historie SR - růst významu kolektivních hledisek přinesl růst významu redistribuční fce státu, tj. i veř. rozpočtu, s cílem stabilizace hospodářství
- první náznaky u klasiků (Smith, Ricardo), posléze teorie tržních selhání, ve 20. stol. růst veř. sektoru a tlak na růst daní
- neoklasici - soustředění na poptávku spotřebitele, na veř. sektor jsou uplatňovány nároky na efektivnost jako na sektor soukromý
- teorie welfare ekonomiky - stát má povinnost zasahovat do ekonomiky pro zvýšení blahobytu celé společnosti
- keynesiánství - důraz na stabilizační fci pomocí stimulace spotřeby a investic; vyrovnanost rozpočtu výhradně dlouhodobě, cyklicky
- monetaristé - deficit SR působí inflaci, využívání mon. i fisk. politiky, negativní působení vysokých daní, stimulace nabídky
veřejná vláda - kombinace všech úrovní vládních jednotek (ústřední, federální, regionální, municipální) a nadnárodních autorit
veřejný rozpočet - soustava rozpočtů za všechny vládní úrovně
státní rozpočet: *peněžní fond *zákon
*bilance *nástroj fisk. politiky
rozdělení rozpočtu - běžné a kapitálové položky, řádné a mimořádné položky
rozpočtové období - většinou kalendářní rok
rozpočtové zásady: *každoroční sestavování a schvalování rozpočtu
*reálnost a pravdivost rozpočtu
*úplnost a jednotnost rozpočtu
*dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu
*publicita
Žádné komentáře:
Okomentovat