Jak důležité je oblékání pro úspěch?
Já osobně věřím, že kladením úsilí do oblečení na důležité události - jako je svatba, podnikatelské události, pohovory o pracovní místo - ukazujeme, jak velmi respektujeme druhou osobu i sebe. Nemáte na více než být jen v otrhaném tričku se skvrnou od kečupu na límci?
Všichni jsme slyšeli přísloví. Neměli byste posuzovat knihu podle obalu, ale neděláme to tak?
Přiznám se, že od doby, co mám svou vlastní společnost, moje oblečení je príležitostnější. Do Prahy cestuji například v teniskách. Ty jsem nikdy předtím nenosil, pouze tehdy, když jsem se učil tanec. Ale stále se oblékám na rozhovory, podnikatelské setkání, televizní vystoupení. Když jsem v centru pozornosti, oblékám si dobré kvalitní a dobře sedící oblečení, ve kterém se cítím autoritativnejší. Jsem šťastný, když se všechny oči dívají na mě a posiluje to úspěch mé osobní značky.
V poslední době jsem uspořádal řadu pracovních pohovorů a stále jsem byl zvědavý, v čem budou potenciální zaměstnanci oblečení. Nezáleží na tom jak jsem oblečen já, ale od uchazečů očekávám, že budou mít oblek a kravatu. To jak se oblékáte, když máte práci, je jedna věc, ale myslím si, že nikdy neuškodí pěkně se obléct, když chcete práci získat.
Jelikož jsou čtenáři poměrně různí, myslel jsem si, že by bylo poučné získat vaše názory a já shrne výsledky v budoucí poště. Zde je několik otázek pro začátek, abychom Vás navnadili:
Jaký styl oblečení se podle vás nejvíce shoduje s úspěchem?
Cítíte se při podnikatelských situacích lépe, když jste oblečeni o trochu lépe než průměrně? Nebo je pro Vás důležitější sladění, možná trochu ležérnějšího oblečení tak, abyste nevyvolávali příliš velkou pozornost svým zevnějškem?
Máte o někom lepší mínění, pokud je oblečený o trochu lépe než průměrně?
Pokud si nejste jisti předpokládaným kodexem na oblečení, máte spíše sklon dát si něco ležérnějšího nebo se obléci důsledně podle svého osobního image bez ohledu na to, co Vás čeká?
12) Přednáška: ZAJIŠŤENÍ
ZAJIŠŤENÍ
Protože úhrnná škoda může převýšit vybrané pojistné, respektive ohrozit solventnost pojišťovny, tak funguje pro všechny pojišťovny tzv. zajištění.
- Základem je vertikální rozložení rizika.
pojišťovna pojišťovna předpokládá ztrátu v průběhu roku => zajistí se!
klienti
- Zajištění je vlastně pokračování pojištění na stejném principu jako je pojištění => a zajišťovna de facto rozloží riziko a jednotlivé pojistitele (pojišťovny)
a) Fakultativní (příležitostné) zajištění = okamžik, kdy 1 smlouvou pojišťovny přenesou riziko, které je nad jejich únosnost na zajistitele
b) Obligatovní (povinné) zajištění = je uzavřena obligatovní zajistná smlouva a pojistitel všechna pojištění musí zajistit (přihlásit do zajistné smlouvy), odvést zajistné a také se na případném plnění podílí zajistitel (např. ČP má takto zajištěno „pojištění profesní odbornosti“)
Princip zajištění:
1) proporcionální zajištění => v přesně dohodnutém podílu se rozdělí mezi pojišťovnu a zajistitele jednak vybrané pojistné a v případě pojistné události i pojistné plnění
2) neproporcionální zajištění => předpokládá se účast zajistitele až od určité hranice:
a) zajištění škodního nadměrku = zajistitel se podílí na každé škodě, která překračuje pojistný podíl pojistitele (např. u rizika nebezpečných nákaz zvířat)
b) zajištění nadměrku škodovosti => např. pojišťovna si stanovila: že unese 110% škodního průběhu a vše co bude převyšovat - tak přebírá zajistitel
SOUPOJIŠTĚNÍ
Vedle této formy udržení ekonomické vyrovnanosti pojišťoven pomocí zajištění existuje ještě soupojištění.
- Základem je horizontální rozložení rizika mezi více pojistitelů (pojišťoven).
další pojistitel 3. pojistitel
U soupojištění rozeznáváme tzv.:
(1) soupojištění přímé
• funguje dohoda mezi pojistiteli + zároveň je pojištěný seznámen, že rizko bude kryto ze soupojištění (tj. více pojišťovnami)
• všichni účastníci podepisují pojistnou smlouvu a všichni pojistitelé vstupují do právního vztahu s pojitěným
(2) soupojištění nepřímé
• vyskytuje se častěji - kdy existuje tzv. „hlavní pojišťovna“, která podepisuje pojistnou smlouvu, která se řídí pojistnými podmínkami vydanými touto pojišťovnou
• klient uzavírá pojistnou smlouvu pouze s tímto pojistitelem a tento „hlavní pojistitel“ se rozhoduje sám o sjednání soupojištění s dalšími pojistiteli
POJISTNÝ TRH
= soustředění nabídky a poptávky po pojistných produktech na jednom místě a ve stejný čas
Sledovaný parametr => pojistné předepsané (přijaté):
• celosvětově je ve statistikách vždy přepočítané na USD
• v roce 1994 celkový objem přijatého pojistného činil 1.968 mld. USD, v roce 2000 již 2.500 mld. USD
• na tomto objemu se podílí 30% Japonsko, 30% USA, Německo 6,5%, Velká Británie 6%, Francie 5,5%
• v průměru je roční nárůst v rozmezí 3,5 až 6%, což je odvislé od vývoje a stability pojistného trhu v té které zemi
- Zatímco v ostatních vyspělých zemích je životní pojištění v převaze nad neživotním pojištěním => tak v ČR je stav 50% : 30% (ŽP:NP). Např. v roce 2002 činilo životní pojištění cca 32% a zbytek připadal na neživotní pojištění
Jaké trendy jsou v pojišťovnictví na obzoru:
- za posledních 20 let do pojišťovnictví začaly vstupovat výpočetní a informační technologické aplikace
- na mnoho pojistných trzích roste přímé sjednávání pojištění neživotního charakteru (vztah mezi pojišťovnami a zprostředkovateli, makléři, pojišťovacími agenty je dnes finančně náročný) => preferují se přímé obchody mezi pojistitelem (zástupcem) a klientem
- hlavním měřítkem je cena pojistného produktu, trh a pojišťovny se snaží buď cenu snížit nebo zatraktivnit produktu určitými doplňky
- vliv risk managementu => možnosti překrývání rizik
- v životním pojištěním je hlavním trendem postupné splývání hlavních životních pojistných produktů s ostatními spořícími produkty
- vytváření jednotného evropského pojistného trhu na nadnárodní úrovni
- pojistný trh roste rychleji než národní důchod => pojišťění je tak vnímáno jako prostředek dlouhodobého vytváření rezervy (spoření)
- prudký vědeckotechnický pokrok přinesl vyšší příjmy, vyšší standard, ale také delší věk obyvatel, dřívější odchod do důchodu a tato věková skladba zpětně ovlivňuje systém pojištění
- růst kriminality individuální i organizované => pojistné podvody
Faktory ovlivňující pojistný trh:
A) vnější faktory = působí na pojistný trh zvenčí => vývoj a objem HDP, inflace, vývoj nezaměstnanosti, počet obyvatel, věková struktura obyvatel, peněžní příjmy obyvatel, ceny výrobků a služeb, ceny pojistného a zejména ceny zajistného
B) vnitřní faktory = samotná pojišťovací činnost jednotlivých pojistitelů, zájem o pojištění ze strany případných klientů, státní dozor a případné regulace trhu, rozvoj zprostředkovatelské činnosti, Asociace pojišťoven a jejich působení na pojišťovny
(+) Katastrofické události v posledních letech + terorismus!
Kaptativní pojišťovny
- jsou založeny k nějakému konkrétním účelu v rámci velkých společností
- slouží k překrytí rizik této konkrétní firmy a jinak nepůsobí aktivně na pojistném trhu
- úkolem kaptativní pojišťovny je pojištění rizika mateřské společnosti
- zabývají se riziky s vysokou frekvencí, ale představující nízké škody
- nebo byly založeny k překrytí specifických rizik firmy, pro která na běžném pojistném trhu nenašly překrytí
- jsou vždy zajišťovány!!!
Český pojistný trh
• v roce 2002 bylo na našem pojistném trhu nabízeno 229 pojistných produktů
• každá průměrná domácnost má sjednány 3 pojistné smlouvy
• v roce 1998 vydala 1 domácnost na roční pojistné 8.500,- Kč + v roce 2000 již 10.000,- Kč
• dle čeho si klienti vybírají pojišťovnu => klient chce mít perfektní servis – rychlá reakce a likvidace pojistné události
Skladba pojistného trhu v ČR v roce 2001:
32% životní pojištění (v roce 2000 to bylo 27%) z vybraného pojistného
30% povinné ručení
15% havarijní pojištění
12% živelné pojištění majetku (soukromého i podnikatelského)
6,5% pojištění odpovědnosti za škody
4,5% úrazové pojištění
zbytek – jiné pojištění
Protože úhrnná škoda může převýšit vybrané pojistné, respektive ohrozit solventnost pojišťovny, tak funguje pro všechny pojišťovny tzv. zajištění.
- Základem je vertikální rozložení rizika.
pojišťovna pojišťovna předpokládá ztrátu v průběhu roku => zajistí se!
klienti
- Zajištění je vlastně pokračování pojištění na stejném principu jako je pojištění => a zajišťovna de facto rozloží riziko a jednotlivé pojistitele (pojišťovny)
a) Fakultativní (příležitostné) zajištění = okamžik, kdy 1 smlouvou pojišťovny přenesou riziko, které je nad jejich únosnost na zajistitele
b) Obligatovní (povinné) zajištění = je uzavřena obligatovní zajistná smlouva a pojistitel všechna pojištění musí zajistit (přihlásit do zajistné smlouvy), odvést zajistné a také se na případném plnění podílí zajistitel (např. ČP má takto zajištěno „pojištění profesní odbornosti“)
Princip zajištění:
1) proporcionální zajištění => v přesně dohodnutém podílu se rozdělí mezi pojišťovnu a zajistitele jednak vybrané pojistné a v případě pojistné události i pojistné plnění
2) neproporcionální zajištění => předpokládá se účast zajistitele až od určité hranice:
a) zajištění škodního nadměrku = zajistitel se podílí na každé škodě, která překračuje pojistný podíl pojistitele (např. u rizika nebezpečných nákaz zvířat)
b) zajištění nadměrku škodovosti => např. pojišťovna si stanovila: že unese 110% škodního průběhu a vše co bude převyšovat - tak přebírá zajistitel
SOUPOJIŠTĚNÍ
Vedle této formy udržení ekonomické vyrovnanosti pojišťoven pomocí zajištění existuje ještě soupojištění.
- Základem je horizontální rozložení rizika mezi více pojistitelů (pojišťoven).
další pojistitel 3. pojistitel
U soupojištění rozeznáváme tzv.:
(1) soupojištění přímé
• funguje dohoda mezi pojistiteli + zároveň je pojištěný seznámen, že rizko bude kryto ze soupojištění (tj. více pojišťovnami)
• všichni účastníci podepisují pojistnou smlouvu a všichni pojistitelé vstupují do právního vztahu s pojitěným
(2) soupojištění nepřímé
• vyskytuje se častěji - kdy existuje tzv. „hlavní pojišťovna“, která podepisuje pojistnou smlouvu, která se řídí pojistnými podmínkami vydanými touto pojišťovnou
• klient uzavírá pojistnou smlouvu pouze s tímto pojistitelem a tento „hlavní pojistitel“ se rozhoduje sám o sjednání soupojištění s dalšími pojistiteli
POJISTNÝ TRH
= soustředění nabídky a poptávky po pojistných produktech na jednom místě a ve stejný čas
Sledovaný parametr => pojistné předepsané (přijaté):
• celosvětově je ve statistikách vždy přepočítané na USD
• v roce 1994 celkový objem přijatého pojistného činil 1.968 mld. USD, v roce 2000 již 2.500 mld. USD
• na tomto objemu se podílí 30% Japonsko, 30% USA, Německo 6,5%, Velká Británie 6%, Francie 5,5%
• v průměru je roční nárůst v rozmezí 3,5 až 6%, což je odvislé od vývoje a stability pojistného trhu v té které zemi
- Zatímco v ostatních vyspělých zemích je životní pojištění v převaze nad neživotním pojištěním => tak v ČR je stav 50% : 30% (ŽP:NP). Např. v roce 2002 činilo životní pojištění cca 32% a zbytek připadal na neživotní pojištění
Jaké trendy jsou v pojišťovnictví na obzoru:
- za posledních 20 let do pojišťovnictví začaly vstupovat výpočetní a informační technologické aplikace
- na mnoho pojistných trzích roste přímé sjednávání pojištění neživotního charakteru (vztah mezi pojišťovnami a zprostředkovateli, makléři, pojišťovacími agenty je dnes finančně náročný) => preferují se přímé obchody mezi pojistitelem (zástupcem) a klientem
- hlavním měřítkem je cena pojistného produktu, trh a pojišťovny se snaží buď cenu snížit nebo zatraktivnit produktu určitými doplňky
- vliv risk managementu => možnosti překrývání rizik
- v životním pojištěním je hlavním trendem postupné splývání hlavních životních pojistných produktů s ostatními spořícími produkty
- vytváření jednotného evropského pojistného trhu na nadnárodní úrovni
- pojistný trh roste rychleji než národní důchod => pojišťění je tak vnímáno jako prostředek dlouhodobého vytváření rezervy (spoření)
- prudký vědeckotechnický pokrok přinesl vyšší příjmy, vyšší standard, ale také delší věk obyvatel, dřívější odchod do důchodu a tato věková skladba zpětně ovlivňuje systém pojištění
- růst kriminality individuální i organizované => pojistné podvody
Faktory ovlivňující pojistný trh:
A) vnější faktory = působí na pojistný trh zvenčí => vývoj a objem HDP, inflace, vývoj nezaměstnanosti, počet obyvatel, věková struktura obyvatel, peněžní příjmy obyvatel, ceny výrobků a služeb, ceny pojistného a zejména ceny zajistného
B) vnitřní faktory = samotná pojišťovací činnost jednotlivých pojistitelů, zájem o pojištění ze strany případných klientů, státní dozor a případné regulace trhu, rozvoj zprostředkovatelské činnosti, Asociace pojišťoven a jejich působení na pojišťovny
(+) Katastrofické události v posledních letech + terorismus!
Kaptativní pojišťovny
- jsou založeny k nějakému konkrétním účelu v rámci velkých společností
- slouží k překrytí rizik této konkrétní firmy a jinak nepůsobí aktivně na pojistném trhu
- úkolem kaptativní pojišťovny je pojištění rizika mateřské společnosti
- zabývají se riziky s vysokou frekvencí, ale představující nízké škody
- nebo byly založeny k překrytí specifických rizik firmy, pro která na běžném pojistném trhu nenašly překrytí
- jsou vždy zajišťovány!!!
Český pojistný trh
• v roce 2002 bylo na našem pojistném trhu nabízeno 229 pojistných produktů
• každá průměrná domácnost má sjednány 3 pojistné smlouvy
• v roce 1998 vydala 1 domácnost na roční pojistné 8.500,- Kč + v roce 2000 již 10.000,- Kč
• dle čeho si klienti vybírají pojišťovnu => klient chce mít perfektní servis – rychlá reakce a likvidace pojistné události
Skladba pojistného trhu v ČR v roce 2001:
32% životní pojištění (v roce 2000 to bylo 27%) z vybraného pojistného
30% povinné ručení
15% havarijní pojištění
12% živelné pojištění majetku (soukromého i podnikatelského)
6,5% pojištění odpovědnosti za škody
4,5% úrazové pojištění
zbytek – jiné pojištění
11) Přednáška: RIZIKO POJIŠŤOVEN
RIZIKO POJIŠŤOVEN
Po teroristickém útoku na New York nikoho v sektoru pojišťovnictví ani pojišťovny či zajišťovny nezajímá, jaký bude mít ta která pojišťovna podíl na pojistném trhu. => Teď je důležité, jaká bude návratnost této investice – jaký bude zisk bud vyplývat pro každou pojišťovnu či zajišťovnu – resp. jaké riziko jim bude hrozit!
Katastrofické události jsou v některých zemích přeneseny na „Garanční fond“ či „stát“. U nás v ČR stát přenesl plnou odpovědnost na komerční pojišťovny!
Výnosy pojišťoven v ČR se v roce 2001 oproti roku 1998 zvýšily o 30,9%! Za stejné období náklady pojišťoven se zvýšily o 30%! Průměrně zaplacené pojistné plnění na 1 domácnost činilo 8.500,- Kč/rok (1999) a v roce 2000 již stouplo na 10.000,- Kč!
Zajistné smlouvy se uzavírají zpravidla na kalendářní rok.
• pojišťovnictví se potýká s negativními výsledky
• došlo k poklesu výnosů
• začíná se projevovat tvrdý přístup k riziku a jeho ceně (dříve za socialismu např. živelní rizika zahrnovala 14 vyjmenovaných pevně zakotvených rizik ve smlouvě + pojištění odpovědnosti za škodu + povinné havarijní pojištění => toto bylo jako 1. státní pojištění + v pojistné smlouvě bylo zdarma kryto např. pojištění vodovodních staveb, doprava vnitrostátní + za nízké částky i krádeže)
• celosvětově nyní je obrovský tlak na zvyšování ceny pojistného
Pojišťovny patří mezi instituce, které celonárodně vyhlazují finanční výkyvy hospodářství – a to jak v národním trhu tak v soukromé sféře.
Pojišťovny řeší pouze náhodné nepředvídatelné události => hlavní roli hraje náhodnost => pojišťovnám se zatím dařilo být velice stabilní díky dalšímu celosvětovému zajištění (rozložení) rizika.
Zajištění je tedy tradičním diverzifikátorem (rozložitelem) náhodných výkyvů v rámci jedné ekonomiky i v mezinárodním rámci.
Před 30 lety se objevil „risk management“ => snaží se dopředu popsat, odhalit rizika a poté navrhuje jak tyto rizika vyrušit, ztlumit či vyloučit => až po tomto kroku => finanční vyloučení (zmírnění) rizika. Risk management působí a mění roli pojišťoven od pouhého přebírání rizika na předcházení riziku.
EKONOMIKA POJIŠŤOVNICTVÍ
- Zkoumá ekonomické vztahy mezi pojišťovnou a pojištěným.
- Každý pojistitel má však také svoji ekonomiku pojišťovnictví => zkoumá výsledky a ekonomický vývoj dané pojišťovny (firmy)
Pojišťovací instituce nesou rizika:
a) vyplývající z podnikatelské činnosti
• riziko strategické (nebezpečí špatné volby strategie – podnikové aktivity se nebudou zaměřovat na správné skupiny klientů)
• provozní riziko (selhání lidí, technické omyly, nesprávné kontrolní mechanismy)
• riziko právního prostředí (změny pojistného práva, souvislosti s ostatními právními normami – zejména u pojištění odpovědnosti za škodu, novelizace zákonů)
• riziko obchodních vztahů (riziko dlužníka, výběr klientů)
• riziko možnosti špatného vnímání pojišťovny společností (veřejností)
b) specifická rizika vyplývající z pojišťovací činnosti
• pojistně-technické riziko pojišťovny = toto riziko znamená možnost vzniku odchylky mezi skutečnou výši pojistných plnění a předpokládanou výší pojistného plnění - vypočtené pojistné předepsané pojišťovnou nebude v souladu se skutečností
• riziko odkladu pojistného plnění => zejména u pojištění odpovědnosti za škodu => můžou vzniknout dlouhodobé výplaty rent za poškození zdraví, za ušlý zisk
• riziko investičního rizika => riziko správného výběru při investování technických rezerv z hlediska bezpečnosti a výnosnosti
• riziko nesolventnosti = riziko likvidity => schopnost pojišťovny trvale dostávat svým závazkům vlastními zdroji vyplývajících z pojistných smluv - existuje k zákonu o pojišťovnictví Prováděcí vyhláška 75/2000 Sb. jak se vypočítávají vlastní zdroje (VZ) - solventnost se vypočítává složitým matematickým výpočtem 2 způsoby a tyto se mezi sebou porovnávají <= tyto ze zákona vypočítávají odpovědní pojistní matematici (mají certifikát a jsou zapsáni v Seznamu odpovědných pojistných matematiků na Úřadu pro kontrolu pojišťoven (státní dozor) • riziko konkurence => je u pojišťoven specifické přizpůsobení se pojišťovacím podmínkám obvyklých v zahraničí, fluktuace pracovníků, loajalita
Pojišťovnictví je postaveno na právním a ekonomickém vztahu, přičemž oba musí být naplněni, jinak pojištění pozbývá smyslu.
- Pro obě strany platí to, co je písemně sjednáno ve formě písemné pojistné smlouvy.
- Jen v případě, kdy Občanský zákoník stanoví: „není-li uveden v pojistné smlouvě jinak“ tak lze nějakou skutečnost sjednat jinak jedině, když je to ve prospěch pojištěného
Co nejlépe rozprostřít riziko => na co největší počet klientů => pojišťovna musí určit co bude nabízet a komu to bude nabízet!
Nepřijatelná rizika pro komerční pojišťovny:
- rizika s vysokou škodovostí (katastrofické škody)
- rizika s vysokou frekvencí škod (pojištění odpovědnosti za škody Základních škol)
- rizika s malou škodovostí (drobné škody – nákladné šetřit drobnou škodu)
+ Rozložení rizik => stálé usměrňování => řízení pojistně-technického rizika pojišťovny
Budoucí obrysy v pojišťovnictví:
1) v oblasti konkurenčního boje => od lokální konkurence k mezinárodní
2) revoluce v pojišťovnictví => mění se předměty pojištění => mění se pojistné produkty, vznikají nová rizika a nové potřeby toto riziko snížit (překrýt) – např. pojištění zásilky, allriskvové pojištění v havarijním pojištění motorových vozidel, investiční životní pojištění, penzijní připojištění,….
V pojištění průmyslu a podnikatelů jsou některá rizika utlumována (drobné škody si překrývají vlastními prostředky) a objevila se nová rizika náhlých havárií – pojištění odpovědnosti za poškození životního prostředí.
3) mění se marketingová strategie => spolupráce mezi pojišťovnou a průmyslovými komplexy je stále pevnější, v pojištění občanů se od typizovaných pojištění přechází na pojištění, které se dá naskládat do balíčku dle potřeby klienta
4) cena pojištění je dána předpokladem výplaty pojistného plnění, ziskem, podílem a náklady => od cen určovaných náklady se jde k ceně přijatelné a teprve této ceně se přizpůsobují náklady
Zajištění a soupojištění = dvě pomůcky, aby ekonomika pojišťoven byla v pořádku => aby pojistně-technické riziko bylo minimální => aby byly ztlumeny výkyvy
Po teroristickém útoku na New York nikoho v sektoru pojišťovnictví ani pojišťovny či zajišťovny nezajímá, jaký bude mít ta která pojišťovna podíl na pojistném trhu. => Teď je důležité, jaká bude návratnost této investice – jaký bude zisk bud vyplývat pro každou pojišťovnu či zajišťovnu – resp. jaké riziko jim bude hrozit!
Katastrofické události jsou v některých zemích přeneseny na „Garanční fond“ či „stát“. U nás v ČR stát přenesl plnou odpovědnost na komerční pojišťovny!
Výnosy pojišťoven v ČR se v roce 2001 oproti roku 1998 zvýšily o 30,9%! Za stejné období náklady pojišťoven se zvýšily o 30%! Průměrně zaplacené pojistné plnění na 1 domácnost činilo 8.500,- Kč/rok (1999) a v roce 2000 již stouplo na 10.000,- Kč!
Zajistné smlouvy se uzavírají zpravidla na kalendářní rok.
• pojišťovnictví se potýká s negativními výsledky
• došlo k poklesu výnosů
• začíná se projevovat tvrdý přístup k riziku a jeho ceně (dříve za socialismu např. živelní rizika zahrnovala 14 vyjmenovaných pevně zakotvených rizik ve smlouvě + pojištění odpovědnosti za škodu + povinné havarijní pojištění => toto bylo jako 1. státní pojištění + v pojistné smlouvě bylo zdarma kryto např. pojištění vodovodních staveb, doprava vnitrostátní + za nízké částky i krádeže)
• celosvětově nyní je obrovský tlak na zvyšování ceny pojistného
Pojišťovny patří mezi instituce, které celonárodně vyhlazují finanční výkyvy hospodářství – a to jak v národním trhu tak v soukromé sféře.
Pojišťovny řeší pouze náhodné nepředvídatelné události => hlavní roli hraje náhodnost => pojišťovnám se zatím dařilo být velice stabilní díky dalšímu celosvětovému zajištění (rozložení) rizika.
Zajištění je tedy tradičním diverzifikátorem (rozložitelem) náhodných výkyvů v rámci jedné ekonomiky i v mezinárodním rámci.
Před 30 lety se objevil „risk management“ => snaží se dopředu popsat, odhalit rizika a poté navrhuje jak tyto rizika vyrušit, ztlumit či vyloučit => až po tomto kroku => finanční vyloučení (zmírnění) rizika. Risk management působí a mění roli pojišťoven od pouhého přebírání rizika na předcházení riziku.
EKONOMIKA POJIŠŤOVNICTVÍ
- Zkoumá ekonomické vztahy mezi pojišťovnou a pojištěným.
- Každý pojistitel má však také svoji ekonomiku pojišťovnictví => zkoumá výsledky a ekonomický vývoj dané pojišťovny (firmy)
Pojišťovací instituce nesou rizika:
a) vyplývající z podnikatelské činnosti
• riziko strategické (nebezpečí špatné volby strategie – podnikové aktivity se nebudou zaměřovat na správné skupiny klientů)
• provozní riziko (selhání lidí, technické omyly, nesprávné kontrolní mechanismy)
• riziko právního prostředí (změny pojistného práva, souvislosti s ostatními právními normami – zejména u pojištění odpovědnosti za škodu, novelizace zákonů)
• riziko obchodních vztahů (riziko dlužníka, výběr klientů)
• riziko možnosti špatného vnímání pojišťovny společností (veřejností)
b) specifická rizika vyplývající z pojišťovací činnosti
• pojistně-technické riziko pojišťovny = toto riziko znamená možnost vzniku odchylky mezi skutečnou výši pojistných plnění a předpokládanou výší pojistného plnění - vypočtené pojistné předepsané pojišťovnou nebude v souladu se skutečností
• riziko odkladu pojistného plnění => zejména u pojištění odpovědnosti za škodu => můžou vzniknout dlouhodobé výplaty rent za poškození zdraví, za ušlý zisk
• riziko investičního rizika => riziko správného výběru při investování technických rezerv z hlediska bezpečnosti a výnosnosti
• riziko nesolventnosti = riziko likvidity => schopnost pojišťovny trvale dostávat svým závazkům vlastními zdroji vyplývajících z pojistných smluv - existuje k zákonu o pojišťovnictví Prováděcí vyhláška 75/2000 Sb. jak se vypočítávají vlastní zdroje (VZ) - solventnost se vypočítává složitým matematickým výpočtem 2 způsoby a tyto se mezi sebou porovnávají <= tyto ze zákona vypočítávají odpovědní pojistní matematici (mají certifikát a jsou zapsáni v Seznamu odpovědných pojistných matematiků na Úřadu pro kontrolu pojišťoven (státní dozor) • riziko konkurence => je u pojišťoven specifické přizpůsobení se pojišťovacím podmínkám obvyklých v zahraničí, fluktuace pracovníků, loajalita
Pojišťovnictví je postaveno na právním a ekonomickém vztahu, přičemž oba musí být naplněni, jinak pojištění pozbývá smyslu.
- Pro obě strany platí to, co je písemně sjednáno ve formě písemné pojistné smlouvy.
- Jen v případě, kdy Občanský zákoník stanoví: „není-li uveden v pojistné smlouvě jinak“ tak lze nějakou skutečnost sjednat jinak jedině, když je to ve prospěch pojištěného
Co nejlépe rozprostřít riziko => na co největší počet klientů => pojišťovna musí určit co bude nabízet a komu to bude nabízet!
Nepřijatelná rizika pro komerční pojišťovny:
- rizika s vysokou škodovostí (katastrofické škody)
- rizika s vysokou frekvencí škod (pojištění odpovědnosti za škody Základních škol)
- rizika s malou škodovostí (drobné škody – nákladné šetřit drobnou škodu)
+ Rozložení rizik => stálé usměrňování => řízení pojistně-technického rizika pojišťovny
Budoucí obrysy v pojišťovnictví:
1) v oblasti konkurenčního boje => od lokální konkurence k mezinárodní
2) revoluce v pojišťovnictví => mění se předměty pojištění => mění se pojistné produkty, vznikají nová rizika a nové potřeby toto riziko snížit (překrýt) – např. pojištění zásilky, allriskvové pojištění v havarijním pojištění motorových vozidel, investiční životní pojištění, penzijní připojištění,….
V pojištění průmyslu a podnikatelů jsou některá rizika utlumována (drobné škody si překrývají vlastními prostředky) a objevila se nová rizika náhlých havárií – pojištění odpovědnosti za poškození životního prostředí.
3) mění se marketingová strategie => spolupráce mezi pojišťovnou a průmyslovými komplexy je stále pevnější, v pojištění občanů se od typizovaných pojištění přechází na pojištění, které se dá naskládat do balíčku dle potřeby klienta
4) cena pojištění je dána předpokladem výplaty pojistného plnění, ziskem, podílem a náklady => od cen určovaných náklady se jde k ceně přijatelné a teprve této ceně se přizpůsobují náklady
Zajištění a soupojištění = dvě pomůcky, aby ekonomika pojišťoven byla v pořádku => aby pojistně-technické riziko bylo minimální => aby byly ztlumeny výkyvy
10) Přednáška: POJISTNÁ MATEMATIKA
POJISTNÁ MATEMATIKA
V dosavadních přednáškách jsme se zabývali pojištěním, které je nabízeno v rámci pojistného produktu – balíčku (např. pojištění domácnosti – zahrnuje pojištění proti více rizikům).
Pojistná matematika je vedle pojistné ekonomiky a pojistného práva další neoddělitelnou součástí pojišťovnictví.
Rozděluje se na:
a) pojistná matematika pro životní pojištění => u životního pojištění se spíše uvažuje statistické sledování a jeho vyhodnocování než matematické přesné metody – a to zejména u rizik s velkou nahodilostí
b) pojistná matematika pro neživotní pojištění => je založena na přesných propočtech, mnohdy tyto postupy výpočtů jsou dány přímo právními předpisy a vyhláškami
Částka, kterou pojišťovna vybrala od všech klientů na pojistném se musí minimálně rovnat (být tak velká), aby pokryla ty škody, které musí pojišťovna vyplatit na pojistném plnění za určité období (kalendářní rok).
V pojistné matematice jsme v historii byly na srovnatelné úrovni jako ostatní vyspělé země. Od roku 1904 byly první pojistní matematici, kteří pojistnou matematiku studovali na UK v Praze. Od roku 1926 se běžně začala pojistná matematika vyučovat jako předmět na vysokých školách.
Jelikož se neustále mění prostředí, ve kterém pojišťovna funguje => tak se dnes principy neživotního pojištění na bázi statistických přehledů porovnávají a pomocí simulace v počítačových programech se simulují určité situace.
Risk management se snaží předvídat možné nebezpečí a také jej ohodnocuje + stanovuje postupy jak jej vyřešit (tvorba rezerv, přenést riziko,….). Tento obor funguje vnitřně v pojišťovnictví jako podpora pojistné matematiky.
adB/ Pojistná matematika pro neživotní pojištění
Zahrnujeme sem zejména: pojištění majetku, odpovědnosti, úrazu, pro případ smrti + pojištění zvláštních rizik.
Pokud má pojistný matematik stanovit výši pojistného tak musí:
a. vytvořit tarifní skupiny => homogenní soubor rizik, která budou předmětem stanovení pojistného (např. u nemovitostí – rozdělit všechny do určitých kategorií dle rizika)
b. statisticky sledovat:
1) počet pojištění v daném roce (pojistných smluv uzavřených v roce u dané kategorie + i ty, které byly uzavřeny během roku – jejich poměrné části v daném roce)
2) počet pojistných událostí (škod) v daném roce u dané kategorie
3) celkové pojistné plnění (kolik pojišťovna musela v daném roce vyplatit na pojistné události pro tarifní skupiny)
4) celková pojistná částka v daném roce (horní limit plnění pojišťovny – ta která přísluší za dané období + poměrná část u smluv uzavřených během roku)
5) celkové pojistné v daném roce (zasloužené, patřící)
= pojistné předepsané, zasloužené, inkasované
- zasloužené pojistné = vybrané pojistné, které se vztahuje k danému roku (období)
- plus opět poměrná část pojistného v případě vzniku smlouvy v průběhu roku
+ předepsané pojistné ne vždy odpovídá zaslouženému pojištění => část bude pohledávkou pojišťovny (ČP uvažuje cca 8% nezaplaceného pojistného v roce – toto vymáhá)
6) průměrná pojistná částka
PPČ = celková pojistná částka v daném roce
počet pojištění v daném roce
= pojistná částka buď odpovídá pojistné hodnotě (u majetku) nebo se stanoví dle vlastní představy (u životního pojištění) => každý má stanovenu jinou pojistnou částku
- protože je předpoklad, že pojistná částka bude podkladem pro výpočet výše pojistného
7) průměrná škoda
- pojistná škoda, která připadá na 1 pojistnou událost
PŠ = celkové pojistné plnění v daném roce
počet pojistných událostí v daném roce
8) škodní frekvence (v %)
- jak často ke škodě dochází
ŠF = počet pojistných událostí v daném roce
počet pojištění v daném roce
9) pojistná sazba (v promile)
PS = celkové pojistné v daném roce
celková pojistná částka v daném roce
10) škodní sazba (v promile)
- vyjadřuje kolik pojistných plnění bylo vyplaceno na 1 pojistnou částku
ŠS = celkové pojistné plnění v daném roce
celková pojistná částka v daném roce
11) škodní kvóta (průběh) (v %)
- porovnává vyplacené pojistné plnění se zaplaceným pojistným
ŠK = celkové pojistné plnění v daném roce
celkové pojistné v daném roce
12) škodní stupeň (v %)
ŠSt = průměrná škoda PS
průměrná pojistná částka PPČ
Mezi předchozími ukazateli platí různé vztahy:
PPP = ŠF x PŠ = ŠS x PPČ
PPP – průměrné pojistné plnění => je to, co by mělo představovat základ pojistného => kolik se v průměru vyplatí na 1 pojistnou smlouvu
ŠS = ŠK x PS = ŠSt x ŠF
Ukazatel škodní frekvence ŠF => do nedávné doby byl vhodným ukazatelem krátkodobé předpovědi => jako stabilní v kratším úseku 5 let => Jak je to dnes?
- pokud vystane někdy v průběhu této doby velké a nečekané riziko => lidé se obvykle začnou více pojišťovat => ŠF se tak i v dlouhodobějším horizontu příliš nemění
Pojistná matematika může kalkulovat i tzv. morální riziko + i případ, když se platí vyšší pojistné => tak to lidi obvykle již nenutí do preventivních opatření a spoléhají se více jen na pojištění (plnění).
Průměrná škoda = se bude zvyšovat tím, že lidé budou „bohatší“ a podnikatelé budou více investovat do podnikání + vliv má také inflace => vyšší nárůst hodnoty např. budov i bez jejich modernizace => navýšení hodnoty => tím se ale navyšuje i pojistná částka (pojistné plnění).
Pojistná škoda na 1 pojistnou smlouvu = je základem stanovení pojistného + solidarita => všichni budeme přispívat na pojistném, ale jen někomu se stane škoda kdy mu bude pojišťovna vyplácet pojistné plnění!
Pojistná matematika rozlišuje:
(a) Subjektivní rizika => existuje zájem zachovat si zdraví, život, předmět ve funkčním stavu (např. automobil – budeme se snažit pečovat o toto auto) => nikdo se nechce chovat záměrně tak, aby vyvolal riziko škody
(b) Objektivní rizika => existuje u pojištění osob => věk, pohlaví, …. + i u úrazového pojištění, i u pojištění rizika smrti => se jinak chová toto riziko u různých kategorií osob + u majetku – rozhoduje např. prostředí (dům na kopci resp. u řeky), umístění (počítač doma resp. na veřejném místě)
adA/ Pojistná matematika pro životní pojištění
Existuje jiný princip, statistiky se využívají také, ale co se týče rozboru rizika – jeho oceňování zde není! Jsou dány přesně postupy propočtu pojistného => v současné době u nás musí pojistná matematika respektovat Prováděcí vyhlášku k zákonu o pojišťovnictví č. 75/2000 => zde je stanovena maximální výše technického úroku pro výpočet pojistného životního pojištění.
Základem rizika životního pojištění je pravděpodobnost, že se dožiji sjednané doby => základem výpočtu je život nebo umírání.
Životní pojištění je rezervotvorné pojištění => pro překrytí rizika dožití se či nedožití se určitého věku.
Čisté životní pojištění = dožiji se => dostanu peníze + nedožiji se => nedostanu žádné peníze.
Pojistná matematika se opírá o tzv. úmrtnostní tabulky => sledování kolik z vybraného souboru (sledovaného) obyvatel či souboru pojištěnců se v průměru dožije příštího roku, dalšího roku, …. atd.
l0 => 100 tis. jedinců, pojištěnců v roce narozených (mužů resp. žen)
l1 => za 1 rok může nastat vztah l0 l1 nebo l0 l1
l2 (druhý rok života) se dožije l0 l1 l2 ……………….l(omega)
ti co se z původního souboru 10 dožily 100 a více let
ve většině případů se při sledování uvažovaný kořen l0 posune do l15 (věku 15 let) => což je doba, kdy bývají životní pojištění sjednávány již na základě samostatných rozhodnutí mládeže
= soubor 100 tis. l15 mužů + soubor 100 tis. l15 žen
Příklad: Dvacetiletý muž se rozhodne uzavřít životní pojištění na částku 300 tis. Kč a doba jeho pojištění je do 50 let = tj. pojistná smlouva je uzavřena na 30 let. Kolik bude muset zaplatit na pojistném?
l0(15) = 100.000
l20 = 97.926 mužů (se dožilo věku 20)
l50 = 88.934 mužů
(+) pojišťovna by měla být připravena těmto 100 tisícům 20tiletých, kteří si sjednaly životní pojištění do věku 50 let vyplatit 88.934,- x 300.000,- = 26 mld. Kč
- tato částka se docílí tím, že ji budou všichni ze souboru pravidelně platit pojišťovně – pojišťovna bude od nich vybírat + v této částce je započítán technický úrok (riziko) + navíc se započítávají i úroky, které pojišťovna vydělala z umístění rezervy
- technický úrok max. 4% p.a. – tím je zhodnocováno po celou dobu pojistné => tak musí být fyzicky vypráno pouze 8,226 mld. Kč (tyto jsou pravidelně zhodnoceny ve výši 4%)
8.226 mld. Kč / 88.934 mužů = 84.000 Kč by měl za dobu 30 let zaplatit každý z 97.926 pojištěných mužů
84.000 Kč / 30 let = 2.800 Kč/ je roční pojistné
- toto je čisté pojistné očištěné od správních nákladů, rizika odlišného vývoje,……
english tags: auto insurance quotes
V dosavadních přednáškách jsme se zabývali pojištěním, které je nabízeno v rámci pojistného produktu – balíčku (např. pojištění domácnosti – zahrnuje pojištění proti více rizikům).
Pojistná matematika je vedle pojistné ekonomiky a pojistného práva další neoddělitelnou součástí pojišťovnictví.
Rozděluje se na:
a) pojistná matematika pro životní pojištění => u životního pojištění se spíše uvažuje statistické sledování a jeho vyhodnocování než matematické přesné metody – a to zejména u rizik s velkou nahodilostí
b) pojistná matematika pro neživotní pojištění => je založena na přesných propočtech, mnohdy tyto postupy výpočtů jsou dány přímo právními předpisy a vyhláškami
Částka, kterou pojišťovna vybrala od všech klientů na pojistném se musí minimálně rovnat (být tak velká), aby pokryla ty škody, které musí pojišťovna vyplatit na pojistném plnění za určité období (kalendářní rok).
V pojistné matematice jsme v historii byly na srovnatelné úrovni jako ostatní vyspělé země. Od roku 1904 byly první pojistní matematici, kteří pojistnou matematiku studovali na UK v Praze. Od roku 1926 se běžně začala pojistná matematika vyučovat jako předmět na vysokých školách.
Jelikož se neustále mění prostředí, ve kterém pojišťovna funguje => tak se dnes principy neživotního pojištění na bázi statistických přehledů porovnávají a pomocí simulace v počítačových programech se simulují určité situace.
Risk management se snaží předvídat možné nebezpečí a také jej ohodnocuje + stanovuje postupy jak jej vyřešit (tvorba rezerv, přenést riziko,….). Tento obor funguje vnitřně v pojišťovnictví jako podpora pojistné matematiky.
adB/ Pojistná matematika pro neživotní pojištění
Zahrnujeme sem zejména: pojištění majetku, odpovědnosti, úrazu, pro případ smrti + pojištění zvláštních rizik.
Pokud má pojistný matematik stanovit výši pojistného tak musí:
a. vytvořit tarifní skupiny => homogenní soubor rizik, která budou předmětem stanovení pojistného (např. u nemovitostí – rozdělit všechny do určitých kategorií dle rizika)
b. statisticky sledovat:
1) počet pojištění v daném roce (pojistných smluv uzavřených v roce u dané kategorie + i ty, které byly uzavřeny během roku – jejich poměrné části v daném roce)
2) počet pojistných událostí (škod) v daném roce u dané kategorie
3) celkové pojistné plnění (kolik pojišťovna musela v daném roce vyplatit na pojistné události pro tarifní skupiny)
4) celková pojistná částka v daném roce (horní limit plnění pojišťovny – ta která přísluší za dané období + poměrná část u smluv uzavřených během roku)
5) celkové pojistné v daném roce (zasloužené, patřící)
= pojistné předepsané, zasloužené, inkasované
- zasloužené pojistné = vybrané pojistné, které se vztahuje k danému roku (období)
- plus opět poměrná část pojistného v případě vzniku smlouvy v průběhu roku
+ předepsané pojistné ne vždy odpovídá zaslouženému pojištění => část bude pohledávkou pojišťovny (ČP uvažuje cca 8% nezaplaceného pojistného v roce – toto vymáhá)
6) průměrná pojistná částka
PPČ = celková pojistná částka v daném roce
počet pojištění v daném roce
= pojistná částka buď odpovídá pojistné hodnotě (u majetku) nebo se stanoví dle vlastní představy (u životního pojištění) => každý má stanovenu jinou pojistnou částku
- protože je předpoklad, že pojistná částka bude podkladem pro výpočet výše pojistného
7) průměrná škoda
- pojistná škoda, která připadá na 1 pojistnou událost
PŠ = celkové pojistné plnění v daném roce
počet pojistných událostí v daném roce
8) škodní frekvence (v %)
- jak často ke škodě dochází
ŠF = počet pojistných událostí v daném roce
počet pojištění v daném roce
9) pojistná sazba (v promile)
PS = celkové pojistné v daném roce
celková pojistná částka v daném roce
10) škodní sazba (v promile)
- vyjadřuje kolik pojistných plnění bylo vyplaceno na 1 pojistnou částku
ŠS = celkové pojistné plnění v daném roce
celková pojistná částka v daném roce
11) škodní kvóta (průběh) (v %)
- porovnává vyplacené pojistné plnění se zaplaceným pojistným
ŠK = celkové pojistné plnění v daném roce
celkové pojistné v daném roce
12) škodní stupeň (v %)
ŠSt = průměrná škoda PS
průměrná pojistná částka PPČ
Mezi předchozími ukazateli platí různé vztahy:
PPP = ŠF x PŠ = ŠS x PPČ
PPP – průměrné pojistné plnění => je to, co by mělo představovat základ pojistného => kolik se v průměru vyplatí na 1 pojistnou smlouvu
ŠS = ŠK x PS = ŠSt x ŠF
Ukazatel škodní frekvence ŠF => do nedávné doby byl vhodným ukazatelem krátkodobé předpovědi => jako stabilní v kratším úseku 5 let => Jak je to dnes?
- pokud vystane někdy v průběhu této doby velké a nečekané riziko => lidé se obvykle začnou více pojišťovat => ŠF se tak i v dlouhodobějším horizontu příliš nemění
Pojistná matematika může kalkulovat i tzv. morální riziko + i případ, když se platí vyšší pojistné => tak to lidi obvykle již nenutí do preventivních opatření a spoléhají se více jen na pojištění (plnění).
Průměrná škoda = se bude zvyšovat tím, že lidé budou „bohatší“ a podnikatelé budou více investovat do podnikání + vliv má také inflace => vyšší nárůst hodnoty např. budov i bez jejich modernizace => navýšení hodnoty => tím se ale navyšuje i pojistná částka (pojistné plnění).
Pojistná škoda na 1 pojistnou smlouvu = je základem stanovení pojistného + solidarita => všichni budeme přispívat na pojistném, ale jen někomu se stane škoda kdy mu bude pojišťovna vyplácet pojistné plnění!
Pojistná matematika rozlišuje:
(a) Subjektivní rizika => existuje zájem zachovat si zdraví, život, předmět ve funkčním stavu (např. automobil – budeme se snažit pečovat o toto auto) => nikdo se nechce chovat záměrně tak, aby vyvolal riziko škody
(b) Objektivní rizika => existuje u pojištění osob => věk, pohlaví, …. + i u úrazového pojištění, i u pojištění rizika smrti => se jinak chová toto riziko u různých kategorií osob + u majetku – rozhoduje např. prostředí (dům na kopci resp. u řeky), umístění (počítač doma resp. na veřejném místě)
adA/ Pojistná matematika pro životní pojištění
Existuje jiný princip, statistiky se využívají také, ale co se týče rozboru rizika – jeho oceňování zde není! Jsou dány přesně postupy propočtu pojistného => v současné době u nás musí pojistná matematika respektovat Prováděcí vyhlášku k zákonu o pojišťovnictví č. 75/2000 => zde je stanovena maximální výše technického úroku pro výpočet pojistného životního pojištění.
Základem rizika životního pojištění je pravděpodobnost, že se dožiji sjednané doby => základem výpočtu je život nebo umírání.
Životní pojištění je rezervotvorné pojištění => pro překrytí rizika dožití se či nedožití se určitého věku.
Čisté životní pojištění = dožiji se => dostanu peníze + nedožiji se => nedostanu žádné peníze.
Pojistná matematika se opírá o tzv. úmrtnostní tabulky => sledování kolik z vybraného souboru (sledovaného) obyvatel či souboru pojištěnců se v průměru dožije příštího roku, dalšího roku, …. atd.
l0 => 100 tis. jedinců, pojištěnců v roce narozených (mužů resp. žen)
l1 => za 1 rok může nastat vztah l0 l1 nebo l0 l1
l2 (druhý rok života) se dožije l0 l1 l2 ……………….l(omega)
ti co se z původního souboru 10 dožily 100 a více let
ve většině případů se při sledování uvažovaný kořen l0 posune do l15 (věku 15 let) => což je doba, kdy bývají životní pojištění sjednávány již na základě samostatných rozhodnutí mládeže
= soubor 100 tis. l15 mužů + soubor 100 tis. l15 žen
Příklad: Dvacetiletý muž se rozhodne uzavřít životní pojištění na částku 300 tis. Kč a doba jeho pojištění je do 50 let = tj. pojistná smlouva je uzavřena na 30 let. Kolik bude muset zaplatit na pojistném?
l0(15) = 100.000
l20 = 97.926 mužů (se dožilo věku 20)
l50 = 88.934 mužů
(+) pojišťovna by měla být připravena těmto 100 tisícům 20tiletých, kteří si sjednaly životní pojištění do věku 50 let vyplatit 88.934,- x 300.000,- = 26 mld. Kč
- tato částka se docílí tím, že ji budou všichni ze souboru pravidelně platit pojišťovně – pojišťovna bude od nich vybírat + v této částce je započítán technický úrok (riziko) + navíc se započítávají i úroky, které pojišťovna vydělala z umístění rezervy
- technický úrok max. 4% p.a. – tím je zhodnocováno po celou dobu pojistné => tak musí být fyzicky vypráno pouze 8,226 mld. Kč (tyto jsou pravidelně zhodnoceny ve výši 4%)
8.226 mld. Kč / 88.934 mužů = 84.000 Kč by měl za dobu 30 let zaplatit každý z 97.926 pojištěných mužů
84.000 Kč / 30 let = 2.800 Kč/ je roční pojistné
- toto je čisté pojistné očištěné od správních nákladů, rizika odlišného vývoje,……
english tags: auto insurance quotes
9) Přednáška: POJIŠTĚNÍ OSOB
POJIŠTĚNÍ OSOB
Životní pojištění v EU v 90. letech:
- trvalý meziroční i když nerovnoměrný nárůst v letech 1990-91 + 2,1% v přijatém pojistném (resp. v předepsaném pojistném)
- v meziroční nárůst 1999-2000 + 17,1%
Životní pojištění v ČR v 90. letech:
- nárůst nebyl tak vysoký => výjimku tvořil rok 2000-2001 nárůst + 24,6%
=> obrovský nárůst => v roce 2001 bylo předepsáno za životní pojištění všemi pojišťovnami působícími na území ČR 28,4 mld. Kč
(+) existuje v rámci ČR dobrovolné sdružení pojišťoven + taktéž v rámci EU Výbor pojišťoven => ten každoročně vydává statistické údaje:
• všechny státy v průměru vykazují 0,8 životních pojistných smluv na 1 obyvatele
• nejvíce v Nizozemí – kde na 1 obyvatele připadá 2,5 životní pojistné smlouvy, Velká Británie – 1,8 a v ČR 0,6
Životní pojištění obecně významně ovlivňuje národní ekonomiku => pojišťovny vytváří technické rezervy => vytváří se velký objem finančních prostředků => finančních rezerv + funguje i protiinflačně => odkládáme spotřebu do budoucna!
+ V zemích EU v roce 2001 v součtu byla výše technických rezerv na úrovni 770% ročního předepsaného životního pojistného !
Proč pojištění osob vzniklo:
- pojištění osob napomáhá pojištěnému v určitých složitých životních situacích => zabezpečí sebe nebo rodinu či blízké
- u životního či úrazového pojištění => nedochází k přepojištění => můžeme být pojištěni u více pojišťoven či mít sjednáno více pojistných smluv životního pojištění
zásada: životní pojištění můžeme mít v pojistných smlouvách sjednáno libovolný počet a výši pojistného si sjednáváme dle potřeby
- pojištění pro případ smrti či úrazu => jsou kryty škody vzniklé jakoukoliv nahodilou událostí
(+) v případě, že za vzniklou škodu na zdraví bude odpovídat někdo jiný
„škůdce“ plní z titulu jeho odpovědnosti za škody
- zároveň „poškozený“ získá ze své pojistky také plnění – viz. §821 obchodního zákoníku
Soukromé životní pojištění => mělo by se stát sociálním nástrojem v sociální politice státu => tj. v okamžiku kdy se pojištěný dostane do složité životní situace => má jednak určité státní zabezpečení + dnes by se „zabezpečení dlouhodobě nečinných osob“ mělo mezi státem podělit mezi další subjekty – tj. mezi stát, zaměstnavatel a tuto soukromou osobu => životní pojištění mělo stát dalším jeho dalším dodatečným příjmem.
O roku 2001 začala fungovat státní podpora soukromého životního komerčního pojištění => do roku 2000 stát životní pojištění nijak nepodporoval.
- ukázky jak lze motivovat ke spoření pomocí státní podpory:
• STAVEBNÍ SPOŘENÍ
- stát podporuje až částkou 4500 Kč / ročně na sjednanou smlouvu o stavebním spoření
- do roku 2002 již bylo stavebním spořením kumulováno 85 mld. Kč od obyvatel ČR
• PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM
- funguje od roku 1994
- jde o připojištění, kde část pojistného platí stát
- v roce 2000 se účastnilo penzijního připojištění 2,5 mil. obyvatel ČR a vybralo se 11 mld. Kč (2002) na příspěvcích včetně státního příspěvku
• STÁTNÍ DAŇOVÁ ÚLEVA PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ
- o roku 2000 začíná fungovat státní daňová podpora těch, kteří si sjednali penzijní připojištění s placenou pojistnou částkou vyšší než 500,- Kč/měsíc => tito pojištění si mohou uplatnit daňový odpočet až ve výši 12.000,- Kč ročně
- na penzijním připojištění se může podílet částečnou platbou i zaměstnavatel => od roku 2002 se státní daňová úleva vztahuje i na tyto zaměstnavatele
* DAŇOVÁ ULEVA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
Životní pojištění komerční
- do roku 2000 zde nebyla žádná státní podpora => jedinou „podporou“ bylo to, že výnosy z rezerv na životní pojištění se kterými pojišťovny mohly hospodařit a připisovaly se k vloženému pojištění => byly zdaňovány pouze při výplatě pojistné částky či v období, kdy bylo vyplaceno odbytné (normálně se jiné fondy daní každoročně)
- novela zákona o dani z příjmů z roku 2001 přiznává daňové zvýhodnění soukromému životnímu pojištění
- týká se pojištění, které v sobě obsahuje riziko dožití se sjednané doby, nebo riziko dožití se určitého věku nebo smrti nebo sjednané pro případ smrti či dožití se v případě invalidity
- státní podpora funguje jen u životního pojištění, která jsou sjednány na dobu dožití věku 60 let! => nevztahuje se na kratší pojistky
- toto pojištění musí trvat minimálně 5 let
(+) pojistné se platí ze mzdy, která je ze zdanění nebo u podnikající osoby z peněz, které zbydou po zdanění:
- možnost zpětně daňově zahladit => odečíst ze základu daně pojištění, které ročně sjednávám na životní pojištění – za podmínek:
- životní smluvní pojištění je sjednáno do věku 60 let
- pojištění trvá minimálně 5 let
Jednorázové sjednání životního pojištění:
- ihned na začátku pojištění vložíme pojistnou částku + pojišťovna provede rozpočet kolik by činilo roční pojistné a pak si můžeme každoročně odečíst z daňového základu určitou částku
Daňové výhody zaměstnavatele:
- na životní prostředí může opět přispívat zaměstnavatel + aby tak činil – tak pro něj platí daňové výhody zaměstnavatele => výše pojistného, které bude zaměstnanci platit zaměstnavatel – může být pro zaměstnavatel odpočitatelnou položkou (výdajem zaměstnavatele) => pouze však do částky 8000,- Kč ročně (za zdaňovací období)
- ze zaplaceného pojištění nehradí zaměstnavatel pojištění na sociální zabezpečení a státní zaměstnaneckou politiku a zároveň i všeobecné zdravotní pojištění!
vyměřovací základ daně – životní pojištění hrazené zaměstnavatele => toto bude upravený základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění
- podobně to platí i pro zaměstnance – odečítá si od základu daně pojištění, které hradí
(+) novelou zákona o dani z příjmu => opět pojištění, které bude zaměstnavatel hradit svému zaměstnanci bude osvobozeno od daně z příjmu – maximální odečitatelná položka 12000,- Kč
Provádí se zdanění každého příjmu!
- u fyzické osoby lze za příjem považovat výnos z umístění životního pojištění => tento výnos je většinou již zdaněn pojišťovnou => dle zákona o dani z příjmů se používá zvláštní sazba daně z příjmu ve výši 15%
- jiná sazba je v okamžiku, že se rozhodneme, že ukončíme životní pojištění dříve než uběhla sjednaná doba => pojišťovna vyplatí tzv. odbytné + opět zhodnocené o výnosy z umístění technických rezerv životního pojištění => tyto výnosy jsou zdanitelným příjmem a na tyto platí zvláštní sazba daně 25%
Jaká rizika kryje životní pojištění:
- je tzv. rezervotvorné => kryje rizika dožití se určitého věku či doby, v době sjednané je pojištění odkládáno do rezervy životního pojištění a ta je na konci pojištění plně vyplacena - pojistná částka
- nicméně toto je základní forma => životní pojištění by nebylo příliš zajímavé => proto je kombinováno s dalšími rizikovými složkami jako jsou: smrt, atd. =>
(1) pojištění pro případ smrti
(2) pojištění pro případ dožití se sjednané doby
- (1)+(2) = čisté kapitálové pojištění
- pak po skončení pojištění je vyplacena rezerva – pojistná částka + nebo jsou vypláceny pravidelné částky ve formě výplaty důchodu
(3) investiční kapitálové pojištění
- funguje v EU – pojišťovna nabídne různé způsoby jak bude s vloženým pojistným nakládáno + jaké budou výnosy a klienti si sami rozhodnou o způsobu nakládání s vloženou rezervou
(4) životní pojištění s rizikem závažných onemocnění
- riziko závažných onemocnění se také kombinuje s klasickým životním pojištěním
Pojistné může být placeno (a) běžně (měsíc, čtvrtletí, rok) nebo (b) jednorázově, kdy pojišťovna propočte jaký má být jednorázový vklad na cílovou pojistnou částku na konci roku a nebo (c) tzv. předplácením pojištění – kdy část pojistného zaplatíme předem a další běžné částky se sníží.
Pojišťovna zvláštním způsobem nakládá z vybraným životním pojištěním:
- to je dáno prováděcí vyhláškou k zákonu o pojišťovnictví
- životní pojištění – vytváření rezerv => je pravidelně zvýhodňováno tzv. technickým úrokem, který je pravidelně vyhlašován a ten je propočtem do pojistného => garantovaný úrok sjednaný na celou dobu trvání pojištění => o tento úrok se „platí menší pojistné“
- navíc se připočítávají zhodnocené výnosy z umístění technické rezervy na finančním trhu => podíly na výnosech => různá výše dle různých okolností
Odbytné u životního pojištění ukončeného před sjednanou lhůtou
Až od doby, kdy jsou uspokojeny všechny náklady pojišťovny související s uzavřením pojistné smlouvy životního pojištění => teprve pak jsou další zaplacené pojistné odkládány do rezervy
- např. až od 2-ho roku trvání životního pojištění se začíná vytvářet rezerva
- až cca po ½ doby trvání životního pojištění bude teprve vytvořena rezerva v té samé výši jako činí vložená pojistná částka
= tomuto zvláštnímu hospodaření s vybraným pojištěním se říká „zillmerizace“
Zproštění od placení pojistného
- je to vlastně riziko, které pojišťovna přebírá na sebe = okamžik, kdy se v průběhu trvání životního pojištění dostaneme do určité složité situace => resp. do trvalé invalidity => kdy nám bude vyplácen trvalý invalidní důchod
- pak je třeba požádat pojišťovnu o zproštění od placení pojistného
V případě, že je sjednáno riziko smrti => ve smlouvě by měla být sjednána (uvedena) „oprávněná osoba“ – můžeme určit koho chceme – částka nepodléhá dědickému řízení. Teprve v případě, že oprávněná osoba určená není či je určena, ale zemřela dříve => tak nastupuje ustanovení Obchodního zákoníka => v prvé řadě manželé pojištěného, není-li jich tak se oprávněnou osobu stávají děti, není-li jich tak rodiče.
Pojištění závažného onemocnění:
- kdy v průběhu doby pojištění člověk onemocní některou z vyjmenovaných nemocí (Česká pojišťovna jich vyjmenovává 7)
- u tohoto pojištění funguje tzv. čekací doba = 6 měsíců od sjednání pojistné smlouvy => a pokud se nemoc projeví v této lhůtě, tak pojistná smlouva zaniká a klient nedostane žádné plnění
- když je diagnostikováno po této čekací době => dochází tím k vyčerpání nahodilé události (tím, že k ní došlo) => a tak pojištění zaniká – výplatou náhrady
Životní pojištění v EU v 90. letech:
- trvalý meziroční i když nerovnoměrný nárůst v letech 1990-91 + 2,1% v přijatém pojistném (resp. v předepsaném pojistném)
- v meziroční nárůst 1999-2000 + 17,1%
Životní pojištění v ČR v 90. letech:
- nárůst nebyl tak vysoký => výjimku tvořil rok 2000-2001 nárůst + 24,6%
=> obrovský nárůst => v roce 2001 bylo předepsáno za životní pojištění všemi pojišťovnami působícími na území ČR 28,4 mld. Kč
(+) existuje v rámci ČR dobrovolné sdružení pojišťoven + taktéž v rámci EU Výbor pojišťoven => ten každoročně vydává statistické údaje:
• všechny státy v průměru vykazují 0,8 životních pojistných smluv na 1 obyvatele
• nejvíce v Nizozemí – kde na 1 obyvatele připadá 2,5 životní pojistné smlouvy, Velká Británie – 1,8 a v ČR 0,6
Životní pojištění obecně významně ovlivňuje národní ekonomiku => pojišťovny vytváří technické rezervy => vytváří se velký objem finančních prostředků => finančních rezerv + funguje i protiinflačně => odkládáme spotřebu do budoucna!
+ V zemích EU v roce 2001 v součtu byla výše technických rezerv na úrovni 770% ročního předepsaného životního pojistného !
Proč pojištění osob vzniklo:
- pojištění osob napomáhá pojištěnému v určitých složitých životních situacích => zabezpečí sebe nebo rodinu či blízké
- u životního či úrazového pojištění => nedochází k přepojištění => můžeme být pojištěni u více pojišťoven či mít sjednáno více pojistných smluv životního pojištění
zásada: životní pojištění můžeme mít v pojistných smlouvách sjednáno libovolný počet a výši pojistného si sjednáváme dle potřeby
- pojištění pro případ smrti či úrazu => jsou kryty škody vzniklé jakoukoliv nahodilou událostí
(+) v případě, že za vzniklou škodu na zdraví bude odpovídat někdo jiný
„škůdce“ plní z titulu jeho odpovědnosti za škody
- zároveň „poškozený“ získá ze své pojistky také plnění – viz. §821 obchodního zákoníku
Soukromé životní pojištění => mělo by se stát sociálním nástrojem v sociální politice státu => tj. v okamžiku kdy se pojištěný dostane do složité životní situace => má jednak určité státní zabezpečení + dnes by se „zabezpečení dlouhodobě nečinných osob“ mělo mezi státem podělit mezi další subjekty – tj. mezi stát, zaměstnavatel a tuto soukromou osobu => životní pojištění mělo stát dalším jeho dalším dodatečným příjmem.
O roku 2001 začala fungovat státní podpora soukromého životního komerčního pojištění => do roku 2000 stát životní pojištění nijak nepodporoval.
- ukázky jak lze motivovat ke spoření pomocí státní podpory:
• STAVEBNÍ SPOŘENÍ
- stát podporuje až částkou 4500 Kč / ročně na sjednanou smlouvu o stavebním spoření
- do roku 2002 již bylo stavebním spořením kumulováno 85 mld. Kč od obyvatel ČR
• PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM
- funguje od roku 1994
- jde o připojištění, kde část pojistného platí stát
- v roce 2000 se účastnilo penzijního připojištění 2,5 mil. obyvatel ČR a vybralo se 11 mld. Kč (2002) na příspěvcích včetně státního příspěvku
• STÁTNÍ DAŇOVÁ ÚLEVA PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ
- o roku 2000 začíná fungovat státní daňová podpora těch, kteří si sjednali penzijní připojištění s placenou pojistnou částkou vyšší než 500,- Kč/měsíc => tito pojištění si mohou uplatnit daňový odpočet až ve výši 12.000,- Kč ročně
- na penzijním připojištění se může podílet částečnou platbou i zaměstnavatel => od roku 2002 se státní daňová úleva vztahuje i na tyto zaměstnavatele
* DAŇOVÁ ULEVA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
Životní pojištění komerční
- do roku 2000 zde nebyla žádná státní podpora => jedinou „podporou“ bylo to, že výnosy z rezerv na životní pojištění se kterými pojišťovny mohly hospodařit a připisovaly se k vloženému pojištění => byly zdaňovány pouze při výplatě pojistné částky či v období, kdy bylo vyplaceno odbytné (normálně se jiné fondy daní každoročně)
- novela zákona o dani z příjmů z roku 2001 přiznává daňové zvýhodnění soukromému životnímu pojištění
- týká se pojištění, které v sobě obsahuje riziko dožití se sjednané doby, nebo riziko dožití se určitého věku nebo smrti nebo sjednané pro případ smrti či dožití se v případě invalidity
- státní podpora funguje jen u životního pojištění, která jsou sjednány na dobu dožití věku 60 let! => nevztahuje se na kratší pojistky
- toto pojištění musí trvat minimálně 5 let
(+) pojistné se platí ze mzdy, která je ze zdanění nebo u podnikající osoby z peněz, které zbydou po zdanění:
- možnost zpětně daňově zahladit => odečíst ze základu daně pojištění, které ročně sjednávám na životní pojištění – za podmínek:
- životní smluvní pojištění je sjednáno do věku 60 let
- pojištění trvá minimálně 5 let
Jednorázové sjednání životního pojištění:
- ihned na začátku pojištění vložíme pojistnou částku + pojišťovna provede rozpočet kolik by činilo roční pojistné a pak si můžeme každoročně odečíst z daňového základu určitou částku
Daňové výhody zaměstnavatele:
- na životní prostředí může opět přispívat zaměstnavatel + aby tak činil – tak pro něj platí daňové výhody zaměstnavatele => výše pojistného, které bude zaměstnanci platit zaměstnavatel – může být pro zaměstnavatel odpočitatelnou položkou (výdajem zaměstnavatele) => pouze však do částky 8000,- Kč ročně (za zdaňovací období)
- ze zaplaceného pojištění nehradí zaměstnavatel pojištění na sociální zabezpečení a státní zaměstnaneckou politiku a zároveň i všeobecné zdravotní pojištění!
vyměřovací základ daně – životní pojištění hrazené zaměstnavatele => toto bude upravený základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění
- podobně to platí i pro zaměstnance – odečítá si od základu daně pojištění, které hradí
(+) novelou zákona o dani z příjmu => opět pojištění, které bude zaměstnavatel hradit svému zaměstnanci bude osvobozeno od daně z příjmu – maximální odečitatelná položka 12000,- Kč
Provádí se zdanění každého příjmu!
- u fyzické osoby lze za příjem považovat výnos z umístění životního pojištění => tento výnos je většinou již zdaněn pojišťovnou => dle zákona o dani z příjmů se používá zvláštní sazba daně z příjmu ve výši 15%
- jiná sazba je v okamžiku, že se rozhodneme, že ukončíme životní pojištění dříve než uběhla sjednaná doba => pojišťovna vyplatí tzv. odbytné + opět zhodnocené o výnosy z umístění technických rezerv životního pojištění => tyto výnosy jsou zdanitelným příjmem a na tyto platí zvláštní sazba daně 25%
Jaká rizika kryje životní pojištění:
- je tzv. rezervotvorné => kryje rizika dožití se určitého věku či doby, v době sjednané je pojištění odkládáno do rezervy životního pojištění a ta je na konci pojištění plně vyplacena - pojistná částka
- nicméně toto je základní forma => životní pojištění by nebylo příliš zajímavé => proto je kombinováno s dalšími rizikovými složkami jako jsou: smrt, atd. =>
(1) pojištění pro případ smrti
(2) pojištění pro případ dožití se sjednané doby
- (1)+(2) = čisté kapitálové pojištění
- pak po skončení pojištění je vyplacena rezerva – pojistná částka + nebo jsou vypláceny pravidelné částky ve formě výplaty důchodu
(3) investiční kapitálové pojištění
- funguje v EU – pojišťovna nabídne různé způsoby jak bude s vloženým pojistným nakládáno + jaké budou výnosy a klienti si sami rozhodnou o způsobu nakládání s vloženou rezervou
(4) životní pojištění s rizikem závažných onemocnění
- riziko závažných onemocnění se také kombinuje s klasickým životním pojištěním
Pojistné může být placeno (a) běžně (měsíc, čtvrtletí, rok) nebo (b) jednorázově, kdy pojišťovna propočte jaký má být jednorázový vklad na cílovou pojistnou částku na konci roku a nebo (c) tzv. předplácením pojištění – kdy část pojistného zaplatíme předem a další běžné částky se sníží.
Pojišťovna zvláštním způsobem nakládá z vybraným životním pojištěním:
- to je dáno prováděcí vyhláškou k zákonu o pojišťovnictví
- životní pojištění – vytváření rezerv => je pravidelně zvýhodňováno tzv. technickým úrokem, který je pravidelně vyhlašován a ten je propočtem do pojistného => garantovaný úrok sjednaný na celou dobu trvání pojištění => o tento úrok se „platí menší pojistné“
- navíc se připočítávají zhodnocené výnosy z umístění technické rezervy na finančním trhu => podíly na výnosech => různá výše dle různých okolností
Odbytné u životního pojištění ukončeného před sjednanou lhůtou
Až od doby, kdy jsou uspokojeny všechny náklady pojišťovny související s uzavřením pojistné smlouvy životního pojištění => teprve pak jsou další zaplacené pojistné odkládány do rezervy
- např. až od 2-ho roku trvání životního pojištění se začíná vytvářet rezerva
- až cca po ½ doby trvání životního pojištění bude teprve vytvořena rezerva v té samé výši jako činí vložená pojistná částka
= tomuto zvláštnímu hospodaření s vybraným pojištěním se říká „zillmerizace“
Zproštění od placení pojistného
- je to vlastně riziko, které pojišťovna přebírá na sebe = okamžik, kdy se v průběhu trvání životního pojištění dostaneme do určité složité situace => resp. do trvalé invalidity => kdy nám bude vyplácen trvalý invalidní důchod
- pak je třeba požádat pojišťovnu o zproštění od placení pojistného
V případě, že je sjednáno riziko smrti => ve smlouvě by měla být sjednána (uvedena) „oprávněná osoba“ – můžeme určit koho chceme – částka nepodléhá dědickému řízení. Teprve v případě, že oprávněná osoba určená není či je určena, ale zemřela dříve => tak nastupuje ustanovení Obchodního zákoníka => v prvé řadě manželé pojištěného, není-li jich tak se oprávněnou osobu stávají děti, není-li jich tak rodiče.
Pojištění závažného onemocnění:
- kdy v průběhu doby pojištění člověk onemocní některou z vyjmenovaných nemocí (Česká pojišťovna jich vyjmenovává 7)
- u tohoto pojištění funguje tzv. čekací doba = 6 měsíců od sjednání pojistné smlouvy => a pokud se nemoc projeví v této lhůtě, tak pojistná smlouva zaniká a klient nedostane žádné plnění
- když je diagnostikováno po této čekací době => dochází tím k vyčerpání nahodilé události (tím, že k ní došlo) => a tak pojištění zaniká – výplatou náhrady
8) Přednáška: POJIŠTĚNÍ SOUKROMÉHO MAJETKU
POJIŠTĚNÍ SOUKROMÉHO MAJETKU – doplnění minulé přednášky
- pojištění staveb
- pojištění rekreační objektů
- pojištění souboru věcí tvořících domácnost
Pojištění staveb:
- jaká rizika lze připojistit:
a) vandalismus – poškození či zničení vandalismem (např. poškození plotu, zdi)
b) škody vzniklé na stavbě způsobené dopravním prostředkem (např. pokud se dům nachází v blízkosti silnice)
- problémem pro všechny pojišťovny je odcizení nějaké součásti stavby => např. odcizení hromosvodu + je třeba také uvažovat specifické riziko v době výstavby či rekonstrukce stavby => lze vyřešit stavebně-montážním pojištěním => tzv. všerizikové – včetně škody vzniklé krádeží již zabudovaného zařízení
Pojištění souboru věcí tvořících domácnost:
- jde o pojištění běžných věcí domácnosti => pojišťovny dnes nabízí tzv. „pojištění standardního vybavení domácnosti“ + ve výlukách jsou vyjmenovány ty věci, které je nutno připojistit dodatečně
- dle dohody lze dopojistit => pojištění nadstandardního vybavení (např. jízdní kola nad částku 5000 Kč, drahé audio/video/TV přístroje, počítač) => protože tyto nejsou považovány za běžnou standardní součást vybavení domácnosti + také se musí připojistit peníze, sbírky, cenné obrazy, apod.
Odpovědnost za škodu v běžném občanském životě
- v rámci domácnosti by bylo nelogické mít sjednané pojistné smlouvy za každého člena => proto je běžná odpovědnost pro všechny členy žijící ve společné domácnosti + v současnosti přibyla i skupina tzv. „pomocníci v domácnosti“ => pokud způsobí škodu v rámci práce v domácnosti, tak je tato škoda kryta z této všeobecné pojistné smlouvy
- v běžném rozsahu jsou pojištěny pouze standardní životní události => ostatní rizika mohou být připojištěny
Rizika stavební:
- při stavbě domu, na které se podílí sám majitel => mohou vzniknout situace, které nebudou standardní => lze dopojistit riziko stavebníka
- v rámci technických rizik => poškození či zničení jakékoliv věci pokud dále není vyloučena nejsou zahrnuty výlohy obchodů
- např. výlohy, vstupní skleněné dveře, markýzy jsou součástí obchodů (budov) => ale všeobecné živelné pojištění nestačí => existuje speciální pojištění (all risk) = pojištěn skel nebo markýz či neonových reklam
Pojištění dat (softwaru):
- pojištění elektroniky (počítačů) nezahrnuje data v nich uložená! => vzniká tak riziko ztráty dat => pojišťovny řeknou, že vše by mělo být zálohováno, ale co když tyto zálohy (CD, diskety) shoří nebo budou ukradeny?
- pojišťovna nabízí pojištění pro případ poškození dat na nosičích, ale data musí být zálohována ve 2 kopiích na 2 odlišných místech
- jak pojišťovna stanoví náhradu = škoda materiální + vyčíslené náklady na znovu pořízení dat
V rámci pojištění krádeže přepadením a vloupáním => existuje riziko přepravy peněz => vždy by se jednalo o loupežné přepadení => pojištění loupežného přepadení a odcizení peněz či jiných cenností při transportu
ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ
- výroba a pěstování plodin podléhá mnoha různým vlivům
- proto v roce 2003 zemědělské pojištění rizik plodin a hospodářských zvířat budou nabízet pouze 3 pojišťovny (na území ČR) => jde o vysoce rizikové a specifické riziko (nebezpečí)
(+) nebezpečí (rizika), které rostlinnou výrobu ohrožují:
- jarní mrazy (zejména jahody, vinnou révu), krupobití, vichřice, požáry, ale i nadměrné sucho, vyzimování (vztahuje se na ozimy zaseté na podzim => sem pojišťovny začleňují celý soubor možných nebezpečí, která přes zimu můžou rostliny poškodit – nadměrné mokro, holomrazy, jarní vymokření)
- vyzimování (zničení plodiny zimou) je omezeno dobou => od vysetí do 31.3.x
(+) hospodářská zvířata jsou ohrožována:
- nákazami, přenosnými chorobami
veterinární zákon rozlišuje:
• velmi nebezpečné nákazy (v jejich důsledku je např. třeba nutné utratit i celé stádo, a nejen tedy napadená zvířata)
• jiná onemocnění infekčního charakteru
- i škody, které vznikají z titulu přírodních katastrof => záplavy, živelné události, a samozřejmě požár
- další vlivy: působí např. na slepice či vykrmované brojlery => nebezpečí přehřátí (nutnost odvětrávání chovu nosnic – klimatizace – pokud dojde k výpadku elektrického proudu => musí uvést do chodu záložní zdroje => přesto každé léto dochází k hromadným úhynům)
(+) jednotlivé škody na hospodářských zvířatech
- např. u dostihových koní => úrazy, nemoci
- u chovných kusů => nebezpečí předčasného porodu a následných komplikací
- u plemenných kusů => individuální škody – nemoci či úrazy => jde o nejdražší kusy ve stádech
Významným specifikem v zemědělském pojištění je fakt, že u pojištěných plodin či zvířat pojišťujeme věci v různých růstových fázích resp. věkových kategoriích. Ke škodě může dojít po celou dobu životního cyklu.
- při vyzimování např. obilí: pojišťovny budou hradit náklady na zaorání + náklady na osivo + náklady na zasetí
- pokud řepku postihne krupobití např. v červnu: pojišťovny hradí i škodu očekávaného výnosu (protože již ten rok nelze nic jiného zasít)
Pojištění zvířat => např. u kuřat může dojít ke škodě v průběhu pojištění – tj. od vylíhnutí až do vyskladnění => klient musí udat, že maximální pojistná částka bude ta částka, kterou uvažuje na konci období životního cyklu zvířete.
Pojistná částka odpovídá hodnotě plně produktivního zvířete (hledisko věku a hmotnosti) a stejně tak je tomu u plodin => pojistná částka bude tzv. pojištěný výtěžek - podklady pro jeho stanovení jsou: na kolika hektarech bude plodina pěstována, očekávaný výnos v [t] na hektar, cena za kterou by se produkce realizovala.
Pokud dojde k pojistné události, tak pojišťovna posuzuje snížení očekávaného pojištěného výtěžku této pojistné události (např. dojde jen k částečnému zničení řepky v květnu krupobitím => pojišťovací odborníci pro plodiny => posoudí a dohodnou k jaké škodě ve skutečnosti došlo pojistnou událostí).
• Problém sucha => obecně je tento problém jak v ČR tak v zahraničí zatím nepojistitelný => příčin je několik:
- špatně lze stanovit období, kdy k suchu došlo
- pokud je sucho, tak postihne velké území (nemá lokální charakter) a s tím se většina trhů dokáže vyrovnat změnou ceny plodiny na trhu
- když je sucho => tak se přidávají ještě další vlivy => rozmnoží se škůdci, nemoci => je těžko rozlišitelné, jaká škoda se stala suchem a jaká jinými vlivy
- každá takováto událost = kalamitní stav => a tím vzniká problém rozprostření rizika mezi všechny pojištěné
(+) dříve fungovalo tzv. „zákonné zemědělské pojištění“ – dle vyhlášky platily všechny JZD zákonné pojistné => plodiny byly pojištěny pro případ vyjmenovaných nebezpečí
- v roce 1985 vznikl nový produkt: KPU – komplexní pojištění úrody => trval do roku 1990, kdy znovu vzniklo smluvní pojištění
- KPU bylo všerizikové pojištění, hradila se ztráta na očekávaném výnosu, v této době r. 1985-90 museli být neustále odborní pracovníci pojišťovny v terénu a kontrolovali, zda v JZD nebylo něco zanedbáno a případně snižovali očekávané škodní plnění
Zajištění zemědělských rizik = další stupeň pojištění => pojišťovny v okamžiku, kdy přebírají riziko a ví, že nebudou schopny nést veškeré náklady, tak se pojistí => historicky dlouhodobě a dobře fungující
- zajišťuje se zejména krupobití na zemědělských plodinách => pojišťovna uzavírá zajistnou smlouvu s jinou pojišťovnou na určitý limit a poté při vzniku škody porovnává pojistné plnění a přijaté pojistné na krupobití => případný vzniklý rozdíl převyšující přijaté pojistné => začíná fungovat zajištění (např. ČP plní v případě zemědělského pojištění ve výši 110% ze zaplaceného pojistného => v případě, že škoda tento limit přesáhne => v té chvíli vstupuje zajišťovna a hradí další škody)
Zajištěny jsou i hromadné škody na hospodářských zvířatech a i jiné škody z velmi nebezpečných nákaz..
(+) pojištění okrasných rostlin – pro pěstitele růží, tulipánů, …..
(+) pojištění lesních porostů resp. lesů – pro případ požáru + předmětem pojistného plnění je dřevní hmota a náklady na znovuzalesnění plochy zničené požárem
- pojištění staveb
- pojištění rekreační objektů
- pojištění souboru věcí tvořících domácnost
Pojištění staveb:
- jaká rizika lze připojistit:
a) vandalismus – poškození či zničení vandalismem (např. poškození plotu, zdi)
b) škody vzniklé na stavbě způsobené dopravním prostředkem (např. pokud se dům nachází v blízkosti silnice)
- problémem pro všechny pojišťovny je odcizení nějaké součásti stavby => např. odcizení hromosvodu + je třeba také uvažovat specifické riziko v době výstavby či rekonstrukce stavby => lze vyřešit stavebně-montážním pojištěním => tzv. všerizikové – včetně škody vzniklé krádeží již zabudovaného zařízení
Pojištění souboru věcí tvořících domácnost:
- jde o pojištění běžných věcí domácnosti => pojišťovny dnes nabízí tzv. „pojištění standardního vybavení domácnosti“ + ve výlukách jsou vyjmenovány ty věci, které je nutno připojistit dodatečně
- dle dohody lze dopojistit => pojištění nadstandardního vybavení (např. jízdní kola nad částku 5000 Kč, drahé audio/video/TV přístroje, počítač) => protože tyto nejsou považovány za běžnou standardní součást vybavení domácnosti + také se musí připojistit peníze, sbírky, cenné obrazy, apod.
Odpovědnost za škodu v běžném občanském životě
- v rámci domácnosti by bylo nelogické mít sjednané pojistné smlouvy za každého člena => proto je běžná odpovědnost pro všechny členy žijící ve společné domácnosti + v současnosti přibyla i skupina tzv. „pomocníci v domácnosti“ => pokud způsobí škodu v rámci práce v domácnosti, tak je tato škoda kryta z této všeobecné pojistné smlouvy
- v běžném rozsahu jsou pojištěny pouze standardní životní události => ostatní rizika mohou být připojištěny
Rizika stavební:
- při stavbě domu, na které se podílí sám majitel => mohou vzniknout situace, které nebudou standardní => lze dopojistit riziko stavebníka
- v rámci technických rizik => poškození či zničení jakékoliv věci pokud dále není vyloučena nejsou zahrnuty výlohy obchodů
- např. výlohy, vstupní skleněné dveře, markýzy jsou součástí obchodů (budov) => ale všeobecné živelné pojištění nestačí => existuje speciální pojištění (all risk) = pojištěn skel nebo markýz či neonových reklam
Pojištění dat (softwaru):
- pojištění elektroniky (počítačů) nezahrnuje data v nich uložená! => vzniká tak riziko ztráty dat => pojišťovny řeknou, že vše by mělo být zálohováno, ale co když tyto zálohy (CD, diskety) shoří nebo budou ukradeny?
- pojišťovna nabízí pojištění pro případ poškození dat na nosičích, ale data musí být zálohována ve 2 kopiích na 2 odlišných místech
- jak pojišťovna stanoví náhradu = škoda materiální + vyčíslené náklady na znovu pořízení dat
V rámci pojištění krádeže přepadením a vloupáním => existuje riziko přepravy peněz => vždy by se jednalo o loupežné přepadení => pojištění loupežného přepadení a odcizení peněz či jiných cenností při transportu
ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ
- výroba a pěstování plodin podléhá mnoha různým vlivům
- proto v roce 2003 zemědělské pojištění rizik plodin a hospodářských zvířat budou nabízet pouze 3 pojišťovny (na území ČR) => jde o vysoce rizikové a specifické riziko (nebezpečí)
(+) nebezpečí (rizika), které rostlinnou výrobu ohrožují:
- jarní mrazy (zejména jahody, vinnou révu), krupobití, vichřice, požáry, ale i nadměrné sucho, vyzimování (vztahuje se na ozimy zaseté na podzim => sem pojišťovny začleňují celý soubor možných nebezpečí, která přes zimu můžou rostliny poškodit – nadměrné mokro, holomrazy, jarní vymokření)
- vyzimování (zničení plodiny zimou) je omezeno dobou => od vysetí do 31.3.x
(+) hospodářská zvířata jsou ohrožována:
- nákazami, přenosnými chorobami
veterinární zákon rozlišuje:
• velmi nebezpečné nákazy (v jejich důsledku je např. třeba nutné utratit i celé stádo, a nejen tedy napadená zvířata)
• jiná onemocnění infekčního charakteru
- i škody, které vznikají z titulu přírodních katastrof => záplavy, živelné události, a samozřejmě požár
- další vlivy: působí např. na slepice či vykrmované brojlery => nebezpečí přehřátí (nutnost odvětrávání chovu nosnic – klimatizace – pokud dojde k výpadku elektrického proudu => musí uvést do chodu záložní zdroje => přesto každé léto dochází k hromadným úhynům)
(+) jednotlivé škody na hospodářských zvířatech
- např. u dostihových koní => úrazy, nemoci
- u chovných kusů => nebezpečí předčasného porodu a následných komplikací
- u plemenných kusů => individuální škody – nemoci či úrazy => jde o nejdražší kusy ve stádech
Významným specifikem v zemědělském pojištění je fakt, že u pojištěných plodin či zvířat pojišťujeme věci v různých růstových fázích resp. věkových kategoriích. Ke škodě může dojít po celou dobu životního cyklu.
- při vyzimování např. obilí: pojišťovny budou hradit náklady na zaorání + náklady na osivo + náklady na zasetí
- pokud řepku postihne krupobití např. v červnu: pojišťovny hradí i škodu očekávaného výnosu (protože již ten rok nelze nic jiného zasít)
Pojištění zvířat => např. u kuřat může dojít ke škodě v průběhu pojištění – tj. od vylíhnutí až do vyskladnění => klient musí udat, že maximální pojistná částka bude ta částka, kterou uvažuje na konci období životního cyklu zvířete.
Pojistná částka odpovídá hodnotě plně produktivního zvířete (hledisko věku a hmotnosti) a stejně tak je tomu u plodin => pojistná částka bude tzv. pojištěný výtěžek - podklady pro jeho stanovení jsou: na kolika hektarech bude plodina pěstována, očekávaný výnos v [t] na hektar, cena za kterou by se produkce realizovala.
Pokud dojde k pojistné události, tak pojišťovna posuzuje snížení očekávaného pojištěného výtěžku této pojistné události (např. dojde jen k částečnému zničení řepky v květnu krupobitím => pojišťovací odborníci pro plodiny => posoudí a dohodnou k jaké škodě ve skutečnosti došlo pojistnou událostí).
• Problém sucha => obecně je tento problém jak v ČR tak v zahraničí zatím nepojistitelný => příčin je několik:
- špatně lze stanovit období, kdy k suchu došlo
- pokud je sucho, tak postihne velké území (nemá lokální charakter) a s tím se většina trhů dokáže vyrovnat změnou ceny plodiny na trhu
- když je sucho => tak se přidávají ještě další vlivy => rozmnoží se škůdci, nemoci => je těžko rozlišitelné, jaká škoda se stala suchem a jaká jinými vlivy
- každá takováto událost = kalamitní stav => a tím vzniká problém rozprostření rizika mezi všechny pojištěné
(+) dříve fungovalo tzv. „zákonné zemědělské pojištění“ – dle vyhlášky platily všechny JZD zákonné pojistné => plodiny byly pojištěny pro případ vyjmenovaných nebezpečí
- v roce 1985 vznikl nový produkt: KPU – komplexní pojištění úrody => trval do roku 1990, kdy znovu vzniklo smluvní pojištění
- KPU bylo všerizikové pojištění, hradila se ztráta na očekávaném výnosu, v této době r. 1985-90 museli být neustále odborní pracovníci pojišťovny v terénu a kontrolovali, zda v JZD nebylo něco zanedbáno a případně snižovali očekávané škodní plnění
Zajištění zemědělských rizik = další stupeň pojištění => pojišťovny v okamžiku, kdy přebírají riziko a ví, že nebudou schopny nést veškeré náklady, tak se pojistí => historicky dlouhodobě a dobře fungující
- zajišťuje se zejména krupobití na zemědělských plodinách => pojišťovna uzavírá zajistnou smlouvu s jinou pojišťovnou na určitý limit a poté při vzniku škody porovnává pojistné plnění a přijaté pojistné na krupobití => případný vzniklý rozdíl převyšující přijaté pojistné => začíná fungovat zajištění (např. ČP plní v případě zemědělského pojištění ve výši 110% ze zaplaceného pojistného => v případě, že škoda tento limit přesáhne => v té chvíli vstupuje zajišťovna a hradí další škody)
Zajištěny jsou i hromadné škody na hospodářských zvířatech a i jiné škody z velmi nebezpečných nákaz..
(+) pojištění okrasných rostlin – pro pěstitele růží, tulipánů, …..
(+) pojištění lesních porostů resp. lesů – pro případ požáru + předmětem pojistného plnění je dřevní hmota a náklady na znovuzalesnění plochy zničené požárem
7) Přednáška: POJIŠTĚNÍ MAJETKU
POJIŠTĚNÍ MAJETKU
- doplnění skript => jednotlivé druhy pojištění majetku
(A) Pojištění na vyjmenovaná rizika
1/ Živelné pojištění
- od 70. let Švýcarská pojišťovna každoročně vydává přehled: Katastrofické škody ve světě
- hranice pro zařazení byla v roce 1998 určena na 64,6 mil. USD a nebo počet postižených mrtvých osob 20
- v roce 2000 byla tato hranice posunuta již na 50 zraněných a 2000 bez přístřeší
- těchto nahodilých událostí bylo celosvětově 342 za rok + celkové škody byly za 63,5 mld. USD + 45000 lidí zahynulo nicméně pojištěných škod => pojišťovny uhradily pouze 17 mil. USD => ve srovnání s rokem 1997 nárůst škod o 250%
- byly sem zahrnuty například hurkány v USA, krupobití, povodně v Číně
- zároveň Švýcarská pojišťovna sleduje k jak velkým škodám dochází:
20% škod způsobeno lidskou nedokonalostí => 70% v silniční
34% požáry a výbuchy
33% letecké havárie
30% námořní havárie
- porovnání škod co do počtu a rozsahu škod – dnes a 60. léta:
5x více přírodních katastrof, výše škody vzrostla 8x, počet pojištěných škod vzrostla 15x
- požární úsek pojišťovnictví => 60. léta nově se začínají používat umělé hmoty + velké shromažďování materiálů => zvýšení požárních událostí v 70. letech spojených s velkými výplatami pojistných plnění + vlivem konkurence v pojišťovnictví byly sazby pojistného stlačovány dolů => až do 90. let pojišťovny pouze přežívaly => kdy zejména pojistné sazby byly udržovány uměle nízko a nepokrývaly rozsah škod
- rok 2000 v počtu sledovaných událostí byl na 1. místě => 850 velkých katastrofických událostí => většina z nich na málo osídlených místech planety => proto škody neměly tak katastrofický rozsah
- v roce 2001 – článek časopisu Pojistný obzor => mráz v Mongolsku a Rusku, vlna veder na Novém Zélandě a v USA, povodně v Asii
+ teroristický útok v New Yorku => škody byly vyčísleny na 40 mld. USD => z toho 11 mld. USD ztráty na výrobě, 10 mld. USD odpovědnostní škody, 6 mld. USD majetkové škody mimo dvou zničených výškových budov (3,5 mld. USD), 2,7 mld. USD životní pojištění, 2,0 mld. USD úrazové pojištění
- v roce 2002: povodně v ČR => zatím bylo zničeno 1000 domů, 225.000 lidí bylo evakuováno, škody byly vyčísleny na 90 mld. Kč
Požáry v ČR = je registrováno ročně kolem 20000 požárů => přímé škody činí kolem 1,5 mld. Kč a následné škody činí cca 1 mld. Kč ročně
+ příčiny požárů = nedbalost 7500 případů ročně, úmyslné zapálení či zapálení dětmi 4500 případů ročně, technické závady 4500 případů
+ zákon o požární ochraně ukládá právnickým i podnikajícím fyzickým osobám ustanovit ve své firmě způsobilou osobu, která má posoudit možnost vzniku požáru ve firmě + sestavit evakuační plán pro případ požáru + hasební řád pro ochranu majetku
- Na živelné přírodní či jiné katastrofy je možné využít několik způsobů ochrany, ale nicméně zůstává riziko velké škody => v pojistné smlouvě musí být přesně definováno pro jaké příčiny je sjednána (např. vichřice – jaká síla větru, krupobití, co představuje zemětřesení,……) – tj. jak přesně je pojistná událost definována => aby vznikla podmínka vzniku konkrétní pojistné události – škody.
2/ Pojištění krádeže vloupáním nebo loupežného přepadení
- obě dvě pojistné nebezpečí se ve většině případů kombinují – sdružují
- za první pololetí roku 1999 => bylo v ČR registrováno 7900 bytových krádeží => tj. průměrně 53 za den + v době dovolených se počet bytových krádeží zvyšuje až na 70 za den!!!
- jak se pojišťovny můžou chránit proti zvyšující se tendenci bytových krádeží? => buď musí zvyšovat pojistné nebo lepší cestou je prevence => do pojistných podmínek zahrnují speciální ujednání:
- hradí škody pouze za podmínky, že pachatel překonal speciálně vyjmenované a dopředu dohodnuté překážky => pak se teprve jedné o pojistnou událost
- loupežné přepadení => opět na přesně stanovené riziko – nebezpečí
3/ Úvěrové pojištění
- také jej zahrnujeme do pojištění majetku => rozumíme jím pojištění nebezpečí, že nám nebude zásilka (dodávka) zboží zejména do zahraničí zaplacena – a tím nám může vzniknout škoda
- jako první se tímto pojištěním začala zabývat pojišťovna EGAP – byla založena státem na podporu podnikatelů a zejména vývozu
• orientuje se také na pojištění politických rizik => tj. nejen že dodávka nebude zaplacena, ale vzniknou i škody vlivem politických problémů (stávka, převrat) => zboží bude ztraceno, zabaveno, …..
- komerční pojišťovnou je ČESKOB => začala působit později, vznikla založením Českou pojišťovnou a belgickou KOBAK, kdy ČP poskytla servis a belgická investovala dlouholeté zkušenosti
• orientuje se spíše na komerční rizika nezaplacení dodávky
- v okamžiku, kdy si klient sjednává toto pojištění úvěru => pojišťovna vytváří určitý dojem solidnosti pro vývozce
- EGAP => v roce 2001 týdně řeší cca 2-3 oznámení o pojistné události + pojistná plnění vyplácí cca v 1/3 pojistných případů a zbývající část = „vydobude dluh zpět“
4/ Pojištění jaderných rizik
- škody vzniklé i mírovým užíváním jaderných energií jsou zpravidla z běžných pojištění vyloučeny!
- tzn., že škody z jaderných rizik jsou vyloučeny např. z pojištění budov, života, …..
- zákon z roku 1997 o mírovém využívání jaderné energie uložil:
provozovatelům jaderných zařízení povinnost sjednat odpovědnost za škodu => v roce 1995 byl založený Český jaderný pool, který se zabývá pojištěním tohoto jaderného rizika => JE Temelín od zavezení prvního paliva platí sjednané pojištění dle pojistné smlouvy na pojištění jaderných rizik
- pojištění majetku (na něm se podílí dalších 20 zajistitelů)
- pojištění pro případ odpovědnostních škod (opět sjednáno u Českého jaderného poolu a dále rozloženo na 18 světových zajišťoven)
- Český jaderný pool tvoří 11 tuzemských pojišťoven
5/ Pojištění kosmických rizik
- zde působí pojišťovna GENERALI => je jednou z největších světových pojišťoven v oblasti škod vzniklých v kosmickém prostoru či provozem družic
Zákon o pojišťovnictví stanovil státní dozor na který se mohou obrace poškození => proto navíc vznikla:
Pojišťovna právní ochrany
- tímto pojištěním se zabývá specializovaná pojišťovna D.A.S. => její značka je na některých motorových vozidlech => pojištění pro případ právní ochrany
- tato pojišťovna později rozšířila právní ochranu i na ostatní právní vztahy – nejen tedy na havárie vozidel => zejména v oblasti soukromého práva
- účel: poškozený má většinou obavy vstoupit do soudního procesu, který je velmi nákladný => proto D.A.S. jako pojistné plnění buď klienta přímo zastupuje u soudu nebo mu poskytuje plnění ve výši soudních výloh – jako náhradu pojistného plnění
(B) Pojištění nevyjmenovaných škod – tzv. všerizikové pojištění
- jde o další soubor pojistných produktů, kdy pojistné nebezpečí není přesně ve smlouvě ujednáno (vyjmenováno) => kdy pojistnou událostí je poškození či zničení věcí jakoukoliv nahodilou událostí působící na danou věc zvnějšku!
1/ Pojištění technických rizik
a) KASKO
- pojištění motorového vozidla pro případ havárie
- k poškození nebo zničení dojde jakoukoliv nahodilou událostí – vlivy působící zvnějšku
b) Pojištění strojů a strojních zařízení
- u strojů nás ale zajímají i pojistné škody způsobené také zvnitřku => nahodilá škoda, která vznikla např. únavou materiálu, vadou dílu
c) Pojištění elektrických zařízení
- také elektronika sebou nese další nebezpečí => např. poškození elektrického zařízení indukcí blesku, přepětím v síti
d) Pojištění stavebně montážní
- je dalším všerizikovým pojištěním => je nabízeno zejména investorům stavebních či montážních děl a nebo přímo stavebním firmám => garantům staveb
- pojistná událost je poškození či zničení budované stavby či montáže jakoukoliv nahodilou událostí
e) KARGO
- je dalším širokospektrálním pojištěním => pojištění škody vzniklé při přepravě zásilky – až v tuzemsku či v zahraničí
- jde o pojištění zásilky po celou dobu, kdy byla poprvé uvedena do pohybu (naložením na vysokozdvižný vozík => naložena do automobilu => překládky => železniční vagóny => loď => letadlo) => bez ohledu na to, zda byla zásilka poškozena někde během přepravy či překládky
- jde o tzv. „pojištění z domu do domu“
+ pojištění, která bývají takto rozsáhlá => bývají připraveny kombinace ze kterých si klient může vybrat (např. vnitřní lom, vnitřní zkáza, vyprchání zásilky,……)
+ pojištění poškození zásilky vzniklé politickými vlivy
+ dopojistit lze škody vzniklé stávkou (při přepravě)
f) Zbytkové riziko
- pojištění tzv. „zbytkového rizika“ => byla učiněna všechna preventivní doporučené opatření a přesto došlo ke škodě
6) Přednáška: SOUKROMÉ POJISTNÉ PRÁVO
SOUKROMÉ POJISTNÉ PRÁVO
= smyslem soukromého práva je právní úprava vztahu silnějšího pojistitele (pojišťovna), který určuje co bude předmětem vztahu – smluvní ujednání, pojistné podmínky – vůči slabšímu partnerovi (pojištění, pojistník)
- je zde státní dozor, protože zde neexistuje právní úprava na ochranu spotřebitele
- základní principy jsou dány Občanským zákoníkem (soukromé pojistné právo)
v roce 1811 – Všeobecný zákoník občanský pro německé země => obsahoval ustanovení o pojistných smlouvách => tzv. „smlouvy odvážné“
v roce 1934 – Zákon o pojistné smlouvě č. 145 => upravoval smluvní vztah až do roku 1950
v roce 1950 – II. Zákon o pojistné smlouvě č. 185 => který opět upravoval smluvní vztah
v roce 1964 – vydání Občanský zákon č. 40/1964 po určitých novelách, který zákon o pojistné smlouvě zrušil a soukromé pojistné právo je od roku 1964 řešeno v Hlavě 15 – Pojištění (OZ)
+ na doplnění tohoto předpisu (OZ) jednotlivé pojišťovny vydávají tzv. Všeobecné pojistné podmínky
+ některé konkrétní pojistné smlouvy obsahují speciální smluvní ujednání
Občanský zákoník – Hlava 15:
§ 778 řeší pojištění:
- definice pojištění
- pojistná smlouva je oddělena od všech ostatních smluv
- pojistitel se zavazuje plnit (vyplatit pojistné plnění) – tj. poskytnout náhradu nastane-li pojistná událost a pojištěný se zavazuje platit sjednané pojistné
- pojmy pojištění + řeší za jakých podmínek pojištění vzniká + zánik pojištění
- rozděluje pojištění na jednotlivé druhy => pojištění majetku, odpovědnosti, zdraví, života
- základní práva a povinnosti smluvních stran
- vymezuje základní možnosti stran, kdy povinnosti plněny nebudou => důsledky neplnění povinností (odstoupení od pojistné smlouvy, snížení pojistného plnění,….)
+ V současné době Hlava 15 Občanského zákoníku nevyhovuje skutečným podmínkám v pojišťovnictví, a proto se dlouho hovoří o samostatném zákonu o pojistné smlouvě.
- zatím existuje jen Vládní návrh dopracování a rozšíření Občanského zákoníků pod názvem:
Vládní návrh na změnu zákona č. 40/1964:
• potvrzuje, že pojištění je závazkové právo
• doplňuje, že pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách
• došlo k rozšíření pojistné smlouvy
• všeobecné pojistné podmínky jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy
• pojistná smlouva v písemné podobě (pokud není krátkodobým pojištěním)
• pojistitel musí vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy
• speciálně je upraveno tzv. „pojištění cizího pojistného rizika“ => věc v praxi běžná => např. u motorových vozidel na leasing => toto vozidlo je ve vlastnictví „někoho jiného“ => nájemce má povinnost pojistit předmět leasingu => pojišťuji cizí pronajatou věc
• pokud pojistník, který pojistil cizí předmět zemře => pojistná smlouva přechází na vlastníka věci (protože i právnická osoba má zájem pojistit cizí riziko => pojistníkem je právnická osoba => i tato může zaniknout => v té chvíli do pojištění vstupuje vlastník např. nemovitosti)
• upravuje pojištění ve prospěch třetí osoby => kdy pojištěný pojišťuje svoje riziko a právo na plnění hned na začátku postupuje někomu jinému (pojištění pro případ smrti => ve prospěch obmyšlené osoby)
• nově je upraveno tzv. „přerušení pojištění“ – musí být přerušení dopředu dohodnuto v pojistných podmínkách, všechny podmínky přerušení dopředu stanoveny – bude se především používat v době, když nebude zaplaceno pojistné => dosud následoval zánik pojištění => v budoucnu pokud nebude sjednané pojištění zaplaceno do 2 měsíců => pojištění se přeruší => tím dnem zaniknou práva a povinnosti na dobu přerušení
• zánik pojištění => může zaniknout 1 měsíc po doručení upomínky na zaplacení pojistného
+ jedna výjimka platí od roku 2000 => zvláštní zánik pro neplacení pojistného: poslání upomínky => u povinného ručení z provozu motorového vozidla dle zákona č 168/2000 => pojištění zaniká uplynutím 1 měsíce od doručení upomínky na zaplacení pojistného
• odstoupení od smlouvy => většinou od smlouvy odstupuje pojišťovna, a to v případě, že na písemné dotazy od pojišťovny bylo nepravdivě a neúplně odpovězeno a kdyby pojišťovna znala pravdu => tak by pojistnou smlouvu neuzavřela => pak má právo odstoupit od pojistné smlouvy => pojišťovna vrátí veškeré zaplacené pojistné a pokud bylo již vyplaceno určité pojistné plnění tak pojištěný jej musí vrátit!
• odmítnutí pojistného plnění => opět pokud klient nepravdivě a neúplně odpověděl a pokud došlo k pojistné události a pojišťovna zjistí, že příčinou pojistné události bylo něco co pojištěný zamlčel => tak smlouva zaniká dnem odmítnutí pojistného plnění => již zaplacené pojistné se nevrací !!!
+ došlo k zániku rizika (pojistná věc již neexistuje
+ došlo ke smrti osoby, která pojištění sjednala + zánik právnické osoby bez právního nástupce
• upravuje tzv. „množné pojištění“ => vztahují-li se dvě a více pojištění (pojistných smluv) na totéž riziko (stejný předmět – stejné nebezpečí) a navíc ve stejnou dobu => zahrnují se sem:
- soupojištění = pojišťovna se dohodne s jinou pojišťovnou a o riziko se podělí => klient uzavře s vedoucí pojišťovnou pojistnou smlouvu dle pojistných podmínek této pojišťovny a tato musí mít své riziko pojištěné u dalších
- pojišťovna sepíše písemnou dohodu s další pojišťovnou o určitém poměru na podílu na riziku
- souběžné pojištění = o něm se spíše rozhoduje klient => v případech, kdy pojistnou částku rizika klient rozdělí mezi 2 a více pojistných smluv (pojištění) a také pojistné plnění bude vypláceno v poměrech odpovídajících součtu pojistných částek
- vícenásobné pojištění = zneužívá se v případech pojistných podvodů, kdy je motorové vozidlo pojištěno u 5-ti pojišťoven a následně se pokusí majitel uplatnit škodu „ukradeného“ auta u všech pojišťoven => pojistný podvod (pojišťovna má za cíl navrátit původní stav nikoliv obohatit !)
= je písemně upraveno – pojistník je povinen oznámit každému pojistiteli, že má sjednáno pojištění ještě u jiných pojistitelů – názvy a výši pojistných částek v ostatních pojistných smlouvách
+ pojistitel při obdržení hlášení o pojistné události musí poskytnout plné pojistné plnění, ale zároveň okamžitě informovat ostatní pojistitele! + ti by neměli již plnit, aby nedošlo k pojistnému podvodu
+ zároveň zákon nařizuje, že pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat
+ zároveň nastala-li pojistná událost – nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit smluvní ujednání
• upraveny podmínky, kdy pojišťovna plní tzv. „zachraňovací náklady“ – ty se plní nad stanovenou pojistnou částku
Odpovědnost za škodu
- obecně u odpovědnosti za škodu jde o problémy, které se mohou týkat všech osob, jak laiků tak právníků
Charakteristiky občanskoprávní odpovědnosti:
1. určitý viník = fyzická či právnická osoba – který musí být solventní, musí mít možnost použít finanční prostředky na odškodnění nebo má k dispozici určitý nástroj finanční záruky
2. musí být určitelná (definovaná) poškozená strana – fyzická či právnická osoba – jejíž nárok na náhradu škody je legitimní a hlavně poškozená strana musí prokázat příčinu a rozsah škody
3. způsobená škoda musí být vyčíslitelná a odškodnitelná:
a) uvedením do původního stavu
b) penězi
náklady musí být finančně vyčíslitelné a přiměřené a nebo musí být odškodnitelné finančně i pokud se jedná o škodu nemateriální povahy (škoda na zdraví) => ocenitelná penězi
4. mezi konáním viníka a vznikem škody musí být příčinná souvislost (někdy je prokázání příčinné souvislosti obtížné => soudní rozhodnutí)
5. musí existovat odpovědnostní právní režim – právní norma a nebo pokud právní norma nedostačuje – musí rozhodnout soud
- základní principy odpovědnosti = viz. skripta
subjektivní odpovědnost = svým nekonáním jsem porušil obecně závaznou právní normu => jednoznačné zavinění
objektivní odpovědnost = mám za to, že jsem nic nezavinil, ale škoda vznikla (věci převzaté za účelem opravy, prodeje,….) a přesto OZ ji upravuje jako objektivní odpovědnost za škodu
+ vlastník vozidla nich nezaviní, ale když dojde provozem auta ke škodě tak odpovídá za vzniklou škodu
- typy odpovědnosti dle Občanského zákoníka, Zákoníka práce, Obchodního zákoníka, Silničního zákona atd. + zvláštní předpisy upravující odpovědnost za škodu (např. ekologická škoda na životním prostředí)
(viz. skripta)
Rozhodná doba: doba, která je důležitá pro uplatnění práva na pojistné plnění
1) pro vznik práva na pojistné plnění => obecný princip rozhodné doby (lost occurance) = bude rozhodné, jak je poškozený pojištěn v době, kdy vznikla škoda (výrobce – odpovědnost za vadu výrobku)
2) další rozhodná doba (claim smade) => uplatnění nároku => v této chvíli je rozhodné, že pojistník je pojištěn v době rozhodnutí soudu o výši náhrady
5) Přednáška: FORMY POJIŠŤOVNICTVÍ
FORMY POJIŠŤOVNICTVÍ
1. forma vzniku
a) smluvní
- „dobrovolné pojištění“ – pojistná smlouva jako dobrovolné rozhodnutí obou stran
- úrazové pojištění, havarijní pojištění, pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti
b) povinná
- „povinné smluvní pojištění“ – povinnost vyplývá ze zákonných vyhlášek
- např. povinné havarijní pojištění motorových vozidel, pojištění daňových poradců, pojištění odpovědnosti – u myslivců dle mysliveckého zákona – musí mít sjednáno pojištění činnosti výkonu mysliveckého práva (střelná zbraň, lovecké psy) => protože touto činností může být způsobena tak velká škoda, kterou by viník nemohl unést (urovnat závazky)
c) zákonná
- vzniká na základě určité právně dané skutečnosti a jakmile tato skutečnost nastane => tak začne platit automaticky zákonné pojištění
- je vydána určitá právní norma, která určuje příslušnou pojišťovnu a zároveň vymezuje právní skutečnost, která zakládá povinnost zákonného pojištění (např. provoz motorových vozidel)
- zákonem č. 168/1999 Sb. se přešlo na „povinné smluvní pojištění“
- jediný zákon v oblasti zákonného pojištění zůstal Zákon o pojištění zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance nebo nemoc z povolání
2. délka trvání
a) krátkodobé
- doba kratší než 1 rok – tj. doba účinnosti pojištění např. smluvního pojištění je kratší než 12 měsíců
- jak se počítá doba trvání: dle Občanského zákoníku musí být shodný název dne ukončení pojistné smlouvy se dnem začátku pojištění (29.10. > 3 měsíce > 30.1.2003)
• začátek pojištění = účinnost pojistné smlouvy je vymezena přesně počátkem: datum, popřípadě hodina/minuta
• u zákonného pojištění => jakmile nastane právní skutečnost => začíná být funkční zákonné pojištění
• uzavření prvního pracovního poměru => začátek pojištění
• konec pojištění = buď je stanoven datum nebo není konec stanoven a je pouze dohodnuto, jakým způsobem pojištění končí (za jakých podmínek)
• u zákonného pojištění skončí pojištění skončením právní skutečnosti (skončení pracovního poměru, ukončení provozování motorového vozidla, apod.)
b) dlouhodobé
- lhůta je delší než 1 rok
- když je pojistné sjednáno na dobu přesně 1 roku a žádný z účastníků neohlásí odstoupení od smlouvy => pak ji lze „prolongovat“ – existují tak tzv. „smlouvy s automatickou prolongací“ a tyto se také zahrnují mezi smlouvy dlouhodobé
3. územní platnost
a) místně platná
- vymezené adresou (zásoby v provozovně, zásoby ve skladě => pojištění na adrese)
- pokud jsou např. zásoby přemístěny => pak se na ně ovšem pojištění nevztahuje
b) vymezená územím (ČR, Evropa, celý svět)
- území ČR (zásoby kdekoliv umístěné na území ČR), havarijní pojištění se běžně sjednává na území Evropy
4. způsob placení pojistného
a) jednorázové
- dohoda ve smlouvě, že klient zaplatí na počátku pojištění jednorázově částku za celou dobu na kterou bylo pojištění sjednáno => pouze ke smlouvám, kde je přesně znám počátek a konec
- Obchodní zákoník: na jednorázové pojištění má pojišťovna právo i když není zcela vyčerpaná sjednaná pojistná doba (u havarijního pojištění => když dojde ke změně vlastnictví auta, tzn. pojištění zaniklo => pojišťovna nevrátí žádnou poměrnou částku)
b) běžné
- může se aplikovat tam, kde není přesně stanoveno období, pojišťovna stanoví tzv. „pojistná období“ = úsek, rok, pololetí => tento je dohodnutý ve smlouvě a k němu se váže pojistné => placeno v pravidelných pojistných období
- platí zde,že pojišťovna má právo na pojistné pouze do skončení (zániku) doby pojištění
5. potřeba zabezpečení budoucích závazků
- toto členění si vytvořily pojišťovny samy dle toho, jak se musí připravit na plnění budoucích závazků vyplývajících z pojistných smluv
a) sumová (rezervotvorné nebo obnosové) pojištění
- po dobu trvání pojištění => pojišťovna vytváří rezervu na budoucí závazek – ve smlouvě je dohodnutá přesná pojistná částka a na tuto částku se právě vytváří rezerva – na konci pojištění tuto rezervu pojišťovna vyplatí
- jde zejména o pojištění související s relativní skutečností => dožití se či nedožití sjednané doby => pojištění osob
b) škodová (rizikové) pojištění
- u rizikového pojištění ví pojišťovna, že pojistné bude vyplácet jen tehdy, když nastane pojistná událost a výše pojistného plnění bude různé dle toho, jak vysoká bude škoda a jen někdy bude muset vyplatit plnou částku
- rizikové pojištění => pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, zákonné havarijní pojištění – zde existuje tzv. „limitní hranice / plnění“
6. způsob určení výše pojistného plnění
a) ryzí zájmové pojištění
- teoretický pojem = není stanoven žádný limit pro pojišťovnu a kdyby nastala škoda 5 mld. Kč, tak by ji musela hradit!
b) pojištění na první riziko
- tzn., že pojistná částka je v pojistné smlouvě dohodnuta s klientem => jde o případ, kdy pojistnou částku si pojištění vybere (stanovuje) dle toho, jaké čeká riziko – tj. dle pojistné potřeby (například u odpovědnosti za škodu)
c) pojištění na hodnotu
- lze tam, kde máme k dispozici přesně změřitelnou hodnotu
- pojištění vlastního majetku => dům => hodnota = náklady na znovupořízení
- zásoby - hodnota znovupořízení zásob při jejich zničení, ztrátě,….
- cena = nová nebo časová + obecná cen
- pojistná částka by měla odpovídat této stanovené hodnotě
„podpojištění“ = pojistná částka byla stanovena nižší než je pojistná hodnota!
„přepojištění“ = pojištění na vyšší hodnotu než odpovídá skutečnosti (pojišťovna ale vyplatí jen skutečné náklady)
7. účast pojištěného
a) bez spoluúčasti
- jakoukoliv škodu získá pojištěný v plné výši (např. základní školy mají pojištěny i ztrátu bačkor žáků)
b) se spoluúčastí na pojistném plnění
- můžeme ji také nazvat „franšízou“ = může být buď procentická (%) z pojistného plnění nebo se pojištěný bude podílet na pojistném plnění určitou pevně stanovenou částku (Kč)
- „franšíza integrální“ = dohodnutá částka např. 10000 Kč => pokud je škoda 10000 Kč tak pojišťovna nevyplatí nic a když škoda přesáhne a je např. 11000 Kč tak vyplatí vše (plnou částku) => toto má za cíl odbourání hlášení drobných škod (omezení administrativy)
c) se spoluúčastí na škodním průběhu
- toto není spoluúčast pojištěného ale pojistníka na škodním průběhu
- „bonus“ = v okamžiku, kdy máme příznivý škodní průběh => sleva na pojistném – to platí pojistník
- „malus“ = dlouhodobě špatný škodní průběh => přirážka na pojistném
8. způsob určení nepřímého předmětu pojištění
a) jedna věc -např. automobil Fiat Brava – SPZ xxxxx
b) soubor věcí - které tvoří domácnost, věci které mají podobný charakter,
- slouží k podobné hospodářské činnosti
9. počet pojištěných rizik - nebezpečí
a) jedno riziko - např. pojištění krupobití – na ostatní škody se nevztahuje!
b) více rizik - pojištění pro případ krádeže vloupáním a loupežné přepadení určitého objektu
(obchodu) => jedná se o dvě nebezpečí
c) sdružená rizika
- FLEXA – Fire, Flash, Explosion, Airplane = kombinace => poškození či zničení věci požárem, úderem blesku, explozí a pádem letadla
d) všerizikové pojištění
- tzv. „all risk“ pro všechna nebezpečí => havarijní pojištění motorových vozidel – auta jsou pojištěna pro případ např. pádu stromu na kapotu, požáru, vandalismu, střet, výbuch
- do „výluky“ v pojistné smlouvě dávají pojišťovny co pojistit nechtějí!
10. způsob sjednání pojistné smlouvy
a) pojištění typizovaná
- formulář přesně daný pojišťovnou – např. pojistná smlouva
b) pojištění individuální
- pojištění podnikatelských rizik – text smlouvy je třeba navolit přesně dle požadavků a situace podnikatele
PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMERČNÍHO POJIŠŤOVNICTVÍ - POJISTNÉ PRÁVO
Subjekt pojistného práva = právnické a fyzické osoby
Objekt pojistného práva = závazek pojistníka, že bude platit pojištění a závazek pojistitele, že bude vyplácet odškodnění
Veřejné pojistné právo = zabezpečuje a vyjadřuje zájmy státu – upravuje podmínky podnikání v pojišťovnictví
Soukromé pojistné právo = upravuje smluvní vztahy jednotlivých stran
Důležité zákony upravující pojišťovnictví:
Zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví
Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví
• od roku 1948 byl zákon č. 185/1991 první novelou pojišťovnictví – umožnil podnikání v pojišťovnictví a také vstup zahraničních pojišťoven na území ČR
Část I. a II. - provozování pojišťovnictví, zajišťovací činnosti
- provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví
- úloha státního dozoru v pojišťovnictví
- uvádí, že zákon se nevztahuje na všeobecné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové a sociální pojištění
Část III. - technické rezervy, solventnost, odpovědný pojistný matematik
- audit
Část IV. - kontrolní činnost ministerstva
- dohled nad tarifní politikou pojišťoven (tarifní sazbování)
- dozor – garance zájmů spotřebitelů
- přijímá opatření na převody pojistného kmenu
- schvaluje sloučení, splynutí pojišťoven
- povinnost zachovávat mlčenlivost
- zákon řeší možný střet zájmů – pracovníci dozorčí rady nesmí být členem NKÚ, poslancem,…
Část V. a VI. – společná ustanovení a přímá novela navazujících zákonů
Technické rezervy v neživotním pojištění
• rezerva na nezasloužené pojistné
• rezerva na pojistná plnění (pojišťovna si musí vytvářet rezervu na odškodnění)
• rezerva na pojistná plnění v příštích účetních obdobích (pro další roky)
• rezerva na prémie a slevy
• vyrovnávací rezerva (na výkyvy škodního průběhu)
• rezerva pojistného neživotního pojištění
• jiné rezervy
Technické rezervy v životním pojištění
• rezervy na nezasloužené pojistné
• rezervy na pojistná plnění
• rezervy pojistného životního plnění
• rezervy na prémie a slevy
• rezervy životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník
• jiné rezervy
1. forma vzniku
a) smluvní
- „dobrovolné pojištění“ – pojistná smlouva jako dobrovolné rozhodnutí obou stran
- úrazové pojištění, havarijní pojištění, pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti
b) povinná
- „povinné smluvní pojištění“ – povinnost vyplývá ze zákonných vyhlášek
- např. povinné havarijní pojištění motorových vozidel, pojištění daňových poradců, pojištění odpovědnosti – u myslivců dle mysliveckého zákona – musí mít sjednáno pojištění činnosti výkonu mysliveckého práva (střelná zbraň, lovecké psy) => protože touto činností může být způsobena tak velká škoda, kterou by viník nemohl unést (urovnat závazky)
c) zákonná
- vzniká na základě určité právně dané skutečnosti a jakmile tato skutečnost nastane => tak začne platit automaticky zákonné pojištění
- je vydána určitá právní norma, která určuje příslušnou pojišťovnu a zároveň vymezuje právní skutečnost, která zakládá povinnost zákonného pojištění (např. provoz motorových vozidel)
- zákonem č. 168/1999 Sb. se přešlo na „povinné smluvní pojištění“
- jediný zákon v oblasti zákonného pojištění zůstal Zákon o pojištění zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance nebo nemoc z povolání
2. délka trvání
a) krátkodobé
- doba kratší než 1 rok – tj. doba účinnosti pojištění např. smluvního pojištění je kratší než 12 měsíců
- jak se počítá doba trvání: dle Občanského zákoníku musí být shodný název dne ukončení pojistné smlouvy se dnem začátku pojištění (29.10. > 3 měsíce > 30.1.2003)
• začátek pojištění = účinnost pojistné smlouvy je vymezena přesně počátkem: datum, popřípadě hodina/minuta
• u zákonného pojištění => jakmile nastane právní skutečnost => začíná být funkční zákonné pojištění
• uzavření prvního pracovního poměru => začátek pojištění
• konec pojištění = buď je stanoven datum nebo není konec stanoven a je pouze dohodnuto, jakým způsobem pojištění končí (za jakých podmínek)
• u zákonného pojištění skončí pojištění skončením právní skutečnosti (skončení pracovního poměru, ukončení provozování motorového vozidla, apod.)
b) dlouhodobé
- lhůta je delší než 1 rok
- když je pojistné sjednáno na dobu přesně 1 roku a žádný z účastníků neohlásí odstoupení od smlouvy => pak ji lze „prolongovat“ – existují tak tzv. „smlouvy s automatickou prolongací“ a tyto se také zahrnují mezi smlouvy dlouhodobé
3. územní platnost
a) místně platná
- vymezené adresou (zásoby v provozovně, zásoby ve skladě => pojištění na adrese)
- pokud jsou např. zásoby přemístěny => pak se na ně ovšem pojištění nevztahuje
b) vymezená územím (ČR, Evropa, celý svět)
- území ČR (zásoby kdekoliv umístěné na území ČR), havarijní pojištění se běžně sjednává na území Evropy
4. způsob placení pojistného
a) jednorázové
- dohoda ve smlouvě, že klient zaplatí na počátku pojištění jednorázově částku za celou dobu na kterou bylo pojištění sjednáno => pouze ke smlouvám, kde je přesně znám počátek a konec
- Obchodní zákoník: na jednorázové pojištění má pojišťovna právo i když není zcela vyčerpaná sjednaná pojistná doba (u havarijního pojištění => když dojde ke změně vlastnictví auta, tzn. pojištění zaniklo => pojišťovna nevrátí žádnou poměrnou částku)
b) běžné
- může se aplikovat tam, kde není přesně stanoveno období, pojišťovna stanoví tzv. „pojistná období“ = úsek, rok, pololetí => tento je dohodnutý ve smlouvě a k němu se váže pojistné => placeno v pravidelných pojistných období
- platí zde,že pojišťovna má právo na pojistné pouze do skončení (zániku) doby pojištění
5. potřeba zabezpečení budoucích závazků
- toto členění si vytvořily pojišťovny samy dle toho, jak se musí připravit na plnění budoucích závazků vyplývajících z pojistných smluv
a) sumová (rezervotvorné nebo obnosové) pojištění
- po dobu trvání pojištění => pojišťovna vytváří rezervu na budoucí závazek – ve smlouvě je dohodnutá přesná pojistná částka a na tuto částku se právě vytváří rezerva – na konci pojištění tuto rezervu pojišťovna vyplatí
- jde zejména o pojištění související s relativní skutečností => dožití se či nedožití sjednané doby => pojištění osob
b) škodová (rizikové) pojištění
- u rizikového pojištění ví pojišťovna, že pojistné bude vyplácet jen tehdy, když nastane pojistná událost a výše pojistného plnění bude různé dle toho, jak vysoká bude škoda a jen někdy bude muset vyplatit plnou částku
- rizikové pojištění => pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, zákonné havarijní pojištění – zde existuje tzv. „limitní hranice / plnění“
6. způsob určení výše pojistného plnění
a) ryzí zájmové pojištění
- teoretický pojem = není stanoven žádný limit pro pojišťovnu a kdyby nastala škoda 5 mld. Kč, tak by ji musela hradit!
b) pojištění na první riziko
- tzn., že pojistná částka je v pojistné smlouvě dohodnuta s klientem => jde o případ, kdy pojistnou částku si pojištění vybere (stanovuje) dle toho, jaké čeká riziko – tj. dle pojistné potřeby (například u odpovědnosti za škodu)
c) pojištění na hodnotu
- lze tam, kde máme k dispozici přesně změřitelnou hodnotu
- pojištění vlastního majetku => dům => hodnota = náklady na znovupořízení
- zásoby - hodnota znovupořízení zásob při jejich zničení, ztrátě,….
- cena = nová nebo časová + obecná cen
- pojistná částka by měla odpovídat této stanovené hodnotě
„podpojištění“ = pojistná částka byla stanovena nižší než je pojistná hodnota!
„přepojištění“ = pojištění na vyšší hodnotu než odpovídá skutečnosti (pojišťovna ale vyplatí jen skutečné náklady)
7. účast pojištěného
a) bez spoluúčasti
- jakoukoliv škodu získá pojištěný v plné výši (např. základní školy mají pojištěny i ztrátu bačkor žáků)
b) se spoluúčastí na pojistném plnění
- můžeme ji také nazvat „franšízou“ = může být buď procentická (%) z pojistného plnění nebo se pojištěný bude podílet na pojistném plnění určitou pevně stanovenou částku (Kč)
- „franšíza integrální“ = dohodnutá částka např. 10000 Kč => pokud je škoda 10000 Kč tak pojišťovna nevyplatí nic a když škoda přesáhne a je např. 11000 Kč tak vyplatí vše (plnou částku) => toto má za cíl odbourání hlášení drobných škod (omezení administrativy)
c) se spoluúčastí na škodním průběhu
- toto není spoluúčast pojištěného ale pojistníka na škodním průběhu
- „bonus“ = v okamžiku, kdy máme příznivý škodní průběh => sleva na pojistném – to platí pojistník
- „malus“ = dlouhodobě špatný škodní průběh => přirážka na pojistném
8. způsob určení nepřímého předmětu pojištění
a) jedna věc -např. automobil Fiat Brava – SPZ xxxxx
b) soubor věcí - které tvoří domácnost, věci které mají podobný charakter,
- slouží k podobné hospodářské činnosti
9. počet pojištěných rizik - nebezpečí
a) jedno riziko - např. pojištění krupobití – na ostatní škody se nevztahuje!
b) více rizik - pojištění pro případ krádeže vloupáním a loupežné přepadení určitého objektu
(obchodu) => jedná se o dvě nebezpečí
c) sdružená rizika
- FLEXA – Fire, Flash, Explosion, Airplane = kombinace => poškození či zničení věci požárem, úderem blesku, explozí a pádem letadla
d) všerizikové pojištění
- tzv. „all risk“ pro všechna nebezpečí => havarijní pojištění motorových vozidel – auta jsou pojištěna pro případ např. pádu stromu na kapotu, požáru, vandalismu, střet, výbuch
- do „výluky“ v pojistné smlouvě dávají pojišťovny co pojistit nechtějí!
10. způsob sjednání pojistné smlouvy
a) pojištění typizovaná
- formulář přesně daný pojišťovnou – např. pojistná smlouva
b) pojištění individuální
- pojištění podnikatelských rizik – text smlouvy je třeba navolit přesně dle požadavků a situace podnikatele
PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMERČNÍHO POJIŠŤOVNICTVÍ - POJISTNÉ PRÁVO
Subjekt pojistného práva = právnické a fyzické osoby
Objekt pojistného práva = závazek pojistníka, že bude platit pojištění a závazek pojistitele, že bude vyplácet odškodnění
Veřejné pojistné právo = zabezpečuje a vyjadřuje zájmy státu – upravuje podmínky podnikání v pojišťovnictví
Soukromé pojistné právo = upravuje smluvní vztahy jednotlivých stran
Důležité zákony upravující pojišťovnictví:
Zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví
Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví
• od roku 1948 byl zákon č. 185/1991 první novelou pojišťovnictví – umožnil podnikání v pojišťovnictví a také vstup zahraničních pojišťoven na území ČR
Část I. a II. - provozování pojišťovnictví, zajišťovací činnosti
- provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví
- úloha státního dozoru v pojišťovnictví
- uvádí, že zákon se nevztahuje na všeobecné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové a sociální pojištění
Část III. - technické rezervy, solventnost, odpovědný pojistný matematik
- audit
Část IV. - kontrolní činnost ministerstva
- dohled nad tarifní politikou pojišťoven (tarifní sazbování)
- dozor – garance zájmů spotřebitelů
- přijímá opatření na převody pojistného kmenu
- schvaluje sloučení, splynutí pojišťoven
- povinnost zachovávat mlčenlivost
- zákon řeší možný střet zájmů – pracovníci dozorčí rady nesmí být členem NKÚ, poslancem,…
Část V. a VI. – společná ustanovení a přímá novela navazujících zákonů
Technické rezervy v neživotním pojištění
• rezerva na nezasloužené pojistné
• rezerva na pojistná plnění (pojišťovna si musí vytvářet rezervu na odškodnění)
• rezerva na pojistná plnění v příštích účetních obdobích (pro další roky)
• rezerva na prémie a slevy
• vyrovnávací rezerva (na výkyvy škodního průběhu)
• rezerva pojistného neživotního pojištění
• jiné rezervy
Technické rezervy v životním pojištění
• rezervy na nezasloužené pojistné
• rezervy na pojistná plnění
• rezervy pojistného životního plnění
• rezervy na prémie a slevy
• rezervy životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník
• jiné rezervy
4) Přednáška: ZÁKLADNÍ POJISTNÉ TERMÍNY
ZÁKLADNÍ POJISTNÉ TERMÍNY
1/ Pojistný trh - místní a časové soustředění nabídky (N) a poptávky (P) po pojištění
2/ Pojistný kmen - soubor všech uzavřených pojistných smluv konkrétní pojišťovny, ale vždy musí být doplněn o příslušenství pojistného kmene => finanční prostředky ve výši technických rezerv k pojistným smlouvám a práva a povinnosti vyplývající z těchto pojistných smluv
3/ Pojistné riziko - možnost vzniku nahodilé události se kterou je spojena pojišťovny uhradit vzniklou škodu a nebo vyplatit sjednanou pojistnou částku
4/ Pojistné podmínky - ke každé smlouvě pojišťovna vydává své vlastní podmínky včetně všeobecných pojistných podmínek, ve kterých je upraven vztah mezi pojišťovnou a klientem
5/ Pojistná smlouva - písemný dokument – dohoda dvou smluvních stran – řešící pojistné, pojistitele a pojistníka
6/ Pojistka - doklad => pojistná smlouva uzavřená jako potvrzení pojištění o převzetí pojištění a obě dvě strany mají zato, že pojištění je funkční
7/ Pojistník - fyzická i právnická osoba, tj. osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu a ve většině případů bývá zároveň i pojištěným a základem je povinnost platit pojistné
8/ Pojistitel - v ČR jde vždy a pouze jen o právnickou osobu, která vykonává pojišťovací činnost (pojišťovna) dle zákona o pojišťovnictví – uzavírá pojistné smlouvy, spravuje vybrané pojistné a vyplácí vyměřené pojistné částky dle občanského zákoníka
- součástí pojišťovacích činností je nakládání s aktivy a jejich finanční umisťování, uzavírání zajistných smluv a také pojišťovna může být účinná na poli prevence škod, zábrany škod jak po stránce informační tak peněžní
9/ Pojištění - osoba (fyzická či právnická osoba) na jejíž majetek, život, zdraví nebo odpovědnost se pojištění vztahuje
10/ Pojišťovací agent - zprostředkovatel pojištění, pro pojišťovnu vyhledává klienty a za pojišťovnu sjednává pojistné smlouvy – jedná na základě plné moci pojišťovny
11/ Pojišťovací makléř - zprostředkovatel pojištění, ale stojí na straně klienta, má plnou moc za klienta, že smí jeho jménem jednat s pojišťovnou
12/ Pojistné plnění - náhrada pojistitele v případě pojistné události – dle současné právní úpravy má právo na pojistné plnění „vlastník věci“ v případě pojištění majetku – v návrhu novely se objevuje termín „oprávněná osoba“
- v pojištění osob má právo na plnění ten na jehož zdraví či život bylo pojištění uzavřeno, v případě smrti je to určená oprávněná nebo obmyšlená osoba
- v pojištění odpovědnosti za škodu má právo na plnění poškozený
13/ Pojistné - cena za poskytovanou pojistnou ochranu a navíc je pojistné rozdělené na:
a) zasloužené pojistné
b) nezasloužené pojistné (vyplývá z časového rozlišení pojistného roku)
14/ Pojistná částka - ve smlouvě dohodnutá nejvyšší hranice pojistného plnění + u pojištění majetku by měla odpovídat pojistné hodnotě
15/ Pojistná doba - časové vymezení vztahu mezi pojistitelem a pojistníkem – může být přesně stanovena v pojistné smlouvě nebo některé pojistné smlouvy nemají stanovený konkrétní datum (konec) a je stanoven pouze začátek a doba je vymezena tzv. pojistnými obdobími (úseky, za které bude placeno pojistné)
16/ Solventnost pojišťovny - schopnost trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu všech závazků vyplývajících z pojistných smluv
17/ Správa pojištění - soubor činností k udržení a k aktualizaci pojistných smluv
18/ Likvidace pojistné události - soubor činností, které končí výplatou pojistného plnění (události) – přijmutí pojistného hlášení, šetření škody, dokladování škody,…..
19/ Životní pojištění - sem se řadí pojištění pro případ dožití, smrti, důchodové pojištění, svatební pojištění a dále k němu řadíme úrazové pojištění v případě je-li doplňkem smlouvy životního pojištění
20/ Neživotní pojištění - úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru, pojištění právní ochrany, pojištění pomoci osobám v nouzi (tzv. cestovní pojištění)
21/ Vinkulace pojistného plnění - je postoupení práva na pojistné plnění někomu jinému (u úvěru)
1/ Pojistný trh - místní a časové soustředění nabídky (N) a poptávky (P) po pojištění
2/ Pojistný kmen - soubor všech uzavřených pojistných smluv konkrétní pojišťovny, ale vždy musí být doplněn o příslušenství pojistného kmene => finanční prostředky ve výši technických rezerv k pojistným smlouvám a práva a povinnosti vyplývající z těchto pojistných smluv
3/ Pojistné riziko - možnost vzniku nahodilé události se kterou je spojena pojišťovny uhradit vzniklou škodu a nebo vyplatit sjednanou pojistnou částku
4/ Pojistné podmínky - ke každé smlouvě pojišťovna vydává své vlastní podmínky včetně všeobecných pojistných podmínek, ve kterých je upraven vztah mezi pojišťovnou a klientem
5/ Pojistná smlouva - písemný dokument – dohoda dvou smluvních stran – řešící pojistné, pojistitele a pojistníka
6/ Pojistka - doklad => pojistná smlouva uzavřená jako potvrzení pojištění o převzetí pojištění a obě dvě strany mají zato, že pojištění je funkční
7/ Pojistník - fyzická i právnická osoba, tj. osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu a ve většině případů bývá zároveň i pojištěným a základem je povinnost platit pojistné
8/ Pojistitel - v ČR jde vždy a pouze jen o právnickou osobu, která vykonává pojišťovací činnost (pojišťovna) dle zákona o pojišťovnictví – uzavírá pojistné smlouvy, spravuje vybrané pojistné a vyplácí vyměřené pojistné částky dle občanského zákoníka
- součástí pojišťovacích činností je nakládání s aktivy a jejich finanční umisťování, uzavírání zajistných smluv a také pojišťovna může být účinná na poli prevence škod, zábrany škod jak po stránce informační tak peněžní
9/ Pojištění - osoba (fyzická či právnická osoba) na jejíž majetek, život, zdraví nebo odpovědnost se pojištění vztahuje
10/ Pojišťovací agent - zprostředkovatel pojištění, pro pojišťovnu vyhledává klienty a za pojišťovnu sjednává pojistné smlouvy – jedná na základě plné moci pojišťovny
11/ Pojišťovací makléř - zprostředkovatel pojištění, ale stojí na straně klienta, má plnou moc za klienta, že smí jeho jménem jednat s pojišťovnou
12/ Pojistné plnění - náhrada pojistitele v případě pojistné události – dle současné právní úpravy má právo na pojistné plnění „vlastník věci“ v případě pojištění majetku – v návrhu novely se objevuje termín „oprávněná osoba“
- v pojištění osob má právo na plnění ten na jehož zdraví či život bylo pojištění uzavřeno, v případě smrti je to určená oprávněná nebo obmyšlená osoba
- v pojištění odpovědnosti za škodu má právo na plnění poškozený
13/ Pojistné - cena za poskytovanou pojistnou ochranu a navíc je pojistné rozdělené na:
a) zasloužené pojistné
b) nezasloužené pojistné (vyplývá z časového rozlišení pojistného roku)
14/ Pojistná částka - ve smlouvě dohodnutá nejvyšší hranice pojistného plnění + u pojištění majetku by měla odpovídat pojistné hodnotě
15/ Pojistná doba - časové vymezení vztahu mezi pojistitelem a pojistníkem – může být přesně stanovena v pojistné smlouvě nebo některé pojistné smlouvy nemají stanovený konkrétní datum (konec) a je stanoven pouze začátek a doba je vymezena tzv. pojistnými obdobími (úseky, za které bude placeno pojistné)
16/ Solventnost pojišťovny - schopnost trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu všech závazků vyplývajících z pojistných smluv
17/ Správa pojištění - soubor činností k udržení a k aktualizaci pojistných smluv
18/ Likvidace pojistné události - soubor činností, které končí výplatou pojistného plnění (události) – přijmutí pojistného hlášení, šetření škody, dokladování škody,…..
19/ Životní pojištění - sem se řadí pojištění pro případ dožití, smrti, důchodové pojištění, svatební pojištění a dále k němu řadíme úrazové pojištění v případě je-li doplňkem smlouvy životního pojištění
20/ Neživotní pojištění - úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru, pojištění právní ochrany, pojištění pomoci osobám v nouzi (tzv. cestovní pojištění)
21/ Vinkulace pojistného plnění - je postoupení práva na pojistné plnění někomu jinému (u úvěru)
3) Přednáška: KLASIFIKACE (ČLENĚNÍ) POJIŠŤOVNICTVÍ A TERMÍNY V POJIŠŤOVNICTVÍ
KLASIFIKACE (ČLENĚNÍ) POJIŠŤOVNICTVÍ A TERMÍNY V POJIŠŤOVNICTVÍ
Na pojišťovnictví se můžeme dívat z různých pohledů.
Pojišťovnictví členíme:
• dle způsobu financování (tj. jakým způsobem probíhá tok peněz – obousměrně příjem/výdej)
• dle zákona o pojišťovnictví
• dle občanského zákoníku
Členění pojišťovnictví z hlediska:
(1) Dle způsobu financování
I. Individuální pojištění (komerční)
- částka pojistného je stanovena podle rizikovosti pojistné ochrany (rizika) nikoliv paušálně
- na budoucí závazky pojišťovna vytváří technické rezervy
II. Zdravotní pojištění (všeobecné)
- částka pojistného je stanovena všem plátcům podle stejného % z nějakého vyměřovacího základu
- vybrané pojistné je ihned přerozdělováno zdravotnickým zařízením a dalším subjektům a žádný občan tak nemá vytvořený osobní rezervní účet u žádné z pojišťoven pro budoucí potřeby
III. Sociální pojištění
a) pojištění nemocenské
b) pojištění důchodové
- částka pojistného je stanovena shodným % pro všechny plátce
- pojistné je odváděno okamžitě do státního rozpočtu a přerozdělováno, tj. žádný občan nemá ze svého pojistného vytvořen žádný rezervní fond na důchod či nemocenské dávky
IV. Penzijní připojištění se státním příspěvkem a daňovou podporou
- částku pojistného si stanoví sami plátci (100, 200, 300, 1000 Kč/měsíčně)
- penzijní fondy mají povinnost odčlenit prostředky vybrané na pojistném od svých vlastních finančních prostředků
V. Vládní návrh penzijního zaměstnaneckého pojištění
(2) Zákon o pojišťovnictví
- člení pojišťovnictví na pojistná odvětví:
a) odvětví životního pojištění
b) odvětví neživotního pojištění
(3) Občanský zákoník upravuje konkrétní smluvní vztah mezi pojišťovnou a klientem
a) pojištění majetku
b) pojištění odpovědnosti za škodu
c) pojištění osob
Sociální pojištění
viz.: Zákon č. 582/1991 Sb. ve znění č. 137/1997 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
- právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům České republiky
- zákon hovoří o organizaci provádění sociálního zabezpečení
- hovoří o důchodovém pojištění a nemocenském pojištění
- sociální pojištění by mělo pomoci překlenout období pracovní neschopnosti:
a) krátkodobá pracovní neschopnost => nemocenské pojištění
b) dlouhodobá pracovní neschopnost => starobní či invalidní, vdovský, sirotčí důchod
- je vybíráno stejným modelem pro všechny občany:
+ výše pojistného určuje vyhláška
+ plátcem pojistného je:
a) každý zaměstnanec nemocenské pojištění 1,1%
důchodové pojištění 6,5%
pojištění v nezaměstnanosti 0,4%
b) zaměstnavatel nemocenské pojištění 3,3%
důchodové pojištění 19,5%
pojištění v nezaměstnanosti 3,2%
c) OSVČ platí dohromady 8% + 26%
OSVČ není povinna platit tu část, která směřuje na nemocenské pojištění, a tím pak tudíž nemá nárok na pobírání dávek nemocenského pojištění
Zdravotní pojištění
viz.: Zákon č. 550/1991 Sb ve znění následných novel o veřejném zdravotním pojištění
- vymezuje zdravotní péči, která je hrazena z tohoto všeobecného zdravotního pojištění
- další přidružené zákony => upravují činnost všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a dalších zdravotních pojišťoven
- určují pravidla hospodaření s vybraným zdravotním pojištěním => to je odváděno na zvláštní účet, který je rozdělován zdravotnickým zařízením
pozn.: Zákon o státním rozpočtu předpokládá, že v případě výkyvu a nedostatku finančních prostředků poskytne dotaci na pokrytí případných finančních nesnází.
- kdo je pojištěn: osoby s trvalým pobytem v ČR a osoby – zaměstnanci (zahraniční) firem se sídlem v ČR (i cizí státní příslušníci)
- všeobecné zdravotní pojištění: trvá po celou dobu života (od narození až do smrti občana) nebo končí ukončením pobytu v ČR
- plátci pojistného:
a) zaměstnanci 4,5% z vyměřovacího základu
b) zaměstnavatelé 9%
c) OSVČ 13,5%
d) osoby, kteří nejsou nikde zaměstnáni – studenti, důchodci platí stát 13,5%
- co je hrazeno = pohotovostní lékařská péče, preventivní lékařská péče, léčebné přípravky, ambulantní léčba, pitva
- každý občan má právo žádat plnění při cestách do zahraničí pouze však do výše kolik by zdravotnické ošetření stálo v tuzemsku !!!
- je vhodné připojištění
- je lepší dopojistit případný rozdíl mezi tím co stojí ošetření v zahraničí a v tuzemsku
Dvě možnosti financování zdravotního pojištění:
- daňové financování zdravotnictví – např. ve Velké Británii, Švédsku, Řecku,….
- výběrem pojistného – např. v ČR, Belgii, ….
+ Ve všech vyspělých státech stoupá potřebnost a podpora zdravotního připojištění.
Penzijním připojištění se státním příspěvkem
viz.: zákon č. 42/1992 Sb. ve znění 170/1997 Sb. o penzijním pojištění se státním příspěvkem
- vymezuje penzijní připojištění se státním příspěvkem
- vyloženě naše svobodná volba
- povinností správců je shromažďování finančních příspěvků od pojištěných a od státu a vyplácet poté vybrané příspěvky
- dobrovolné smluvní pojištění fyzických osob omezené dolní věkovou hranicí 18 let
- penzijní fond může založit pouze právnická osoba s licencí k provozování penzijního fondu – tu uděluje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí
- vyplácí se: starobní penze, invalidní penze, výsluhová penzy, penze pro pozůstalé
- toto připojištění je v současnosti podporováno státem => proto státní podpora, kterou stát každému plátci přispívá do jeho penzijního fondu
- do roku 2000 je pojistné navíc daňově zvýhodňováno pro plátce při splnění určitých podmínek
- také zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům určitou částkou přispívat na platbu připojištění a poté i pro ně platí daňová úleva
Přehled pojmů individuálního pojištění vychází:
• ze Zákona o pojišťovnictví jako základní právní norma, která řeší podnikání v pojišťovnictví, upravuje činnost pojišťoven.
• z konkrétních právních vztahů jež upravuje Hlava 15 Občanského zákoníka
+ dodnes není vytvořen Zákon o pojistné smlouvě
Na pojišťovnictví se můžeme dívat z různých pohledů.
Pojišťovnictví členíme:
• dle způsobu financování (tj. jakým způsobem probíhá tok peněz – obousměrně příjem/výdej)
• dle zákona o pojišťovnictví
• dle občanského zákoníku
Členění pojišťovnictví z hlediska:
(1) Dle způsobu financování
I. Individuální pojištění (komerční)
- částka pojistného je stanovena podle rizikovosti pojistné ochrany (rizika) nikoliv paušálně
- na budoucí závazky pojišťovna vytváří technické rezervy
II. Zdravotní pojištění (všeobecné)
- částka pojistného je stanovena všem plátcům podle stejného % z nějakého vyměřovacího základu
- vybrané pojistné je ihned přerozdělováno zdravotnickým zařízením a dalším subjektům a žádný občan tak nemá vytvořený osobní rezervní účet u žádné z pojišťoven pro budoucí potřeby
III. Sociální pojištění
a) pojištění nemocenské
b) pojištění důchodové
- částka pojistného je stanovena shodným % pro všechny plátce
- pojistné je odváděno okamžitě do státního rozpočtu a přerozdělováno, tj. žádný občan nemá ze svého pojistného vytvořen žádný rezervní fond na důchod či nemocenské dávky
IV. Penzijní připojištění se státním příspěvkem a daňovou podporou
- částku pojistného si stanoví sami plátci (100, 200, 300, 1000 Kč/měsíčně)
- penzijní fondy mají povinnost odčlenit prostředky vybrané na pojistném od svých vlastních finančních prostředků
V. Vládní návrh penzijního zaměstnaneckého pojištění
(2) Zákon o pojišťovnictví
- člení pojišťovnictví na pojistná odvětví:
a) odvětví životního pojištění
b) odvětví neživotního pojištění
(3) Občanský zákoník upravuje konkrétní smluvní vztah mezi pojišťovnou a klientem
a) pojištění majetku
b) pojištění odpovědnosti za škodu
c) pojištění osob
Sociální pojištění
viz.: Zákon č. 582/1991 Sb. ve znění č. 137/1997 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
- právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům České republiky
- zákon hovoří o organizaci provádění sociálního zabezpečení
- hovoří o důchodovém pojištění a nemocenském pojištění
- sociální pojištění by mělo pomoci překlenout období pracovní neschopnosti:
a) krátkodobá pracovní neschopnost => nemocenské pojištění
b) dlouhodobá pracovní neschopnost => starobní či invalidní, vdovský, sirotčí důchod
- je vybíráno stejným modelem pro všechny občany:
+ výše pojistného určuje vyhláška
+ plátcem pojistného je:
a) každý zaměstnanec nemocenské pojištění 1,1%
důchodové pojištění 6,5%
pojištění v nezaměstnanosti 0,4%
b) zaměstnavatel nemocenské pojištění 3,3%
důchodové pojištění 19,5%
pojištění v nezaměstnanosti 3,2%
c) OSVČ platí dohromady 8% + 26%
OSVČ není povinna platit tu část, která směřuje na nemocenské pojištění, a tím pak tudíž nemá nárok na pobírání dávek nemocenského pojištění
Zdravotní pojištění
viz.: Zákon č. 550/1991 Sb ve znění následných novel o veřejném zdravotním pojištění
- vymezuje zdravotní péči, která je hrazena z tohoto všeobecného zdravotního pojištění
- další přidružené zákony => upravují činnost všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a dalších zdravotních pojišťoven
- určují pravidla hospodaření s vybraným zdravotním pojištěním => to je odváděno na zvláštní účet, který je rozdělován zdravotnickým zařízením
pozn.: Zákon o státním rozpočtu předpokládá, že v případě výkyvu a nedostatku finančních prostředků poskytne dotaci na pokrytí případných finančních nesnází.
- kdo je pojištěn: osoby s trvalým pobytem v ČR a osoby – zaměstnanci (zahraniční) firem se sídlem v ČR (i cizí státní příslušníci)
- všeobecné zdravotní pojištění: trvá po celou dobu života (od narození až do smrti občana) nebo končí ukončením pobytu v ČR
- plátci pojistného:
a) zaměstnanci 4,5% z vyměřovacího základu
b) zaměstnavatelé 9%
c) OSVČ 13,5%
d) osoby, kteří nejsou nikde zaměstnáni – studenti, důchodci platí stát 13,5%
- co je hrazeno = pohotovostní lékařská péče, preventivní lékařská péče, léčebné přípravky, ambulantní léčba, pitva
- každý občan má právo žádat plnění při cestách do zahraničí pouze však do výše kolik by zdravotnické ošetření stálo v tuzemsku !!!
- je vhodné připojištění
- je lepší dopojistit případný rozdíl mezi tím co stojí ošetření v zahraničí a v tuzemsku
Dvě možnosti financování zdravotního pojištění:
- daňové financování zdravotnictví – např. ve Velké Británii, Švédsku, Řecku,….
- výběrem pojistného – např. v ČR, Belgii, ….
+ Ve všech vyspělých státech stoupá potřebnost a podpora zdravotního připojištění.
Penzijním připojištění se státním příspěvkem
viz.: zákon č. 42/1992 Sb. ve znění 170/1997 Sb. o penzijním pojištění se státním příspěvkem
- vymezuje penzijní připojištění se státním příspěvkem
- vyloženě naše svobodná volba
- povinností správců je shromažďování finančních příspěvků od pojištěných a od státu a vyplácet poté vybrané příspěvky
- dobrovolné smluvní pojištění fyzických osob omezené dolní věkovou hranicí 18 let
- penzijní fond může založit pouze právnická osoba s licencí k provozování penzijního fondu – tu uděluje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí
- vyplácí se: starobní penze, invalidní penze, výsluhová penzy, penze pro pozůstalé
- toto připojištění je v současnosti podporováno státem => proto státní podpora, kterou stát každému plátci přispívá do jeho penzijního fondu
- do roku 2000 je pojistné navíc daňově zvýhodňováno pro plátce při splnění určitých podmínek
- také zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům určitou částkou přispívat na platbu připojištění a poté i pro ně platí daňová úleva
Přehled pojmů individuálního pojištění vychází:
• ze Zákona o pojišťovnictví jako základní právní norma, která řeší podnikání v pojišťovnictví, upravuje činnost pojišťoven.
• z konkrétních právních vztahů jež upravuje Hlava 15 Občanského zákoníka
+ dodnes není vytvořen Zákon o pojistné smlouvě
2) Přednáška: HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ
HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ
• prvotně-pospolná společnost – lidé si pouze stavěli hráze
• otrokářství – společenský řád – hospodářství – společnost si vyrábí vše co potřebuje v rámci určitých oborových sdružení
• ve Starém Egyptě – kameníci uzavírali vzájemné dohody o vzájemném krytí pohřbu, krytí nákladů karavan, ale i uhynutí zvířat
• římské pohřební spolky – zajišťovaly vybavení pohřbu nebo náhrobku pro svoje členy
• v Řecku – sociální pojištění pro případ zranění ve válce
• Námořní půjčka = smlouva o půjčce, kdy dlužník a majitel lodi si půjčil určitou částku, v době, kdy dostal materiál, majitel měl zaplatit – vysoký úrok (vyšší o pojistné). Když loď nedoplula celou půjčku si majitel ponechal – žádný úrok
• feudální společenský řád – ti, kdo byli sdruženi ve spolku si pomáhali – požární – nejen nahradit škodu, ale i represivní institut
1379 – 1. pojistná smlouva – pro případ námořního rizika
18. st. – kavárna Eduarda Lloyda – scházeli se zde burzovní makléři zabývající se pojištěním nákladu na lodi (námořní dopravou)
1308 pojistná smlouva – životní pojištění v Paříži
v 18. st. - Lorento Jonti – Francouz – vymyslel zvláštní důchodové pojištění – tontiny – vkladatelé vkládali určité tonty, byly rozděleni do věkových skupin, vyplácela se těm, kteří žili – bylo provozováno bez matematicko-statistických podkladů (často schodek)
Kapitalismus - úkolem pojištění zabezpečit tomu, kdo provozoval pojištění zisk
- pojištění majetku podnikatelů – náhrada škody – nejen že ji zaplatí, ale může pokračovat v činnosti
- dochází k rozvoji techniky => pojištění strojních rizik
- pojištění krádeže vloupáním
- rozvíjí se pojištění krupobití a pojištění hospodářských zvířat
na konci 19. st.
- hovoříme o tzv. zajištění (pojištění rizika pojišťovny)
1846 – 1. zajišťovna – Kolín nad Rýnem – pojišťovna pojišťoven – vytváří pojistnou ochranu pojišťovnám
Habsburská monarchie
- rozvoj požárního pojištění v Českých zemích
- poškození ohněm dostali „žebravé licence“ nebo se prováděli sbírky v kostelích pro ty, jejichž majetek byl zničen požárem
- povinné pojištění hasičů - Bořek – v každém městě fond => přispívá každý občan z města (když má byt) => a v případě požáru se z něj čerpalo
období Marie Terezie
- vydávala různé patenty, které podněcovaly k zakládání pojišťoven nebo spolků (Fond na úhradu škod vzniklých požárem, povodní a nepřízní počasí)
1748-1771 - 1. pojištění života (penzijní předpis, který upravoval vyplácení penzí vdovám a sirotků)
1811 - „odvážné pojistné smlouvy“ – pojistné smlouvy
27.10.1827 - 1. Česká vzájemná pojišťovna v Praze ve Spálené ulici – přetrvala až do roku 1845 kdy závazky přešli na Státní českou pojišťovnu
- pojištění staveb pro případ požáru – 1. produkt
1830 - Moravskoslezská vzájemná pojišťovna
1848 - rozvoj dalších vzájemných spolků – určitá osobnost z tehdejší doby stála v čele
období 1. republiky – viz. skripta
- v téhle chvíli pojišťovny stavěly nebo pronajímaly občanům byty
- pojistná smlouva – v případě pojistné události hrazeno pojistné
- Zákon č. 33/145 Sb. O pojistné smlouvě
- Zákon č. 147 z roku 1934 o zabezpečení nároků pojistníků
- Pojišťovna Fenix – jedna z největších v Československu – skončila ve schodku 700 mil. Kč !
- úpadek této banky způsobil na našem trhu značné škody => část nesl stát, ostatní bylo rozprostřeno na ostatní pojišťovny
po 2. sv. válce
24.10.1945 - Košický národní program – došlo ke znárodnění smluvního pojištění zestátněním
1.1.1947 - sestaveno 5 pojišťoven – Pojišťovna Slavie, Česká Pojišťovna, Pražská městská pojišťovna, Slovan, Nemocenská pojišťovna => neměly dlouhého trvání
1.1.1948 - byly pojišťovny sloučeny do jednoho národního podniku Československá pojišťovna, n.p.
1948 – 1990 - Československá pojišťovna působila pod různými názvy – tato pojišťovna musela uspokojit smlouvy občanů o pojištění soukromého majetku, budov a domácností, havarijního pojištění
- tato pojišťovna byla i zároveň zajišťovna
• prvotně-pospolná společnost – lidé si pouze stavěli hráze
• otrokářství – společenský řád – hospodářství – společnost si vyrábí vše co potřebuje v rámci určitých oborových sdružení
• ve Starém Egyptě – kameníci uzavírali vzájemné dohody o vzájemném krytí pohřbu, krytí nákladů karavan, ale i uhynutí zvířat
• římské pohřební spolky – zajišťovaly vybavení pohřbu nebo náhrobku pro svoje členy
• v Řecku – sociální pojištění pro případ zranění ve válce
• Námořní půjčka = smlouva o půjčce, kdy dlužník a majitel lodi si půjčil určitou částku, v době, kdy dostal materiál, majitel měl zaplatit – vysoký úrok (vyšší o pojistné). Když loď nedoplula celou půjčku si majitel ponechal – žádný úrok
• feudální společenský řád – ti, kdo byli sdruženi ve spolku si pomáhali – požární – nejen nahradit škodu, ale i represivní institut
1379 – 1. pojistná smlouva – pro případ námořního rizika
18. st. – kavárna Eduarda Lloyda – scházeli se zde burzovní makléři zabývající se pojištěním nákladu na lodi (námořní dopravou)
1308 pojistná smlouva – životní pojištění v Paříži
v 18. st. - Lorento Jonti – Francouz – vymyslel zvláštní důchodové pojištění – tontiny – vkladatelé vkládali určité tonty, byly rozděleni do věkových skupin, vyplácela se těm, kteří žili – bylo provozováno bez matematicko-statistických podkladů (často schodek)
Kapitalismus - úkolem pojištění zabezpečit tomu, kdo provozoval pojištění zisk
- pojištění majetku podnikatelů – náhrada škody – nejen že ji zaplatí, ale může pokračovat v činnosti
- dochází k rozvoji techniky => pojištění strojních rizik
- pojištění krádeže vloupáním
- rozvíjí se pojištění krupobití a pojištění hospodářských zvířat
na konci 19. st.
- hovoříme o tzv. zajištění (pojištění rizika pojišťovny)
1846 – 1. zajišťovna – Kolín nad Rýnem – pojišťovna pojišťoven – vytváří pojistnou ochranu pojišťovnám
Habsburská monarchie
- rozvoj požárního pojištění v Českých zemích
- poškození ohněm dostali „žebravé licence“ nebo se prováděli sbírky v kostelích pro ty, jejichž majetek byl zničen požárem
- povinné pojištění hasičů - Bořek – v každém městě fond => přispívá každý občan z města (když má byt) => a v případě požáru se z něj čerpalo
období Marie Terezie
- vydávala různé patenty, které podněcovaly k zakládání pojišťoven nebo spolků (Fond na úhradu škod vzniklých požárem, povodní a nepřízní počasí)
1748-1771 - 1. pojištění života (penzijní předpis, který upravoval vyplácení penzí vdovám a sirotků)
1811 - „odvážné pojistné smlouvy“ – pojistné smlouvy
27.10.1827 - 1. Česká vzájemná pojišťovna v Praze ve Spálené ulici – přetrvala až do roku 1845 kdy závazky přešli na Státní českou pojišťovnu
- pojištění staveb pro případ požáru – 1. produkt
1830 - Moravskoslezská vzájemná pojišťovna
1848 - rozvoj dalších vzájemných spolků – určitá osobnost z tehdejší doby stála v čele
období 1. republiky – viz. skripta
- v téhle chvíli pojišťovny stavěly nebo pronajímaly občanům byty
- pojistná smlouva – v případě pojistné události hrazeno pojistné
- Zákon č. 33/145 Sb. O pojistné smlouvě
- Zákon č. 147 z roku 1934 o zabezpečení nároků pojistníků
- Pojišťovna Fenix – jedna z největších v Československu – skončila ve schodku 700 mil. Kč !
- úpadek této banky způsobil na našem trhu značné škody => část nesl stát, ostatní bylo rozprostřeno na ostatní pojišťovny
po 2. sv. válce
24.10.1945 - Košický národní program – došlo ke znárodnění smluvního pojištění zestátněním
1.1.1947 - sestaveno 5 pojišťoven – Pojišťovna Slavie, Česká Pojišťovna, Pražská městská pojišťovna, Slovan, Nemocenská pojišťovna => neměly dlouhého trvání
1.1.1948 - byly pojišťovny sloučeny do jednoho národního podniku Československá pojišťovna, n.p.
1948 – 1990 - Československá pojišťovna působila pod různými názvy – tato pojišťovna musela uspokojit smlouvy občanů o pojištění soukromého majetku, budov a domácností, havarijního pojištění
- tato pojišťovna byla i zároveň zajišťovna
1) Přednáška: ÚVOD DO POJIŠŤOVNICTVÍ
POJIŠŤOVNICTVÍ
Literatura:
Pojišťovnictví – skripta 1997 - historie, pojistné produkty
Základy pojišťovnictví – Omasta, Fousek, Cudoman
Pojistná matematika – teorie a praxe – Cipro
Pojištění - principy a praxe
Sociální a zdravotní pojištění – Vostatek
Marketing v pojišťovnictví – Zuzaňák
Pojištění pro podnikatele – Čejková a kol.
Česká asociace pojišťoven – www.cap.cz
Definice pojištění -
Naučný slovník = pojištění označuje jako formu vytváření a používání peněžních rezervních fondů z příspěvků osob na základě dobrovolnosti nebo povinnosti na úhradu škod na majetku, zdraví nebo životě, a to v důsledku živelných událostí nebo jiných nahodilých pojistných událostí
ÚVOD DO POJIŠŤOVNICTVÍ
Lidská společnost je od pradávna ovlivňována nahodilými silami (povodně), které způsobují škody a ztráty na majetku i životě. Proto se lidstvo těmto jevům pokusilo zabránit. Některé škody způsobené přírodními vlivy nelze odvrátit, ale některé vznikají z pouhé nedokonalosti lidské společnosti.
Zábranné činnosti:
• prevence škod – určitý typ zabránění vzniku, resp. předcházení škodám (např. hromosvody, hráze, přehrady, regulace vodních toků)
• represe škod – tak aby škoda byla co nejmenší (vytváření hasičských záchranných sborů)
• vytváření rezervních fondů – v případě, že nahodilá událost nastane pak máme buď materiální nebo ve většině případů peněžní rezervní fondy na pokrytí škod
RIZIKO
= je možnost vzniku události s výsledkem odchylným od určitého cíle
O riziku mluvíme ale pouze v případě, že odchylka má určitou objektivní pravděpodobnost vzniku.
= je to nejistota, která se dá změřit matematickým či statistickým počtem pravděpodobnosti
Vžilo se z italského slova risio, které znamená nebezpečí nezdaru.
Pro pojišťovnictví rozlišujeme:
a) riziko čisté = nebezpečí vzniku škod (např. požárem), nebezpečí vzniku variability možných výsledků (dožití resp. nedožití důchodového věku), nebezpečí záporné odchylky od vytyčeného cíle (podnikatel si zlomí nohu a nemůže dále podnikat a vzniká mu tak újma), nebezpečí chybného rozhodnutí (odpovědnost za škody)
b) riziko spekulativní = vzniká v okamžiku, kdy mluvíme o riziku hráče nějaké hazardní hry, či v případě sázení, kdy je výsledkem buď pouze zisk nebo ztráta
Běžné a mimořádné potřeby
Domácnost má během roku běžné příjmy a běžné výdaje se kterými zpravidla počítá. Proto běžné potřeby nejsou rizikem – jsme na ně připraveni.
Odlišné jsou ale mimořádné potřeby – tyto navíc rozdělujeme na:
• předvídané mimořádné potřeby – např. pořízení nové pračky
• nahodilé mimořádné potřeby – nelze předpovědět, že nastanou a jedná se o situace, kdy na ně nejsme připraveni a nejsme tak schopni je nějak překlenout tak aby nezpůsobily velkou škodu újmu
- právě tyto nahodilé mimořádné události jsou zájmem pojišťovnictví
V jakém okamžiku se bude nahodilá událost realizovat:
1) v situaci spojené s určitým okamžikem (právě teď – např. uhodil blesk do domu)
2) nebo určitá situace trvá po určitou dobu (nemoc)
Výskyt nahodilých událostí rozlišujeme:
a) s absolutní nahodilostí (požár)
b) s relativní nahodilostí (u životního pojištění kalkulují pojišťovny relativní odhad dožití)
Rozsah události rozlišujeme:
- totální maximální škoda
- částečné poškození, kdy lze opravou navrátit původní stav věci či vyléčit zdraví člověka
Jak zmenšíme riziko:
• vyhýbání se riziku - ne vždy však lze 100% možnost rizika odstranit
• preventivní (zábranné) činnosti - například různá technologická opatření (hlásiče, mříže, alarmy)
• dělení rizika - podnikatel například může rozdělit riziko na dvě nezávislé podnikatelské činnosti (výroby) nebo zemědělec nesoustředí veškeré sklizené seno do jednoho seníku, ale do více
• přenesení rizika - právě pojištěním je riziko přeneseno na jinou instituci - pojišťovnu
Pojištěním se nebezpečí, že vznikne finanční potřeba převádí na pojišťovnu!
Pojištění = je rozkládání nových náhodných ztrát (škod) pomocí přenosu (transferu) rizika pojištěných na pojistitele (pojišťovny) a tito pojistitelé odškodňují tyto ztráty formou pojistných dávek
„nových“ – znamená, že pojištění nelze sjednat pro již poškozenou věc (zpětně pojistit)
„náhodné“ – znamená, že se musí jednat o nahodilé jevy a nikoliv situace, jež můžeme dopředu uvažovat
„rozkládání“ – znamená, že např. pojišťovna pojistí 100 domů, ale vyplácí pojistnou dávku jen 2 domům, tj. rozděluje vybrané pojistné jako průměrnou škodu, se kterou musela počítat
* Naturální pojištění v ČR není obvyklé. Ve většině případů pojištění má peněžní formu, tj. výplata pojistného plnění probíhá v penězích.
Jak vysoké by mělo být pojistné plnění:
Základním principem pojištění je navrátit pojištěného do situace před vznikem pojistné události.
Příklad:
Správně a plně pojištěný dům pořízený před 30-ti lety za 500 tis. Kč musíme v současné době mít pojištěný na 3 mil. Kč => tak aby to odpovídalo současné hodnotě všech nákladů pro případ, že jej budeme chtít znovu obnovit.
Srovnání pojištění a úvěru
Pojištění a bankovní úvěr nelze srovnávat, neboť se odlišují v následujícím:
• pojištění je podmínečně návratný peněžní vztah - u pojištění může ale nemusí nastat pojistná podmínka (událost)
• jde o neekvivalentní peněžní vztah – částky vložené a vyplacené se mohou velmi lišit
Pojistitelnost rizika je dána v případě existence dostatečného množství pojištěných jednotek. Pokud pojišťovna nenajde dostatečný počet pojištěných mezi které rozloží možnou škodu, tak nemůže fungovat.
Podmínky pro existenci pojišťovnictví:
• dostatečné množství pojištěných
• nahodilost
• kvatifikovatelnost
• přijatelné pojištění pro všechny pojištěné (přiměřená výše pojistného)
• odhad pravděpodobnosti pojistné škody
• do pojišťovnictví zásadně nepatří katastrofické jevy (ztráty) v plné 100% výši
Co lze pojistit:
- škody vzniklé na majetku (věcech) nemovitých i movitých
- škodu ušlého zisku v souvislosti se škodou na věci
- osobu – život nebo smrt člověka, úraz člověka, nemoc člověka (vybrané typy nemocí)
- odpovědnost za škodu – povinné ručení, odpovědnost za škodu na zdraví (způsobení úrazu, nemoci z povolání) + odpovědnost za škodu finanční (daňový poradce)
- škody vzniklé přerušením provozu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)