Progresivní – čím víc vydělám, tím víc zaplatím (klouzavá, stupňovitá)
Lineární rostoucí – rovná daňová sazba
Absolutní rovná daň – všichni platí stejně (viz. výše)
Regresivní/degresivní daň (daňová sazba) – čím vyšší základ, tím nižší daň.
Efektivnost daní – posuzuje se v rámci nákladů na výběr konkrétního typu daní a daňového výnosu. Může se stát, že náklady na výběr daní jsou vyšší, nebo srovnatelné s daňovým výnosem (to se stalo u daní z nemovitostí). V takovýchto případech se buďto zruší daň, nebo se rozšíří subjekty, na které dopadá, resp. se zvýší daňová sazba. U daní z nemovitostí se zvýšila daňová sazba.
U efektivnosti daní ještě musíme sledovat otázku dopadu daní – kdo je skutečným plátcem daní (viz. daňový plátce/poplatník).
Lineární rostoucí – rovná daňová sazba
Absolutní rovná daň – všichni platí stejně (viz. výše)
Regresivní/degresivní daň (daňová sazba) – čím vyšší základ, tím nižší daň.
Efektivnost daní – posuzuje se v rámci nákladů na výběr konkrétního typu daní a daňového výnosu. Může se stát, že náklady na výběr daní jsou vyšší, nebo srovnatelné s daňovým výnosem (to se stalo u daní z nemovitostí). V takovýchto případech se buďto zruší daň, nebo se rozšíří subjekty, na které dopadá, resp. se zvýší daňová sazba. U daní z nemovitostí se zvýšila daňová sazba.
U efektivnosti daní ještě musíme sledovat otázku dopadu daní – kdo je skutečným plátcem daní (viz. daňový plátce/poplatník).
Složená daňová kvóta – nasčítáme daně, poplatky a další poplatky do státního rozpočtu, které platíme (např. sociální pojistné). Oproti tomu stojí čistá daňová kvóta – vynechají se ostatní poplatky do státního rozpočtu, obzvláště když se například porovnáváme s ostatními státy, že máme nižší daňové zatížení.
Dopad daní/povinných plateb na společnost, nám ilustruje tzv. Lafferova křivka. Jde o jednoduchý vztah, kdy analyzujeme celkový daňový příjem a daňové sazby. Můžeme to vztáhnout na jednotlivé daně, nebo na celkové daňové zatížení. Tento nástroj se objevil ke konci 80.let v rámci reaganomiky. Reagan to poprvé použil v televizní bitvě, když chtěl vyhrát prezidentské volby a prorazilo to.
Lafferova křivka nám objasňuje, proč můžou být daně nižší. Logická odpověď je, že když jsou daňové sazby nižší, tak stát nebude mít peníze na svůj chod a bude selhávat. Jenže Laffer tvrdil, že když se daňová sazba sníží, tak se zvýší daňový výnos. Např. zarobím 1000,- a stát mi to zdaní 80% s tím, že mi dá teplé jídlo, střechu nad hlavou a ošacení. Jenomže já si řeknu, že by mi bylo líp s nižší daňovou sazbou, přičemž bych si mohl vybrat, za co peníze utratím. A takto se chovají všichni subjekty. Jestliže jim dáte daň, která překročila určitou hranici, tak daňové subjekty přestávají mít ekonomickou činnost – utlumují výrobu, podvádí na daních. Zatímco když bude daňová sazba nižší, tak je pro mě jednodušší zaplatit 10-12 %, než vymýšlet různé slučky.
Lafferova křivka nám objasňuje, proč můžou být daně nižší. Logická odpověď je, že když jsou daňové sazby nižší, tak stát nebude mít peníze na svůj chod a bude selhávat. Jenže Laffer tvrdil, že když se daňová sazba sníží, tak se zvýší daňový výnos. Např. zarobím 1000,- a stát mi to zdaní 80% s tím, že mi dá teplé jídlo, střechu nad hlavou a ošacení. Jenomže já si řeknu, že by mi bylo líp s nižší daňovou sazbou, přičemž bych si mohl vybrat, za co peníze utratím. A takto se chovají všichni subjekty. Jestliže jim dáte daň, která překročila určitou hranici, tak daňové subjekty přestávají mít ekonomickou činnost – utlumují výrobu, podvádí na daních. Zatímco když bude daňová sazba nižší, tak je pro mě jednodušší zaplatit 10-12 %, než vymýšlet různé slučky.
Daně jsou šílené, jsem zvědavý, kam až se to bude šplhat. Pracuju jako zdravotní sestra, takže mi plat přímo úměrně roste, ale manžel je OSVČ a ten teda trpí. Snažíme se přijít k penězům i jinak, tak jsme začali investovat. Dali jsme veškeré naše úspory na investice do půjček přes https://www.julu.cz/investment-offer/ , tak snad nebudeme litovat :-D .
OdpovědětVymazat