17. Nezaměstnanost. Makroekonomické problémy trhu práce:

Měření nezaměstnanosti:

Údaje o nezaměstnanosti jsou shromažďovány metodu náhodného výběrového šetření. Na základě vypracovaného přehledu jsou lidé rozděleni do dvou skupin:

Zaměstnaní - lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli stávkám nebo dovoleným.

Nezaměstnaní - lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají, nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit. Aby byl člověk počítán mezi nezaměstnané, musí vyvíjet specifické úsilí v hledání práce. Ti kdo jsou zaměstnaní a ti nezaměstnaní tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Vláda se řídí tímto:

Ti kdo pracují, jsou zaměstnaní, lidé bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní; lidé, kteří práci nemají, ale ani ji nevyhledávají nejsou ekonomicky aktivní. Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva.


Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky:

Rozeznáváme tři základní typy nezaměstnanosti:

- Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. Jedná se o typ dobrovolné nezaměstnanosti.

- Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Díky tomu se často setkáváme s tím, že některé obory upadají, zatímco jiné vzkvétají. Kdyby se mzdy přizpůsobovaly okamžitě, pak by nerovnováhy neexistovaly, ale mzdy reagují až příliš pomalu. Někdy trvá celé roky než se mzdy přizpůsobí.

- Cyklická nezaměstnanost je spojena s velmi nízkou celkovou poptávkou po práci. Jestliže se výdaje na produkt snižují, zvyšuje se nezaměstnanost prakticky všude. V tomto případě zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. Narozdíl od frikční čí strukturální nezaměstnanosti, ty se mohou objevit i v případě, že je trh práce v rovnováze.