Riziko insolvence - kdo se na něm podílí:
· vkladatelé a věřitelé banky,
· akcionáři do výše splaceného kapitálu,
· fond pojištění vkladů,
=> dva základní cíle bankovní regulace a dohledu
· omezení systémového rizika - rizika řetězové platební neschopnosti bank, zamrznutí vkladů,
· zastupování zájmů vkladatelů.
Zastupování zájmu vkladatelů a ostatních věřitelů
Čím se vyznačuje vztah banky a vkladatele?
· vkladatel je věřitelem a má vůči bance závazek,
· banka podniká s penězi vkladatele na vlastní účet a riziko,
· vklad je dlužní finanční nástroj se sjednanou „odměnou“, (závislou nebo nezávislou) na zisku, který banka dosahuje,
· vkladatel se (podílí či nepodílí) na riziku insolvence,
· vkladatel je v aktuální informační asymetrii (protože nemá k dispozici takové informace jako banka),
· trh motivuje banku neobezřetně expandovat a zvyšovat tak rentabilitu vlastního kapitálu (čím je kapitál nižší a aktiva vyšší => vyšší rentabilita , podíl akcionářů na rizicích se snižuje a přenáší se na vkladatele).
V čem úloha bankovního dohledu nespočívá
· nemůže nahradit úlohu vlastníků, statutárního orgánu a vedoucích zaměstnanců - ti jsou odpovědní za výsledky hospodaření banky, za způsob a kvalitu řízení rizik,
· Úkolem BD není ani zabránit kolapsu jednotlivých bank(to by bylo v rozporu s principy fungování trhu)- však musí umět včas rozpoznat ohrožené banky a zajistit, aby ztráty vkladatelů a negativní dopad na ostatní banky byly minimalizovány,
nemůže ani nahrazovat funkci orgánů činných v trestním řízení a prioritně vyhledávat a objasňovat trestné činy v bankách.
================================================================================
Žádné komentáře:
Okomentovat