(Vymezení pojmů, aktiva podle stupně likvidity, základní principy obchodní politiky banky, zdroje a řízení likvidity, řízení rentability, udržování bezpečnosti vkladů)
Likvidita banky je schopnost banky dostát svým splatným závazkům, tedy připravenost banky vyplatit klientům
jejich vklady na základě sjednaných podmínek, případně schopnost proměnit své prostředky na
nejlikvidnější formu - pohotovostní peněžní prostředky (hotovostní a bezhotovostní peníze) a jimi
vklady klientů vyplatit.
Likvidita se netýká pouze výplaty vkladů, ale také schopnosti kdykoliv provést platební příkaz klienta. Je důležitá také pro zajištění připravenosti kdykoliv vyhovět úvěrovým požadavkům
klientů. Udržování likvidity obchodní banky je podmínkou dobrého postavení banky a důvěry
jejích klientů.
Banka zajišťuje svoji likviditu především diverzifikací aktiv a ve svém portfoliu má jen omezené množství špatně likvidních aktiv.
Aktivum je považováno za likvidní, pokud se dá okamžitě bez tráty hodnoty proměnit na peníze.
Aktiva podle stupně likvidity:
a) Finanční aktiva
- hotovostní peníze 100% likvidní
- vklady u centrální banky
- nástroje peněžního trhu (pokladniční poukázky, směnky kvalitních dlužníků apod.)
- státní obligace
- úvěry
- osttaní obligace
- akcie
b) Hmotná aktiva
- dopravní prostředky
- inventář
- nemovitosti 0% likvidní
Dnes už se banky neřídí stoprocentně tzv. zlatým pravidlem, které nabádá k udržování stejného objemu aktiv i pasiv pro jednotlivé kategorie zbytkové splatnosti. Banky totiž podnikají s vyšším rizikem a agresivněji než dříve a pasiva obecně vykazují kratší zbytkovou splatnost, než aktiva, a spoléhají na to že se jim podaří včas a v dostatečném množství vklady obnovit.
Žádné komentáře:
Okomentovat