Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Výdajová stránka státního rozpočtu:

  • Obrana, ochrana, bezpečnost – mandatorní výdaje, které slouží k ochraně státu
  • Zdravotnictví, školství, dopravní infrastruktura
  • Kultura
  • Ochrana životního prostředí podpora ekonomiky

  • Zákon o státním rozpočtu obsahuje přílohy. Jednotlivé položky státního rozpočtu se nazývají kapitoly (ekonomická terminologie) a jsou to v podstatě subjekty, které jsou součástí státního rozpočtu. Ne každý subjekt má přesně vymezené kompetence. (vnitřně je ještě každá kapitola rozdělena na osobní, investiční a neinvestiční výdaje.)

    • Např. když chceme dát víc peněz na sport – sportovní činnost nemá pod sebou jenom ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ale například i ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra
    • V státním rozpočtu je kolonka s názvem Státní pokladniční správa (doc. Bažantová se asi zmýlila, v zákoně o st. rozpočtu ČR je položka Všeobecná pokladní správa). Můžou to být rezervy, na ně se sáhne např. při živelných pohromách, nebo se použijí na zvýšenou obranu státu.
      Dříve tam některé státy mohly schovávat položky vnitřní, vnější bezpečnosti apod. podle toho se i pozná charakter státu. Když z rezerv teče mnoho prostředků na ministerstvo obrany, tak je jasné, že jsou tady zakryté výdajové položky.
  • Asi 80% výdajů fiskální politiky jsou výdaje mandatorní. Závisí na zákonodárném orgánu, jaké zákony jsou přijaty z hlediska sociální politiky. Zákony se dodržují, tudíž tyhle výdaje musíme uskutečnit, jediná možnost jak se tomu vyhnout je změnit zákon. To je vždy ošemetná věc a věc politická.
    V transferech dochází k přesunu peněz bez ekonomické ekvivalence (protihodnota), absentuje tu provázanost. (Např. na Slovensku podmínili výplatu dávek na děti tím, že se rodič bude o dítě starat a posílat ho do školy – kromě toho, že základní školská docházka je povinná)

(Doplnění ze semináře doc. Bažantové 23.11.2015)
Problémy, kt. bývají v našich výcucech :
  • centrální bankovnictví
    • z anglosaských učebnic se berou „změny diskontních sazeb“ a půjčky komerčním bankám, které jim centrální banka poskytuje, jenže v našich podmínkách je to jinak
    • my máme tři sazby (diskontní s., reposazba, lombardní s.)
    • u nás si komerční banky ukládají peníze u centrální banky pomocí 14-denní repooperace a dostanou za to reposazbu.
    • Za diskontní sazbu se obchodují maximálně overnightové operace
    • Pokud si komerční banka nemůže na mezibankovním trhu sehnat likviditu a potřebuje ji, protože má rozdílný čas příchozích peněz a odchozích peněz (není v bankrotu, jenom má časový nesoulad) a šla by za centrální bankou, tak centrální banka by jí mohla půjčit za lombardní sazbu (nebo by se to udělalo jinak, ale rozhodně neříkat, že se u nás obchoduje za diskont).
    • To, co se v Americe volá diskont, bychom u nás pojmenovali jako úrokovou sazbu – je to všeobecný pojem (naše diskontní sazba, reposazba a lombardní sazba jsou jednotlivé typy úrokových sazeb).
    • U nás centrální banka rozhodně nepůjčí za diskontní sazbu (která je prakticky nejmenší), ale za lombardní sazbu.
      Jenomže ČNB by komerčním bankám nepůjčila vůbec, to by na ně poslala kontrolu.
  • Magický čtyřúhelník
    • Při situování jednotlivých cílů je úzus, že:
      • Nahoře je růst HDP
      • Vpravo je cenová stabilita
      • Vlevo je míra nezaměstnanost/důchodová politika
      • Dole je dlouhodobá rovnováha zahraničně-obchodní
    • To, jak to je v těchto poznámkách není chyba, jde jen o úzus ekonomů, že to dávají tak, jak je to popsáno tady.


  • Paušální daň:
    • Buďto jednotná paušální daň ve vlastním smyslu slova, nebo jednotná paušální daňová sazba
    • Paušální daň – daná absolutním číslem (např. všichni, kteří vydělávají a vydělají si víc, než je životní minimum, zaplatí 5 000,- daně)
    • Paušální daňová sazba – jedna daňová sazba v procentech (např. spotřební daň)
  • Peněžní agregát M0:
    • Jedná se o bankovky a mince
    • Pokud se peníze nacházejí v povinných rezervách bank, tak nejsou likvidní, tudíž nespadají pod M0. Pokud má komerční banka vyšší rezervy, než ty povinné minimální, tak ten nadbytek ČNB může v rámci multiclearingu přesunout do agregátu M0/M1. (Ale rozhodně si ČNB nemůže nic brát z povinných minimálních rezerv.)
    • Poznámka na okraj: ptala jsem se, jestli stačí popis peněžních agregátů na konci dokumentu „Peníze“ a stačí .

1 komentář:

  1. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Přidejte se k úspěšným Spojte se s více než 4,000,000 obchodníků a investorů ze 170 zemí

    Otevřené obchody na eToro - 227,651,647

    OdpovědětVymazat