Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

12. Veřejný dluh

1.) Vymezení pojmu:

- dluh nemůžeme definovat jenom jako kumulaci deficitu - tzv. jednosměrná kauzalita
- dluh může vzniknou i jinak
- vždy to nakonec zaplatí veřejnost
- lze tedy nazývat „veřejným dluhem“
- čistý dluh - odečtení od celkového dluhu pohledávky státu
- hrubý dluh - celkový dluh veřejné rozpočtové soustavy
Rozlišení dluhu:
1.) Dle typu držitele
a) domácí dluh - privátní sektor včetně jednotlivců, veřejný sektor, CB, vláda
b) cizina
2.) Dle formy dluhu
a) státní dluhopisy neobchodovatelné
b) státní dluhopisy obchodovatelné
-krátkodobé (BILLS) 3 měsíce - 1 rok
- střednědobé (NOTES) - 1 - 10 let
- dlouhodobé (BONDS) - 10 let

- pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu
Existují dva názory na zadlužení vlády v zahraničí:
1.) s růstem zahraničního podílu na celkovém veřejném dluhu dochází při splácení úroků k odlivu bohatství do zahraničí - pokud se zadluží doma - změní se pouze portfolio soukromých subjektů
2.) nikde je zahraniční dluh nenahraditelný - může být i pozitivní, protože v případě půjčky v zahraničí nedochází k negativním jevům doma

Vynucená aktivizace obchodní bilance:
- aby mohly vlády splácet své dluhy v zahraničí
- musí vytvářet aktiva (přebytky obchodní bilance)
- % importu pohlceného úrokem státního (veřejného) dluhu

2.) Příčiny růstu veřejného dluhu, typy rozpočtového deficitu:

- relativní ukazatel podílu veřejného dluhu na HDP je nejlepší ukazatel - tzv. relativní váha veřejného dluhu
- veřejný dluh roste nejen jako reálné vyjádření, ale i jako relativní váha
Existují dvě mastridská kriteria související s fiskálem:
1.) podíl deficitu rozpočtu na HDP - 3%
2.) podíl veřejného dluhu na HDP - nejvíce 60%

- hlavní příčinou růstu relativní váhy jsou stále trvající (dlouhodobé) deficity HDP
- působí mnoho faktorů (některé z nich vláda může, jiné nemůže ovlivnit)



3.) Důsledky veřejného dluhu:

1.) rozpočtové: negativní - vedou zprostředkovaně k omezení výdajů
růst veřejného dluhu - růst úrokové míry - pokles výdajů
dluhová služba se stává vynucenou prioritou
2.) fiskální: dluh a jeho relativní váha se nemění (např. Portugalsko)
dlouhodobý a skrytý jev
omezuje se prostor pro fiskální rozhodování vlády

Veřejný dluh vytlačuje držbu kapitálu:
- toto se nedá hodnotit ani pozitivně ani negativně
- závisí to na tom, kdo tento kapitál drží
- dochází k tomu proto, že státní cenné papíry jsou jistota a lidé je proto upřednostňují

2 způsoby řešení dluhu:
1.) pasivní cesta:
- vláda může pozitivně ovlivnit některé faktory
- bylo by to nejúčinnější, ale málokdy se to podaří
a) ovlivnit tempo ekonomického růstu
b) inflace - mohla by vést ke snížení relativní váhy veřejného dluhu - dochází ale ke konfliktu se zájmy centrální banky
c) dar ze zahraničí

2.) aktivní cesta:
- musí existovat shoda všech ekonomů, že dluh je priorita
- veškeré úspory vlády jdou na dluh
- předpokládá to vysokou kázeň, proto je tato politika nepopulární a většinou neschůdná
a) splácet dluh a úroky z přebytků běžného rozpočtu
b) výnosy z mimořádných dávek - jednorázový příjem státního rozpočtu
c) monetizace dluhu
d) administrativní řešení - vláda se rozhodne, že tento dluh bude ignorovat
e) státní dluhopisy - stálé nahrazování dluhu státními dluhopisy - nabalování dluhu


3 základní koncepce:
1.) Keynesiánský přístup
2.) Duckanan - tvrdí, že financování dluhu ze státních dluhopisů způsobuje přenos dluhu na budoucí generace - nekorektní
- definuje tzv. náklady obětované příležitosti:
a) subjektivní - náklady, které souvisí s rozhodnutím současné vlády
b) objektivní - vzniknou těm, kteří musí platit daně za tuto zadluženost
3.) Barro - souvisí s Ricardiánskou ekvivalencí

Je velmi důležité, co zahrneme do dluhové služby:
1.) u nás:
- dluhová služba zahrnuje jistinu i úroky
2.) metodika mezinárodního měnového fondu:
- z běžných výdajů se kryjí pouze úroky
- jistina je kryta z rozpočtových přebytků nebo z emisí státních dluhopisů

Pokud vstoupíme do Evropské Unie - musíme se přizpůsobit!!


2 programy na řešení dluhových situací:
1.) americký: - krácení výdajů (Clinton) - redukce úředníků, zmražení platů úředníků, úspory na kosmických a
výzkumných programech
- daňová opatření
2.) německý: - krácení výdajů - redukce viz Amerika
- vytváření nových pracovních míst, aby docházelo i nadále k ekonomickému růstu

Snížení efektivnosti zdanění:
 v důsledku zvýšení úroků na finančním dluhu
 tento dluh se platí z přebytků běžných rozpočtů - krácení výdajů
 daně mají tím pádem při stejné výši menší efekt na státní výdaje


4.) Situace v ČR: (informativně)

- k 1. 1. 1993 dluh vlády ČR - 164 mld. Kč
- z toho:
a) vnitřní dluh - 91,2 mld. Kč
b) vnější dluh 73 mld Kč (22 mld. Kč dluh přejatý z rozpočtu ČSFR, 51 mld. Kč vlastní dluh)

Záměry vlády:
1.) převést dluh do dluhopisů - sekuritizace dluhu
2.) stabilizovat dluh na určité úrovni
3.) internalizovat (převést) zahraniční dluh na dluh domácí

Podíl státního dluhu na HDP v ČR:
- koncem roku 1997 - 10,9%
- začátkem roku 1998 - 9,4%

- od roku 1997 je vnitřní státní dluh plně sekuritizován
- v roce 1998 došlo k růstu sekuritizace zahraničního státního dluhu ze 78,3% na 84,4% a ke snížení zahraničního státního dluhu o 12,3 mld. Kč.

Žádné komentáře:

Okomentovat