6) Přednáška: ROZVOJ BANKOVNICTVÍ

ROZVOJ BANKOVNICTVÍ

- po válce pokračoval bankovní vývoj tím, že byly zrušeny banky, které byly německé
- v říjnu 1945 došlo ke znárodnění bank, které předtím byly jako akciové společnosti
- v roce 1948 proběhla centralizace bank: Čechy – Legiobanka, Živnostenská banka
Slovensko – Tatrabanka
- pak existovaly pouze dvě banky na celém území ČSR
- fungovala ještě Poštovní spořitelna a Investiční banka a 729 Lidových družstev
- v roce 1950 vznikla SBČS (Státní banka Československa), která se stala megabankou, protože v ní byly sloučeny činnosti centrální banky a normálních (komerčních) provozoven
- počátkem 50. let došlo ke sjednocení malých peněžních ústavů pod Státní spořitelnu
- v roce 1958 do SBČS spadala i Státní spořitelna
- v roce 1958 byla částečně obnovena činnost Živnostenské banky
- v roce 1965 byla založena Československá obchodní banka jako akciová společnost, která se zabývala správou deviz a obchodním zahraničním stykem
- v letech 1968 až 1969 byla snaha o reformu bankovnictví (neúspěšná)
- v 70. a 80. letech trvalo opět období centralismu bankovnictví
- 80. léta byla obdobím plánování reformy
- k 1.1.1990 došlo k delimitaci bankovnictví, zůstala centrální banka a ostatní části se rozdělily do ostatních bank (Investiční banka, Všeobecná úvěrová banka, ……)
- prvním soukromým subjektem byla Agrobanka, vznik bank byl spojen s privatizací = proces čištění bankovního sektoru, vzniklo 63 bank, z nichž dnes existuje asi 40, zbytek se stal součástí fůzí, likvidací, konkurzů atd.
- letos (2001) proběhla konsolidace bankovního sektoru – uskutečnil se prodej většiny bank zahraničním majitelům


ÚČTOVACÍ A PLATEBNÍ STYK

- je to charakteristický prvek ve spojitosti s bankami
- je to způsob provádění konkrétní úhrady finančních závazků
- tento platební styk rozlišujeme z několika hledisek na:
• hotovostní
• bezhotovostní

• tuzemský
• zahraniční

• z impulsu věřitele
• z impulsu dlužníka

- východiska v legislativě: obchodní zákoník uvádí, že úhrada je provedena tehdy, když jsou prostředky napsány na účet věřitele
+ toto platí pouze v obchodním styku, u daní a poplatků je to odepsáním částky z účtu dlužníka

časový rozdíl


datum předložení datum splatnosti úhrada finačního závazku
platebního dokladu platebního příkazu
(1 – 2 dny předem)


- mezi klienty dvou různých bank trvá zúčtování (převod peněz) maximálně 3 dny
- mezi klienty jedné banky je zúčtování okamžité
- placení ze zahraničí: záleží na cestě – přes jaké banky platba probíhá
(je třeba vědět, ze které země peníze půjdou)

Obchodní zákoník řeší úročení prostředků na účtech:
- úročení vzniká v den uložení,
- konec úročení je 1 den před odepsání z účtu,
- určení počtu dnů v roce na 360,
- v měsíci je to 30 dnů,
- úročení začíná v případě, že banka disponuje prostředky dříve, než jsou připsány (nárok na úročení okamžikem zažádání).

Došlo ke zrušení norem zúčtovacího a platebního styku – dnes je toto řešeno případ od případu - ČNB zpracovala dokument Všeobecné obchodní podmínky, které musí banky dodržovat a na jejich základě si každá banka vytvoří své vlastní podmínky. Je to obchodní zvyklost = i soudy na toto pohlíží jako na pramen práva.

Automatizace bankovních operací
Výpočetní centrum ČNB - zjednodušení způsobu operací: údaje se zadaly pouze jednou, když nastala delimitace, tak bylo zavedeno tzv. CLEARINGOVÉ CENTRUM (CC), což je výpočetní centrum, na které jsou napojena centra ostatních bank.

dávkový systém:
I. etapa = zpracování v jednotlivých bankách, úhrady mezi klienty jedné banky a jiných bank, průměrně zpracovává clearingové centrum 750.000 dat (transakcí) denně
II. etapa = operace mezibankovního systému, uzávěrka účetního dne, zpětně operace jednotlivých center, zpětné zúčtování = kontrola

1. den = zpracování vstupních dat
2. den = zpracováním v clearingovém centru
3. den = připsání na účet (prakticky toto probíhá zrychleně pouze 1 - 2 dny)

Mohou vznikat další clearingové centra, podobně je tomu i Evropské unii. Jsou ošetřena vyhláškou č. 51, která se prolíná se Všeobecnými obchodními podmínkami. Jedno clearingové centrum spravuje ČNB.

TARGET = na něj jsou napojena clearingová centra jednotlivých zemí


Příkazy k úhradě

- když dává impuls k platbě plátce = příkazy k úhradě
- když dává impuls k platbě věřitel = příkazy k inkasu

inkasní platby, jsou výjimečný, někdo cizí disponuje s mými prostředky na účtu = je nutný smluvní vztah (smlouva), pouze v případech soudních nebo státní správy (finanční úřad, OSSZ) není nutná dohoda, všeobecně je inkasní forma platby pomalejší

Příkazy k úhradě
a) jednorázové (realizují se jedním zúčtováním)
b) trvalé (pro platby, které se ve stejných termínech i částkách opakují)

a) jednotlivé
b) hromadné


Náležitosti platebních dokladů

Povinné: bankovní spojení na plátce i příjemce (jejich čísla účtů)
číslo bankovního účtu = může mít až 6-ti místné předčíslí, 10 míst matričního čísla, doplněný o 4-místný kód banky

měna když není uvedena uvažuje se CZK

částka

datum vystavení dokladu

konstantní symbol značí charakter platby, když má na konci 8 jedná se o bezhotovostní platbu

podpis dle podpisového vzoru

Ostatní: datum splatnosti pokud toto nevyplníme, postup vychází ze Všeobecných platebních podmínek

variabilní symbol až 10-ti místný – např. čísla faktur, objednávek, atd.

specifický symbol až 10-ti místný, pro rozlišení plateb


ŠEKY

- stále se používají např. ve Francii
- mohou být pro hotovostní výběr nebo bezhotovostní platbu

- pokladní šek = pouze pro hotovostní výběr
- šeky k zúčtování = pouze pro bezhotovostní platbu
- zaručený šek = do 6.500,- Kč (provádí se kontrola krytí šeků = tzv. autorizace)
- firemní + osobní šeky (šekové knížky)
- bankovní šeky = vystavuje je banka, můžu si tím ověřit důvěryhodnost banky
- cestovní šeky = poukázky na zahraniční měnu, počítá se výhodnější kurz (kurz deviza), jsou zabezpečeny proti ztrátě, kolonka kontrasignace = kontrola

- vyhláška č. 36 zakazuje napodobování naší měny, je nutné povolení ČNB
- vyhláška č. 37 řeší, jakým způsobem se přistupuje k poškozeným, neúplným bankovkám, velkým počtům mincí, banka musí přijímat bankovky:
• u mincí mohou banky odmítnout vyšší počet mincí nad částku 100 Kč v jednom nominále,
• pokud je nominále 20,- Kč nebo 50,- Kč, tak můžou odmítnout, když je jich víc než 500 kusů
• odmítnout můžou i platbu historickými stříbrnými nebo zlatými mincemi

100 ks = balíček
10 balíčků = 1000 kusů = svazek

pokud je zbytek (útržek) bankovky větší než 75% 100% náhrady
pokud je zbytek (útržek) bankovky větší než 50% 50% náhrady
pokud je zbytek (útržek) bankovky větší než 25% 25% náhrady
pokud je zbytek (útržek) bankovky menší než 25% žádná náhrada