jedná o to, že inflace působí rozdílně na daně a na reálné peníze. U reálných peněz se jedná o to, že se kvůli vyrovnávání s peněžním měřítkem spotřebovávají reálné zdroje. Vliv na daně je potenciálně významnější, protože vysoká inflace umožňuje státu vybírat více daní, aniž by došlo ke změně zákonů. Inflace dále ničí informace. Díky tomu, že se často mění ceny, nemá spotřebitel potřebné informace. Nemůže totiž srovnávat ceny z minulého týdne s cenami současnými, když se v důsledku inflace ceny změnily.

Neanticipovaná inflace - může značně ovlivnit rozdělení důchodu a bohatství, ale efektivnost ekonomiky nechá prakticky nedotčenou.

Nevyrovnaná a neanticipovaná inflace - tato inflace je v současnosti nejčastější, viz USA 1979.