Státní rozpočet

• Nejdůležitější část veřejných financí
• Státní rozpočet je zvláštní zákon – jeho návrh může dát pouze a jedině vláda jako kolektivní orgán

•  ministr financí to připravuje tím způsobem, že mu ostatní ministři pošlou požadavky na rozpočet pro svůj rezort. V prvním kole to ministr financí proškrtá a řekne, že chtějí moc. V druhém kole se dohadují a teprve, když se na tom vláda zhodne, tak to jako kolektivní orgán předloží Poslanecké sněmovně. (legislativní proces a časové lhůty přijímání zákona o státním rozpočtu jsou důležité spíše v ústavním právu a ne na TNH – tam nás zajímá příjmová a výdajová část a údaj o deficitu státního rozpočtu)
• Zákon o státním rozpočtu schvaluje jenom Poslanecká sněmovna, Senát se ním nezabývá
• Samotný zákon je krátký, má pár paragrafů, důležité jsou přílohy státního rozpočtu. Tam jsou rozepsané všechny subjekty, které něco ze státního rozpočtu obdrží.
• Jedná se o zvláštní zákon – ze strukturálního hlediska mu chybí sankce. Když se příjmová strana nenaplní, tak se nic nestane. Příjmová strana se naplní z daní. Každá daňová položka má svůj vlastní zákon. (Když firma nevydělá, tak ani nemá z čeho zaplatit daň, tudíž se příjmová část nenaplní.)
• Když se v rámci výuky ústavního práva řeklo, že padla vláda kvůli neschválení státního rozpočtu, tak to jsou případy, kdy bylo s hlasováním o zákoně spojeno hlasování o důvěre vládě. Hlasování o důvěre vládě používá vláda k tomu, aby přitlačila menší koaliční partnery k odpovědnosti. Toto hlasování může spojit se skutečně jakýmkoliv návrhem zákona, tudíž i se zákonem o státním rozpočtu.
• Když se zákon o státním rozpočtu neschválí, tak se z právního hlediska neděje nic, z ekonomického hlediska se už něco děje, ale pořád to není až tak špatné. Jede se podle tzv. rozpočtového provizoria – je první leden a nemáme zákon o státním rozpočtu, tak se vezme státní rozpočet minulého roku a podělí se dvanácti, co nám dá rozpočtové provizorium na jeden měsíc. Z právního hlediska s tím problémy nejsou, ale z ekonomického už tu můžou být problémy:
•  má to výpovědnou hodnotu o stabilitě té země pro investory
•  musí se hradit státní dluh (státní dluhopisy), který není stejný jako v loni , a tady to už opravdu vadí

Sice to bude technicky náročné, ale pokud to ministr financí zvládne, tak se klidně může jet i celý rok podle rozpočtového provizoria. Právně se nic neděje, vláda nepadá.

• Zákon o státním rozpočtu je zvláštní taky tí, že platí jeden rok (to můžou samozřejmě i jiné zákony, ale u tohohle zákona je to pravidlem).
• Začátkem následujícího roku se skládá státní závěrečný účet. Tam se zároveň řeší to, jak se bude hradit státní deficit (když výdaje převýší příjmy), co se typicky řeší emisí státních dluhopisů (technické záležitosti řeší ministerstvo, ale objem musí být schválen v PS).