- peníze jsou nevýnosové, likvidní a nerizikové aktivum - preference likvidity vede k jejich držbě, ačkoli nenesou žádný výnos
- motivy preference likvidity - důchodový - důchody jsou vypláceny pouze jednou za čas, zatímco výdaje jsou nepřetržité - nutno držet hotovost či BÚ
- opatrnost - možnost nepředvídatelných výdajů
- spekulace - pokud subjekt očekává pokles IR, drží bohatství v obligacích (růst jejich hodnoty); při růstu IR drží peníze
- spekulativní MD (MD2) - čím nižší IR, tím více subjektů má „normální“ IR nad touto hodnotou, čímž roste MD; MD je kles. funkcí IR (konvexní)
- transakční MD (MD1) - důchodová a opatrnostní poptávka, obě jsou funkcí důchodu
- celková MD MD = MD1+MD2 =Lf1(Yn) + L2(IR) = L (Yn, IR) , kde Ln označuje funkční závislost na něčem
- obdoba cambridgeské rovnice, v obou je nepřímá závislost na IR a přímá na Y
- důch. rychlost v keyn. teorii - MD = L (Yn, IR) = k P Y = k Yn , kde nom. důchod Yn je konstantní
VY = 1 / k = Yn / L(Yn, IR) VY závisí na IR (přímo) - pokud roste IR, klesá spek. MD, takže musí růst důch. MD
*Baumolův-Tobinův model - příjem subjektu na počátku období, výdaje po celé období
- možnost držby alt. aktiva (O), které se v nutném případě prodá - při držbě pouze peněz vznik nákladů obět. příležitosti, při držbě více obligací vznik transakčních nákladů při nákupu a prodeji - snaha o optimalizaci portfolia z hlediska nákladů
*Tobin - transakční poptávka v rozvinutém bankovním systému může záviset na IR a na výši nákladů na konverzi peněz a CP
- aplikace teorie portfolia - na rozdíl od Keynese, který předokládal, že lidé drží buď peníze nebo obligace, Tobin zavádí do modelu možnost držení obého v optimálním poměru, který závisí na riziku držby obligací a úrokové míře
Žádné komentáře:
Okomentovat