1.) Daňové břemeno a mrtvá ztráta:
Daňové břemeno:
tax burden - TB
celkové snížení reálného disponibilního důchodu v důsledku zdanění
Daně
Transfery
ČD = DV - TR
PV.S. = prospěch veřejného sektoru = ČD
Š S.S. = škoda soukromého sektoru = TB
TB = ČD = ŠS.S. - PV.S. = náklady zdanění
Náklady zdanění:
a) administrativní
b) mrtvá ztráta (DWL) = EXCESS burden, = Absolutní ztráta
neefektivnost zdanění
poplatník je poškozen, ale odškodněn je pouze částečně
Mrtvá ztráta:
a) přebytek spotřebitele:
P
Daň S’
S
Q
po uvalení spotřebitelské daně se spotřebitelovi sníží spotřebitelův přebytek
čím měně elastická poptávka, tím menší je mrtvá ztráta
mrtvá ztráta je vlastně příčinou vzniku substitučního efektu
kdyby byla elasticita poptávky nulová, bude nulová i mrtvá ztráta
b) Přebytek výrobce:
P S
P0 E D
P1 E’ D’
Q
c) Kombinovaný případ:
P D
S
Daň
P E
Daň
Q
Co ovlivňuje výši ztráty:
elasticita nabídky - čím bude větší , a čím nižší bude elasticita poptávky, tím větší škodu ponese spotřebitel!!!
naopak, čím bude nižší elasticita nabídky - čím vyšší bude elasticita poptávky, tím větší škodu ponese výrobce!!!
Allanův vzorec:
Daňové pravidlo Ramseye:
daň vyšší - uvalit tam, kde poptávka je nejméně elastická - nepoklesne spotřeba, nejmenší mrtvá ztráta, nevzniká substituční efekt - vysoké příjmy do státního rozpočtu!
Pozn. - učebnice graf 7.1 a), b), c) - podívat se
2.) Důchodový a substituční efekt daně:
Důchodový efekt:
spočívá ve snížení reálně disponibilního důchodu v důsledku zdanění - tzv. daňové břemeno
Y
A
B
B A X
Substituční efekt:
jde o vynucené snížení činnosti ekonomického subjektu, který je postižený zdaněním - ve snaze vyhnout se daním
tento efekt nemají pouze paušální daně
musí existovat vhodný substitut
Y
y
y’
x X
paušální daň je výhodná u statku, kde je poptávka elastická
Lafferova křivka:
Míra
zdanění 100%
A
C
E
D
B
0%
Příjmy státního rozpočtu
3.) Daňový dopad a přesun (incidence)
rozložení daňového břemene mezi jednotlivými subjekty
Tři formy incidence:
a) absolutní - zkoumá, jak již stávající břemeno bude po změně znovu přerozděleno
b) rozpočtová - zkoumá změnu ve struktuře, ale celková váha je stejná
c) relativní - nejen jaká vzniká lidem újma, ale také, co lidé dostávají
Statutární incidence:
ze zákona určeno, kdo daň platí
Daňový přesun:
výrobce - může přenést daň na spotřebitele tzv. přesun vpřed
na dodavatele tzv. přesun vzad
- sedm možností (míra přesunu v před X vzad)
Lorenzova křivka
procenta
důchodů 100
B A
0 100
procenta obyvatelstva
Giniho koeficient (0-1):
GK = 0 (rovnostářské)
GK = 1 (nespravedlivé)
GK - 0,8 - 0,7
Daňový systém v ČR (úvod do problematiky)
1.) Cíle a postup daňové reformy v ČR (k 1. 1. 1993)
- přístup ke všem daňovým subjektům stejný - spravedlnost
- daňová efektivnost - aby daně působily neutrálně
- univerzálnost - omezení počtu vyjímek
- soulad s EU - daňová harmonizace
- zvýšení ekonomické účinnosti daně - nástroj hospodářské politiky vlády zvýšit podíl spotřební daně na celkovém výnosu z daní atd.
- postupné snižování daňové kvóty (daňové zátěže)
- oddělení zdravotního pojištění a sociálního pojištění (zdravotní a sociální pojištění je povinné - všeobecné, ale není to daň)
- zavedení daně z přidané hodnoty - předtím u nás neznámá, nový typ daně
- Zákon o soustavě daní (zákon 212/1992 SB.) a soustava daní v ČR viz schéma 8.1 tento zákon taxativně vymezuje, které daně je možné vybírat a které ne každá daň má ještě svůj zákon správa daní a poplatků - zákon č. 337/92 Sb. - souhrn procesů, které slouží k výběru daní v ČR schéma daňových odvodových toků
Výnosnost daně:
- co přináší do rozpočtu
3.) Charakteristika jednotlivých typů daní vybíraných v ČR:
Správcem daně na území ČR jsou:
- ÚFO - územní finanční orgány
- jiné státní orgány: celní orgány (např. u HDP a spotřební daně při dovozu zboží, u cel, poplatků a dalších dávek, malou část silniční daně apod.)orgány vyměřující sankční poplatky (např. Policie ČR) územní orgány (místní a správní poplatky)
Daň z příjmů:
- DPPO a DPFO - jeden zákon
- podle obchodního zákoníku: fyzická osoba - jednotlivec - vede jednoduché účetnictví
právnická osoba - firmy - musí vést podvojné účetnictví
Daň z příjmu fyzických osob:
- progresivní daň
- univerzální daň, která má zatížit veškeré příjmy fyzických osob
- sdílený výnos mezi státním a municipálními rozpočty
- podíl na celkových daňových příjmech postupně roste - zcela v souladu s principy EU
- Veškeré příjmy poplatníka
mínus: - příjmy vyňaté ze zdanění,
- příjmy tvořící samostatné daňové základy,
- příjmy osvobozené od daně z příjmu fyzických osob
= daňový základ:
- příjmy jsou různého charakteru, proto tento daňový základ dělíme na dílčí daňové základy:
1.) Příjmy ze závislé činnosti
2.) Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
3.) Příjmy z pronájmu
4.) Příjmy z kapitálového majetku
5.) Ostatní příjmy
mínus: - odpočitatelné položky (viz schéma 5.5)
- nezdanitelné části základu daně
= daňový základ po snížení * sazba daně = DAŇ
- z vypočtené daně můžeme ještě uplatnit slevu na daních (např. odpočitatelná položka na veřejně prospěšný účel) - u FO - 1000 - 10%
- u PO - 2000 - do 2% (dle daňového zákonu)
Daň z příjmu právnických osob:
- veškeré příjmy právnických osob
mínus: - příjmy vyňaté ze zdanění (např. příjmy získané nabytím akcií v privatizaci)
- osvobozené příjmy (např. příjmy bytových družstev z nájemného v družstevních bytech)
- příjmy tvořící samostatné daňové základy
= zdanitelné příjmy
mínus: - náklady (výdaje) na dosažení, udržení a zajištění příjmů
= základ daně
mínus odpočitatelné položky
= základ daně po snížení o odpočitatelné položky * sazba daně = DAŇ
mínus slevy na daních = daň po slevě
- DPPO odlišuje:
a.) subjekty podnikatelské - ti, jejichž příjmy jsou z podnikatelské aktivity, nebo z nakládání s majetkem
b.) subjekty nepodnikatelské - ti, kteří nevyvíjí svou činnost jenom za účelem dosažení zisku, nejsou zřízeny za účelem podnikání , zdaňují pouze ziskové příjmy
- u podnikatelských subjektů se při stanovení základu daně vychází z hospodářského výsledku
Sazby DPPO:
1993 - 45%
1994 - 42%
1995 - 41%
1996 - 39%
1997 - 39%
1998 - 35%
- u specifických právnických osob - jako např. investiční fondy, investiční společnosti, penzijní fondy - 25%
Daň z nemovitostí:
- jeden zákon na dvě daně - daň z pozemků, daň ze staveb
- daň se vybírá dle umístění nemovitosti, či pozemku
- daň se ukládá na základě vlastnického poměru nebo uživatelského vztahu nezohledňuje majetek majitele (finanční a platební situaci)
- základ daně - výměra pozemku - u pozemkové daně (zákon však dále tyto pozemky třídí dle charakteru, existuje i seznam (vyhláška), který určuje hodnotu jednotlivých druhů)
- u staveb - skutečná zastavěná plocha - dle účelu k čemu slouží, dle velikosti obce, kde je umístěna, dle počtu podlaží a td. existují i slevy a osvobození - např. u kulturní činnosti (muzea, nadace, archivy apod.)
Daň silniční:
- výnosem státního rozpočtu
- daňovým poplatníkem je držitel motorového vozidla (zapsaný v technickým průkazu), pokud je toto vozidlo používané k podnikatelským účelům
- SPZ - ČR
- sazba daně je pevná v roční výši dle charakteru vozidla
a) osobní - dle objemu válce
b) nákladní - dle hmotnosti a počtu náprav
Daň z přidané hodnoty (DPH):
- zavedena 1993
- univerzální spotřební daň, to zn. na všechny výrobcích a obchodních stupních - zahrnuje pouze novou hodnotu
- zdanitelné plnění - v tuzemsku - dodání zboží, poskytování služeb, převod nemovitostí, převod a využití průmyslových a jiných pasiv
- Plátcem DPH:
- podnikatelský subjekt zaregistrovaný jako plátce DPH
- za platby odpovídá finanční úřad
Dovoz zboží - dovozce - celní úřad
Příležitostná autodoprava v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli - provozovatel - celní úřad
- Plátce DPH se ze zákona musí zaregistrovat
- Poplatník:
- konečný spotřebitel Základ daně - cena zdanitelného plnění včetně spotřební daně Sazby DPH:
a) 22% - základní sazba - zboží
b) 5% - snížená sazba - služby
- v EU mezi 9 - 15%
- existují dvě přílohy zákona (č. 1 a č. 2), kde jsou vyjímky (např. knížky jsou zdaněny také jen 5 %)
Selektivní (výběrové daně):
1.) Daň z uhlovodíkových paliv a maziv
2.) z lihu a lihovin
3.) z vína
4.) z piva
5.) z tabákových výrobků
- předmětem zdanění je výroba a dovoz
- sazby jsou pevné nebo diferencované - dle typu zboží
- při vývozu některého z těchto výrobků má vývozce nárok na vrácení daně
Ekologické daně:
- nemají velký dopad na státní rozpočet
4.) Vymezení pojmu celková odvodová povinnost:
Celková odvodová povinnost:
- vše, co musí daňový poplatník odvést )včetně sociálního a zdravotního pojištění)
Pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:
- není to daň, ale obligatorní odvodová povinnost jednotlivců, zaměstnavatelů zahrnuje se sem:
a) pojistné na nemocenské pojištění
b) pojistné na důchodové zabezpečení
c) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- tato platba je povinná - pro zaměstnance, zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné
- dobrovolně mohou i další
- přístup ke všem daňovým subjektům stejný - spravedlnost
- daňová efektivnost - aby daně působily neutrálně
- univerzálnost - omezení počtu vyjímek
- soulad s EU - daňová harmonizace
- zvýšení ekonomické účinnosti daně - nástroj hospodářské politiky vlády zvýšit podíl spotřební daně na celkovém výnosu z daní atd.
- postupné snižování daňové kvóty (daňové zátěže)
- oddělení zdravotního pojištění a sociálního pojištění (zdravotní a sociální pojištění je povinné - všeobecné, ale není to daň)
- zavedení daně z přidané hodnoty - předtím u nás neznámá, nový typ daně
- Zákon o soustavě daní (zákon 212/1992 SB.) a soustava daní v ČR viz schéma 8.1 tento zákon taxativně vymezuje, které daně je možné vybírat a které ne každá daň má ještě svůj zákon správa daní a poplatků - zákon č. 337/92 Sb. - souhrn procesů, které slouží k výběru daní v ČR schéma daňových odvodových toků
Výnosnost daně:- co přináší do rozpočtu
3.) Charakteristika jednotlivých typů daní vybíraných v ČR:
Správcem daně na území ČR jsou:
- ÚFO - územní finanční orgány
- jiné státní orgány: celní orgány (např. u HDP a spotřební daně při dovozu zboží, u cel, poplatků a dalších dávek, malou část silniční daně apod.)orgány vyměřující sankční poplatky (např. Policie ČR) územní orgány (místní a správní poplatky)
Daň z příjmů:
- DPPO a DPFO - jeden zákon
- podle obchodního zákoníku: fyzická osoba - jednotlivec - vede jednoduché účetnictví
právnická osoba - firmy - musí vést podvojné účetnictví
Daň z příjmu fyzických osob:
- progresivní daň
- univerzální daň, která má zatížit veškeré příjmy fyzických osob
- sdílený výnos mezi státním a municipálními rozpočty
- podíl na celkových daňových příjmech postupně roste - zcela v souladu s principy EU
- Veškeré příjmy poplatníka
mínus: - příjmy vyňaté ze zdanění,
- příjmy tvořící samostatné daňové základy,
- příjmy osvobozené od daně z příjmu fyzických osob
= daňový základ:
- příjmy jsou různého charakteru, proto tento daňový základ dělíme na dílčí daňové základy:
1.) Příjmy ze závislé činnosti
2.) Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
3.) Příjmy z pronájmu
4.) Příjmy z kapitálového majetku
5.) Ostatní příjmy
mínus: - odpočitatelné položky (viz schéma 5.5)
- nezdanitelné části základu daně
= daňový základ po snížení * sazba daně = DAŇ
- z vypočtené daně můžeme ještě uplatnit slevu na daních (např. odpočitatelná položka na veřejně prospěšný účel) - u FO - 1000 - 10%
- u PO - 2000 - do 2% (dle daňového zákonu)
Daň z příjmu právnických osob:
- veškeré příjmy právnických osob
mínus: - příjmy vyňaté ze zdanění (např. příjmy získané nabytím akcií v privatizaci)
- osvobozené příjmy (např. příjmy bytových družstev z nájemného v družstevních bytech)
- příjmy tvořící samostatné daňové základy
= zdanitelné příjmy
mínus: - náklady (výdaje) na dosažení, udržení a zajištění příjmů
= základ daně
mínus odpočitatelné položky
= základ daně po snížení o odpočitatelné položky * sazba daně = DAŇ
mínus slevy na daních = daň po slevě
- DPPO odlišuje:
a.) subjekty podnikatelské - ti, jejichž příjmy jsou z podnikatelské aktivity, nebo z nakládání s majetkem
b.) subjekty nepodnikatelské - ti, kteří nevyvíjí svou činnost jenom za účelem dosažení zisku, nejsou zřízeny za účelem podnikání , zdaňují pouze ziskové příjmy
- u podnikatelských subjektů se při stanovení základu daně vychází z hospodářského výsledku
Sazby DPPO:
1993 - 45%
1994 - 42%
1995 - 41%
1996 - 39%
1997 - 39%
1998 - 35%
- u specifických právnických osob - jako např. investiční fondy, investiční společnosti, penzijní fondy - 25%
Daň z nemovitostí:
- jeden zákon na dvě daně - daň z pozemků, daň ze staveb
- daň se vybírá dle umístění nemovitosti, či pozemku
- daň se ukládá na základě vlastnického poměru nebo uživatelského vztahu nezohledňuje majetek majitele (finanční a platební situaci)
- základ daně - výměra pozemku - u pozemkové daně (zákon však dále tyto pozemky třídí dle charakteru, existuje i seznam (vyhláška), který určuje hodnotu jednotlivých druhů)
- u staveb - skutečná zastavěná plocha - dle účelu k čemu slouží, dle velikosti obce, kde je umístěna, dle počtu podlaží a td. existují i slevy a osvobození - např. u kulturní činnosti (muzea, nadace, archivy apod.)
Daň silniční:
- výnosem státního rozpočtu
- daňovým poplatníkem je držitel motorového vozidla (zapsaný v technickým průkazu), pokud je toto vozidlo používané k podnikatelským účelům
- SPZ - ČR
- sazba daně je pevná v roční výši dle charakteru vozidla
a) osobní - dle objemu válce
b) nákladní - dle hmotnosti a počtu náprav
Daň z přidané hodnoty (DPH):
- zavedena 1993
- univerzální spotřební daň, to zn. na všechny výrobcích a obchodních stupních - zahrnuje pouze novou hodnotu
- zdanitelné plnění - v tuzemsku - dodání zboží, poskytování služeb, převod nemovitostí, převod a využití průmyslových a jiných pasiv
- Plátcem DPH:
- podnikatelský subjekt zaregistrovaný jako plátce DPH
- za platby odpovídá finanční úřad
Dovoz zboží - dovozce - celní úřad
Příležitostná autodoprava v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli - provozovatel - celní úřad
- Plátce DPH se ze zákona musí zaregistrovat
- Poplatník:
- konečný spotřebitel Základ daně - cena zdanitelného plnění včetně spotřební daně Sazby DPH:
a) 22% - základní sazba - zboží
b) 5% - snížená sazba - služby
- v EU mezi 9 - 15%
- existují dvě přílohy zákona (č. 1 a č. 2), kde jsou vyjímky (např. knížky jsou zdaněny také jen 5 %)
Selektivní (výběrové daně):
1.) Daň z uhlovodíkových paliv a maziv
2.) z lihu a lihovin
3.) z vína
4.) z piva
5.) z tabákových výrobků
- předmětem zdanění je výroba a dovoz
- sazby jsou pevné nebo diferencované - dle typu zboží
- při vývozu některého z těchto výrobků má vývozce nárok na vrácení daně
Ekologické daně:
- nemají velký dopad na státní rozpočet
4.) Vymezení pojmu celková odvodová povinnost:
Celková odvodová povinnost:
- vše, co musí daňový poplatník odvést )včetně sociálního a zdravotního pojištění)
Pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:
- není to daň, ale obligatorní odvodová povinnost jednotlivců, zaměstnavatelů zahrnuje se sem:
a) pojistné na nemocenské pojištění
b) pojistné na důchodové zabezpečení
c) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- tato platba je povinná - pro zaměstnance, zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné
- dobrovolně mohou i další
Sociální zabezpečení
1.) Vymezení pojmu
2.) Různé systémy sociálního zabezpečení
3.) Sociální zabezpečení v ČR
- u sociálního zabezpečení hradí část zaměstnavatel (26%) a část zaměstnanec (8%)
- vyměřovací základ = objem vyplacených mezd
- u OSVČ (osob samostatně výdělečně činných)
a) pojistné na důchodové zabezpečení
b) příspěvek na politiku zaměstnanosti
c) příspěvek na nemocenské pojištění (toto je dobrovolné, ad a) a b) je povinné)
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění:
- neexistuje žádný fond zdravotního pojištění, existují pouze fondy jednotlivých zdravotních pojišťoven!!!!!
- součást celkové odvodové povinnosti
- sazba 13,5% z toho zaměstnanec platí 4,5% a zaměstnavatel 9%
u osob samostatně výdělečně činných je to 13,5% z vyměřovacího základu za někoho platí stát - např. studenti, děti...
Sociální zabezpečení = státní garance
Sociální kvóta:
- podíl výdajů z veřejných rozpočtů na sociální zabezpečení k HDP
Sociální výdaje z veřejného rozpočtu: (dle OECD)
1.) na zdraví (zdravotní péče, nemocenská, invalidní důchod)
2.) důchody starobní a pozůstalostní
3.) výdaje na rodinu
4.) výdaje na zaměstnanost
5.) výdaje na bydlení
6.) sociální pomoc
7.) vzdělání
8.) výdaje na odporu spoření
Základní modely finančního sociálního zabezpečení:
a) sociální péče (adresnost)
1.) jednorázové X opakované
2.) peněžní X naturální
b) státně sociální zabezpečení
- univerzální dávky
- dávky odvozované od předchozích příjmů
- v USA existuje tzv. PAY ROLL TAX
c) sociální pojištění
- systémy podnikového pojištění
- všeobecné sociální pojištění (u nás)
- PAY AS YOU GO (PAY GO)
- průběžný systém - mladá generace platí důchody starším generacím
- v současné době je diskutován problém stárnutí obyvatelstva
- řešením je diverzifikace zdrojů
- u nás návrh - přestoupení z průběžného financování na tzv. fondové financování
6 základních metod realizace sociálního zabezpečení:
1.) spoření
2.) soukromé pojištění
3.) podnikové zaopatření
4.) sociální pojištění
5.) státní zaopatření
6.) sociální pomoc
Základní oblasti sociálního zabezpečení:
- zabezpečení ve stáří - starobní, sociální a pozůstalostní důchody
- zabezpečení v nemoci a v invaliditě, včetně zdravotní péče
- rodinná politika - zejména podpora rodin s dětmi
- sociální (respektive chudinská) péče
- zabezpečení v nezaměstnanosti
2.) Různé systémy sociálního zabezpečení
3.) Sociální zabezpečení v ČR
- u sociálního zabezpečení hradí část zaměstnavatel (26%) a část zaměstnanec (8%)
- vyměřovací základ = objem vyplacených mezd
- u OSVČ (osob samostatně výdělečně činných)
a) pojistné na důchodové zabezpečení
b) příspěvek na politiku zaměstnanosti
c) příspěvek na nemocenské pojištění (toto je dobrovolné, ad a) a b) je povinné)
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění:
- neexistuje žádný fond zdravotního pojištění, existují pouze fondy jednotlivých zdravotních pojišťoven!!!!!
- součást celkové odvodové povinnosti
- sazba 13,5% z toho zaměstnanec platí 4,5% a zaměstnavatel 9%
u osob samostatně výdělečně činných je to 13,5% z vyměřovacího základu za někoho platí stát - např. studenti, děti...
Sociální zabezpečení = státní garance
Sociální kvóta:
- podíl výdajů z veřejných rozpočtů na sociální zabezpečení k HDP
Sociální výdaje z veřejného rozpočtu: (dle OECD)
1.) na zdraví (zdravotní péče, nemocenská, invalidní důchod)
2.) důchody starobní a pozůstalostní
3.) výdaje na rodinu
4.) výdaje na zaměstnanost
5.) výdaje na bydlení
6.) sociální pomoc
7.) vzdělání
8.) výdaje na odporu spoření
Základní modely finančního sociálního zabezpečení:
a) sociální péče (adresnost)
1.) jednorázové X opakované
2.) peněžní X naturální
b) státně sociální zabezpečení
- univerzální dávky
- dávky odvozované od předchozích příjmů
- v USA existuje tzv. PAY ROLL TAX
c) sociální pojištění
- systémy podnikového pojištění
- všeobecné sociální pojištění (u nás)
- PAY AS YOU GO (PAY GO)
- průběžný systém - mladá generace platí důchody starším generacím
- v současné době je diskutován problém stárnutí obyvatelstva
- řešením je diverzifikace zdrojů
- u nás návrh - přestoupení z průběžného financování na tzv. fondové financování
6 základních metod realizace sociálního zabezpečení:
1.) spoření
2.) soukromé pojištění
3.) podnikové zaopatření
4.) sociální pojištění
5.) státní zaopatření
6.) sociální pomoc
Základní oblasti sociálního zabezpečení:
- zabezpečení ve stáří - starobní, sociální a pozůstalostní důchody
- zabezpečení v nemoci a v invaliditě, včetně zdravotní péče
- rodinná politika - zejména podpora rodin s dětmi
- sociální (respektive chudinská) péče
- zabezpečení v nezaměstnanosti
Fiskální federalismus
1.) Vymezení pojmu:
- tento pojem platí pro všechny veřejné rozpočtové soustavy, kde je více než jedna úroveň
- zkoumá vztahy uvnitř veřejné rozpočtové soustavy po vertikální i horizontální struktuře
- jak optimalizovat fiskální funkce na straně příjmů i výdajů
Struktura veřejných rozpočtů:
- horizontální a vertikální (3 modely):
Plně centralistický : veškeré příjmy jdou do státního rozpočtu a ten je potom dělí mezi místní rozpočty výhody - rovnost všech regionů, není daňová konkurence nevýhody - potlačena iniciativa MR, neinformovanost
2.) Plně decentralizovaný: (model vrstveného dortu)
3.) Kombinovaný model:
2.) Prostorové aspekty jednotlivých fiskálních funkcí
Ztráty státního rozhodnutí:
- stát nikdy nemůže správně rozhodnout o regionálních záležitostech
- ABC - překročení nákladů za poskytnuté služby
- CDE - náklady za neposkytnuté služby
- špatné rozhodnutí - vláda rozhodla o poskytnutí QS množství pro obě města - ve městě X je ale za cenu P0 poptáváno pouze Q1 množství a ve městě Y zase Q2 množství - neefektivní rozhodnutí
- tzv. volba nohou - v případě špatného rozhodnutí - občan se odstěhuje (voting with feet¨s)
Daňové určení:
- zajišťuje výnosy jednotlivých daní
- míra decentralizace veřejných příjmů je nižší než míra decentralizace na straně výdajů
- nástroje:
1.) dotace
2.) podíl MR na centrálních daních
3.) uplatnění přirážek k jednotlivým daním
- daňová pravomoc ze zákona umožňuje nižším stupňům uplatnit přirážku na základě centrálních daní
- problémy decentralizace fiskálních funkcí
- tento pojem platí pro všechny veřejné rozpočtové soustavy, kde je více než jedna úroveň
- zkoumá vztahy uvnitř veřejné rozpočtové soustavy po vertikální i horizontální struktuře
- jak optimalizovat fiskální funkce na straně příjmů i výdajů
Struktura veřejných rozpočtů:
- horizontální a vertikální (3 modely):
Plně centralistický : veškeré příjmy jdou do státního rozpočtu a ten je potom dělí mezi místní rozpočty výhody - rovnost všech regionů, není daňová konkurence nevýhody - potlačena iniciativa MR, neinformovanost
2.) Plně decentralizovaný: (model vrstveného dortu)
3.) Kombinovaný model:
2.) Prostorové aspekty jednotlivých fiskálních funkcí
Ztráty státního rozhodnutí:
- stát nikdy nemůže správně rozhodnout o regionálních záležitostech
- ABC - překročení nákladů za poskytnuté služby
- CDE - náklady za neposkytnuté služby
- špatné rozhodnutí - vláda rozhodla o poskytnutí QS množství pro obě města - ve městě X je ale za cenu P0 poptáváno pouze Q1 množství a ve městě Y zase Q2 množství - neefektivní rozhodnutí
- tzv. volba nohou - v případě špatného rozhodnutí - občan se odstěhuje (voting with feet¨s)
Daňové určení:
- zajišťuje výnosy jednotlivých daní
- míra decentralizace veřejných příjmů je nižší než míra decentralizace na straně výdajů
- nástroje:
1.) dotace
2.) podíl MR na centrálních daních
3.) uplatnění přirážek k jednotlivým daním
- daňová pravomoc ze zákona umožňuje nižším stupňům uplatnit přirážku na základě centrálních daní
- problémy decentralizace fiskálních funkcí
Fiskální federalismus
1.) optimální velikost fiskální jednotky při daném objemu veřejných statků a služeb (viz 1. graf)
- optimální velikost fiskální jednotky při daném objemu veřejných statků a služeb = N = celkové náklady na produkci tohoto veřejného statku N Z
- na vertikální ose Z/N
- na horizontální ose počet osob fiskální jednotky, které budou platit daně
- křivka A - znázorňuje náklady na hlavu, zapojení dalšího daňového poplatníka znamená mezní úspory na každého člena
- jaký je optimální počet zúčastněných? - po dobu kdy křivka Am je větší než 0 - zapojení dalšího přináší mezní úspory
- u smíšených veřejných statků - např. bazén, který nemůže donekonečna přibírat další členy
- OB...náklady, které vznikají při zvýšení počtu členů
- OBm...mezní náklady zatížení při zvýšení počtu členů
- P...optimální množství členů fiskální jednotky, aby pokryli náklady
- ON2 - 2 členy
- optimální náklady OC
- jiný objem veřejného statku A1, Am1 - nový bod optimálního množství
2.) známe počet členů n fiskální jednotky, hledáme optimální množství Q veřejného sektoru N Q (viz 2. graf)
- nabídková a poptávková křivka po veřejném statku
- různé nabídkové křivky pro různě velká společenství
- chceme zjistit, kolik by bylo optimální množství veřejného statku pro n = 1 zúčastněných - bod P1
- pro n1 členů - optimální množství Q1
3.) optimalizace n Q
- co by bylo optimální na straně členů společenství a na straně objemu veřejného statku - optimální bod E (Q4, N7)
Situace v ČR:
- různé typy dotací
dotace:
- veřejný výdaj poskytovaný jedním stupněm rozpočtu nižšímu stupni rozpočtu
transfery obecně mají podobu:
1.) účelových (specifických) dotací = SUBVENCE
- podmíněné rovnocenné (požadovaná účast dotovaného subjektu na dotaci) a nerovnocenné
- jsou vždy vázané, není možné je využít na něco jiného, než na stanovený účel
2.) neúčelových (všeobecných) dotací
- nepodmíněné
- dotace :
a) běžné - př. na provoz, činnost, platy
- kapitálové - př. na rekonstrukci, na obnovu auly mají zvýšit příjmovou situaci daného subjektu příklad - místní úřad dostane neúčelovou dotaci
EFEKT NEÚČELOVÉ DOTACE
EFEKT ÚČELOVÉ DOTACE
FLY - PAPER EFEKT:
- jednou rozpuštěné veřejné peníze už nelze získat zpět
Dotace ze státního rozpočtu rozpočtům OÚ (obecních úřadů) v ČR
- příspěvek k částečné úhradě výdajů na výkon státní správy v obci - např. matrika, stavební úřad - nachází se na území okresu, měst - týká se výkonu státní správy
- podle rozsahu přenesených pravomocí podle počtu trvale bydlících obyvatel ( v přepočtu na 100 obyvatel)
- vyrovnávací
- účelové dotace na:
a) sociální dávky
b) domy s pečovatelskou službou
c) sbory požární ochrany
- odvětvové vyrovnávací dotace na :
a) školství
b) lůžka v zařízení sociální péče
c) zdravotnická zařízení
- mimořádné účelové dotace
- ekologické dotace
- optimální velikost fiskální jednotky při daném objemu veřejných statků a služeb = N = celkové náklady na produkci tohoto veřejného statku N Z
- na vertikální ose Z/N
- na horizontální ose počet osob fiskální jednotky, které budou platit daně
- křivka A - znázorňuje náklady na hlavu, zapojení dalšího daňového poplatníka znamená mezní úspory na každého člena
- jaký je optimální počet zúčastněných? - po dobu kdy křivka Am je větší než 0 - zapojení dalšího přináší mezní úspory
- u smíšených veřejných statků - např. bazén, který nemůže donekonečna přibírat další členy
- OB...náklady, které vznikají při zvýšení počtu členů
- OBm...mezní náklady zatížení při zvýšení počtu členů
- P...optimální množství členů fiskální jednotky, aby pokryli náklady
- ON2 - 2 členy
- optimální náklady OC
- jiný objem veřejného statku A1, Am1 - nový bod optimálního množství
2.) známe počet členů n fiskální jednotky, hledáme optimální množství Q veřejného sektoru N Q (viz 2. graf)
- nabídková a poptávková křivka po veřejném statku
- různé nabídkové křivky pro různě velká společenství
- chceme zjistit, kolik by bylo optimální množství veřejného statku pro n = 1 zúčastněných - bod P1
- pro n1 členů - optimální množství Q1
3.) optimalizace n Q
- co by bylo optimální na straně členů společenství a na straně objemu veřejného statku - optimální bod E (Q4, N7)
Situace v ČR:
- různé typy dotací
dotace:
- veřejný výdaj poskytovaný jedním stupněm rozpočtu nižšímu stupni rozpočtu
transfery obecně mají podobu:
1.) účelových (specifických) dotací = SUBVENCE
- podmíněné rovnocenné (požadovaná účast dotovaného subjektu na dotaci) a nerovnocenné
- jsou vždy vázané, není možné je využít na něco jiného, než na stanovený účel
2.) neúčelových (všeobecných) dotací
- nepodmíněné
- dotace :
a) běžné - př. na provoz, činnost, platy
- kapitálové - př. na rekonstrukci, na obnovu auly mají zvýšit příjmovou situaci daného subjektu příklad - místní úřad dostane neúčelovou dotaci
EFEKT NEÚČELOVÉ DOTACE
EFEKT ÚČELOVÉ DOTACE
FLY - PAPER EFEKT:
- jednou rozpuštěné veřejné peníze už nelze získat zpět
Dotace ze státního rozpočtu rozpočtům OÚ (obecních úřadů) v ČR
- příspěvek k částečné úhradě výdajů na výkon státní správy v obci - např. matrika, stavební úřad - nachází se na území okresu, měst - týká se výkonu státní správy
- podle rozsahu přenesených pravomocí podle počtu trvale bydlících obyvatel ( v přepočtu na 100 obyvatel)
- vyrovnávací
- účelové dotace na:
a) sociální dávky
b) domy s pečovatelskou službou
c) sbory požární ochrany
- odvětvové vyrovnávací dotace na :
a) školství
b) lůžka v zařízení sociální péče
c) zdravotnická zařízení
- mimořádné účelové dotace
- ekologické dotace
10. Fiskální politika
1.) Vymezení pojmu:
- každá politika = regulace vztahů
Fiskální politika:
- jeden z nástrojů uplatňování vládní politiky
- od ostatních druhů politiky se odlišuje specifickými nástroji, které má k dispozici
- u nás pojmová nevyjasněnost - fiskální politika (fiscal policy) = rozpočtová politika (budgetazy policy) (viz učebnice)
- fiskální politika se snaží napomoct dosažení makroekonomických veličin - určitého stupně ekonomického růstu a určité míry zaměstnanosti
Základní nástroje fiskální politiky:
- operace na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů
- způsoby, které vláda může a nemusí považovat za vhodné
- operace související s rozpočtovým saldem
Rozpočtová politika:
- řeší alokační a redistribuční funkce
Fiskální politika:
- řeší stabilizační funkce
2.) Fiskální expanze a fiskální restrikce:
Fiskální expanze:
Y = c + i + g + n*x kde:
c..soukromá spotřeba - závisí na mezním sklonu ke spotřebě
i...soukromé investice - závisí na úrokové míře
g...vládní výdaje - závisí na vládě
a) přímo: růstem vládních výdajů
b) nepřímo: zvýšením soukromé spotřeby v důsledku snížení daní, není dáno přímo - projevuje se to přes mezní sklon ke spotřebě
v roce 1992 - váha g na y = 7%
váha c na y = 60%
Fiskální politika odlišuje:
1.) výdaje od transferů ( g = tr)
2.) uvažuje tzv. čisté daně (t - tr)
RICARIDIÁNSKÁ EKVIVALENCE:
(R. Barro)
2 typy fiskálních opatření: (ekonomické subjekty, které očekávají snížení daně usuzují, že dlouhodobě musí být kryto zvýšení státního dluhu. proto subjekty nebudou více spotřebovávat)
1.) Jednorázová rozhodnutí (diskreční opatření)
2.) Dlouhodobá opatření (vestavěné stabilizátory) - systém sociálních dávek na straně výdajů / progresivní příjmová daň na straně příjmů
3.) Fiskální multiplikátory:
Multiplikátor:
- výsledná změna závislé proměnné v důsledku změny exogenní, nezávislé veličiny o 1 jednotku
3 typy fiskálních multiplikátorů:
1.) výdajový
a) y = c + i + g
b) c = a + by - c... lineární funkce důchodu, b.......mezní sklon ke spotřebě, a..........autonomní spotřeba nezávislá na důchodu
c) y = 1/(1-b) (a + i + g) - derivuji podle g Př. při b = O,75 - výdajový multiplikátor = 4
d) dy = 1/(1 - b) dg
1/(1 - b)...výdajový multiplikátor
přírůstek reálného důchodu = výdajový multiplikátor * přírůstek vládních výdajů
2.) daňový demultiplikátor
t = autonomní daně (jejich výše nezávisí na výši důchodu)
t1 = indukované daně
paušální daň = autonomní zdanění
c = a + b (y - t) t - např. daň 10 000 Kč na osobu
(a - d) viz 1.) výdajový multiplikátor
e) y = c + i + g
f) y = 1/(1-b) (a + i + g - bt) derivuji podle t
g) dy = b/(1-b) dt
příklad b = O,75 - daňový demultiplikátor = 3
důchodová daň t1 - snížení důchodu y na - disponibilní důchod = (1 - t1) y
Př. Sazba důchodové daně = 20 %
původní důchod = 100
disponibilní důchod (1 - 0,2) * 100 = 80
h) c = a + b (1 - t1) y y = 1/(1-b) (a + i + g)
i) y = 1/ a-b (1-t1) * (a + b + g)
j) y = 1 / 1 - b (1 - t1) dg
- od této daně nelze odvodit daňový demultiplikátor, protože je to veličina závislá
3.) multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
ad. paušální daň :
dy = 1 / (1- b) dg
výdajový multiplikátor
dy = b/ (1 - b) dt
daňový multiplikátor
k) dg = dt
l) dy = 1/ (1 - b) dg - b / (1 - b) dt
m) dy = 1/ ( 1 - b) dg - b/ (1 - b) dg
n) dy -= (1 - b) / (1 - b) dg
o) dy = (1 - b) / 1 - b ( 1 - t1) dg < 1
4.) Účinnost fiskální politiky
- problém , jak tuto účinnost hodnotit
1.) Model IS - LM:
- bod rovnováhy E
- vláda chce stimulovat ekonomické subjekty
- buď politika expanzivní nebo restriktivní nástroje
- posun křivky IS doprava - fiskální expanze
- posun křivky IS doleva - fiskální restrikce
- sklon křivky LM rozhoduje o účinnosti - strmá LM - k expanzi nedojde
2.) Model AS - AD:
AS určuje účinnost fiskální politiky
AD doprava - fiskální expanze
AD doleva - fiskální restrikce
AS strmá - CROWDING - OUT EFFECT
jiný názor keynesiánci a jiný monetaristé - viz knížka
- každá politika = regulace vztahů
Fiskální politika:
- jeden z nástrojů uplatňování vládní politiky
- od ostatních druhů politiky se odlišuje specifickými nástroji, které má k dispozici
- u nás pojmová nevyjasněnost - fiskální politika (fiscal policy) = rozpočtová politika (budgetazy policy) (viz učebnice)
- fiskální politika se snaží napomoct dosažení makroekonomických veličin - určitého stupně ekonomického růstu a určité míry zaměstnanosti
Základní nástroje fiskální politiky:
- operace na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů
- způsoby, které vláda může a nemusí považovat za vhodné
- operace související s rozpočtovým saldem
Rozpočtová politika:
- řeší alokační a redistribuční funkce
Fiskální politika:
- řeší stabilizační funkce
2.) Fiskální expanze a fiskální restrikce:
Fiskální expanze:
Y = c + i + g + n*x kde:
c..soukromá spotřeba - závisí na mezním sklonu ke spotřebě
i...soukromé investice - závisí na úrokové míře
g...vládní výdaje - závisí na vládě
a) přímo: růstem vládních výdajů
b) nepřímo: zvýšením soukromé spotřeby v důsledku snížení daní, není dáno přímo - projevuje se to přes mezní sklon ke spotřebě
v roce 1992 - váha g na y = 7%
váha c na y = 60%
Fiskální politika odlišuje:
1.) výdaje od transferů ( g = tr)
2.) uvažuje tzv. čisté daně (t - tr)
RICARIDIÁNSKÁ EKVIVALENCE:
(R. Barro)
2 typy fiskálních opatření: (ekonomické subjekty, které očekávají snížení daně usuzují, že dlouhodobě musí být kryto zvýšení státního dluhu. proto subjekty nebudou více spotřebovávat)
1.) Jednorázová rozhodnutí (diskreční opatření)
2.) Dlouhodobá opatření (vestavěné stabilizátory) - systém sociálních dávek na straně výdajů / progresivní příjmová daň na straně příjmů
3.) Fiskální multiplikátory:
Multiplikátor:
- výsledná změna závislé proměnné v důsledku změny exogenní, nezávislé veličiny o 1 jednotku
3 typy fiskálních multiplikátorů:
1.) výdajový
a) y = c + i + g
b) c = a + by - c... lineární funkce důchodu, b.......mezní sklon ke spotřebě, a..........autonomní spotřeba nezávislá na důchodu
c) y = 1/(1-b) (a + i + g) - derivuji podle g Př. při b = O,75 - výdajový multiplikátor = 4
d) dy = 1/(1 - b) dg
1/(1 - b)...výdajový multiplikátor
přírůstek reálného důchodu = výdajový multiplikátor * přírůstek vládních výdajů
2.) daňový demultiplikátor
t = autonomní daně (jejich výše nezávisí na výši důchodu)
t1 = indukované daně
paušální daň = autonomní zdanění
c = a + b (y - t) t - např. daň 10 000 Kč na osobu
(a - d) viz 1.) výdajový multiplikátor
e) y = c + i + g
f) y = 1/(1-b) (a + i + g - bt) derivuji podle t
g) dy = b/(1-b) dt
příklad b = O,75 - daňový demultiplikátor = 3
důchodová daň t1 - snížení důchodu y na - disponibilní důchod = (1 - t1) y
Př. Sazba důchodové daně = 20 %
původní důchod = 100
disponibilní důchod (1 - 0,2) * 100 = 80
h) c = a + b (1 - t1) y y = 1/(1-b) (a + i + g)
i) y = 1/ a-b (1-t1) * (a + b + g)
j) y = 1 / 1 - b (1 - t1) dg
- od této daně nelze odvodit daňový demultiplikátor, protože je to veličina závislá
3.) multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
ad. paušální daň :
dy = 1 / (1- b) dg
výdajový multiplikátor
dy = b/ (1 - b) dt
daňový multiplikátor
k) dg = dt
l) dy = 1/ (1 - b) dg - b / (1 - b) dt
m) dy = 1/ ( 1 - b) dg - b/ (1 - b) dg
n) dy -= (1 - b) / (1 - b) dg
o) dy = (1 - b) / 1 - b ( 1 - t1) dg < 1
4.) Účinnost fiskální politiky
- problém , jak tuto účinnost hodnotit
1.) Model IS - LM:
- bod rovnováhy E
- vláda chce stimulovat ekonomické subjekty
- buď politika expanzivní nebo restriktivní nástroje
- posun křivky IS doprava - fiskální expanze
- posun křivky IS doleva - fiskální restrikce
- sklon křivky LM rozhoduje o účinnosti - strmá LM - k expanzi nedojde
2.) Model AS - AD:
AS určuje účinnost fiskální politiky
AD doprava - fiskální expanze
AD doleva - fiskální restrikce
AS strmá - CROWDING - OUT EFFECT
jiný názor keynesiánci a jiný monetaristé - viz knížka
11. Rozpočtový deficit
1.) Pojetí a typy rozpočtového deficitu:
- 3 situace ve vztahu mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji
1.) příjmy převyšují výdaje ....přebytek
2.) výdaje převyšují příjmy.....deficit
3.) příjmy = výdaje ......vyrovnaný rozpočet
DEFICIT - negativní vládní úspory
D = (R - EG), kde:
R...rozpočtové příjmy (převážně daňové)
EG..vládní výdaje (expenditure government)
Rozpočtová nerovnováha:
1.) krátkodobá nerovnováha - v průběhu jednoho rozpočtového období
2.) dlouhodobá nerovnováha - transformuje se do vládního dluhu - kumulace krátkodobých deficitů - opravdový problém
Existují různé pohledy na deficit:
a) statický - hodnotíme až po konci rozpočtového období (bilanční)
b) dynamický - v průběhu rozpočtového období - P a v mají sezónní charakter (jinak se jeví situace na začátku období a jinak na konci)
Různé typy deficitů:
a) aktivní (záměrný) - ex ante -dopředu plánovaný deficit
b) pasivní (nechtěný) - ex post - neplánovaný deficit, který není ovlivnitelný vládou - vliv mnoha faktorů zejména makroekonomických ukazatelů
Dorubusch / Fisher - uvádějí různé dopady makroekonomických veličin na změnu deficitů (např. pasivní
deficit v ČR - minulý rok - povodně - tzv. výdajové šoky)
Další členění deficitů:
a) cyklický
b) strukturální
Dle technického hlediska:
a) celkový deficit (schodek) (CD) (overall) - za tento schodek nemůže tato vláda, ale i ty předchozí
b) primární deficit (operativní) (PD) - deficit této vlády
Různé interpretace deficitu státního rozpočtu:
- hodnocení deficitu je normativní otázka, problém
- hodnotit pouze rozpočtové nebo i fiskální dopady?
Příčiny vzniku aktivního deficitu:
a) Keynesiánská koncepce hospodářské politiky
b) Teorie rozložení daňové distorze (R. Barro) - tzv. „zmírnění daňového zatížení“ (TAX SMOOTHING), to znamená rozložit tento momentální výdajový šok na více generací
c) Teorie mezigeneračního rozložení efektů a daňového břemena - tzv. kapitálová teorie - pokud by se financování státních veřejných výdajových programů promítlo i do budoucích generací v podobě jejich zisku - měly by se budoucí generace podílet na jejich nákladech
d) Dobrovolnost dluhu - pokud bychom chtěli financovat zvýšené výdaje z daní - je to nedobrovolné - návrh, aby se problém řešil přes vládní dluhopisy - dobrovolnější charakter
C = f( Y - T - D)
D = G - T
C = f ( Y - T - G + T)
C = f ( Y - G)
- z tohoto vyplívá, že spotřeba není závislá na daních - jde pouze o přerozdělení důchodů
3.) Důsledky odlišných způsobů krytí rozpočtových deficitů:
Krytí deficitů:
1.) zvýšení daní - nepopulární
2.) z přebytku let minulých
3.) prodávat státní nefinanční aktiva
Dluhové financování :
- pokud se vláda zadluží doma nebo v zahraničí - vede k nárůstu dluhu
Emisní financování:
- půjčka od CB (CB musí emitovat peníze) - tzv. monetizační kanál - monetizace deficitu - zakázáno ze zákona
- 3 situace ve vztahu mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji
1.) příjmy převyšují výdaje ....přebytek
2.) výdaje převyšují příjmy.....deficit
3.) příjmy = výdaje ......vyrovnaný rozpočet
DEFICIT - negativní vládní úspory
D = (R - EG), kde:
R...rozpočtové příjmy (převážně daňové)
EG..vládní výdaje (expenditure government)
Rozpočtová nerovnováha:
1.) krátkodobá nerovnováha - v průběhu jednoho rozpočtového období
2.) dlouhodobá nerovnováha - transformuje se do vládního dluhu - kumulace krátkodobých deficitů - opravdový problém
Existují různé pohledy na deficit:
a) statický - hodnotíme až po konci rozpočtového období (bilanční)
b) dynamický - v průběhu rozpočtového období - P a v mají sezónní charakter (jinak se jeví situace na začátku období a jinak na konci)
Různé typy deficitů:
a) aktivní (záměrný) - ex ante -dopředu plánovaný deficit
b) pasivní (nechtěný) - ex post - neplánovaný deficit, který není ovlivnitelný vládou - vliv mnoha faktorů zejména makroekonomických ukazatelů
Dorubusch / Fisher - uvádějí různé dopady makroekonomických veličin na změnu deficitů (např. pasivní
deficit v ČR - minulý rok - povodně - tzv. výdajové šoky)
Další členění deficitů:
a) cyklický
b) strukturální
Dle technického hlediska:
a) celkový deficit (schodek) (CD) (overall) - za tento schodek nemůže tato vláda, ale i ty předchozí
b) primární deficit (operativní) (PD) - deficit této vlády
Různé interpretace deficitu státního rozpočtu:
- hodnocení deficitu je normativní otázka, problém
- hodnotit pouze rozpočtové nebo i fiskální dopady?
Příčiny vzniku aktivního deficitu:
a) Keynesiánská koncepce hospodářské politiky
b) Teorie rozložení daňové distorze (R. Barro) - tzv. „zmírnění daňového zatížení“ (TAX SMOOTHING), to znamená rozložit tento momentální výdajový šok na více generací
c) Teorie mezigeneračního rozložení efektů a daňového břemena - tzv. kapitálová teorie - pokud by se financování státních veřejných výdajových programů promítlo i do budoucích generací v podobě jejich zisku - měly by se budoucí generace podílet na jejich nákladech
d) Dobrovolnost dluhu - pokud bychom chtěli financovat zvýšené výdaje z daní - je to nedobrovolné - návrh, aby se problém řešil přes vládní dluhopisy - dobrovolnější charakter
C = f( Y - T - D)
D = G - T
C = f ( Y - T - G + T)
C = f ( Y - G)
- z tohoto vyplívá, že spotřeba není závislá na daních - jde pouze o přerozdělení důchodů
3.) Důsledky odlišných způsobů krytí rozpočtových deficitů:
Krytí deficitů:
1.) zvýšení daní - nepopulární
2.) z přebytku let minulých
3.) prodávat státní nefinanční aktiva
Dluhové financování :- pokud se vláda zadluží doma nebo v zahraničí - vede k nárůstu dluhu
Emisní financování:
- půjčka od CB (CB musí emitovat peníze) - tzv. monetizační kanál - monetizace deficitu - zakázáno ze zákona
Mohlo by zajímat: Jak vybrat úvěr nebo půjčku a na co si dát pozor a Jak si vybrat půjčku
12. Veřejný dluh
1.) Vymezení pojmu:
- dluh nemůžeme definovat jenom jako kumulaci deficitu - tzv. jednosměrná kauzalita
- dluh může vzniknou i jinak
- vždy to nakonec zaplatí veřejnost
- lze tedy nazývat „veřejným dluhem“
- čistý dluh - odečtení od celkového dluhu pohledávky státu
- hrubý dluh - celkový dluh veřejné rozpočtové soustavy
Rozlišení dluhu:
1.) Dle typu držitele
a) domácí dluh - privátní sektor včetně jednotlivců, veřejný sektor, CB, vláda
b) cizina
2.) Dle formy dluhu
a) státní dluhopisy neobchodovatelné
b) státní dluhopisy obchodovatelné
-krátkodobé (BILLS) 3 měsíce - 1 rok
- střednědobé (NOTES) - 1 - 10 let
- dlouhodobé (BONDS) - 10 let
- pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu
Existují dva názory na zadlužení vlády v zahraničí:
1.) s růstem zahraničního podílu na celkovém veřejném dluhu dochází při splácení úroků k odlivu bohatství do zahraničí - pokud se zadluží doma - změní se pouze portfolio soukromých subjektů
2.) nikde je zahraniční dluh nenahraditelný - může být i pozitivní, protože v případě půjčky v zahraničí nedochází k negativním jevům doma
Vynucená aktivizace obchodní bilance:
- aby mohly vlády splácet své dluhy v zahraničí
- musí vytvářet aktiva (přebytky obchodní bilance)
- % importu pohlceného úrokem státního (veřejného) dluhu
2.) Příčiny růstu veřejného dluhu, typy rozpočtového deficitu:
- relativní ukazatel podílu veřejného dluhu na HDP je nejlepší ukazatel - tzv. relativní váha veřejného dluhu
- veřejný dluh roste nejen jako reálné vyjádření, ale i jako relativní váha
Existují dvě mastridská kriteria související s fiskálem:
1.) podíl deficitu rozpočtu na HDP - 3%
2.) podíl veřejného dluhu na HDP - nejvíce 60%
- hlavní příčinou růstu relativní váhy jsou stále trvající (dlouhodobé) deficity HDP
- působí mnoho faktorů (některé z nich vláda může, jiné nemůže ovlivnit)
3.) Důsledky veřejného dluhu:
1.) rozpočtové: negativní - vedou zprostředkovaně k omezení výdajů
růst veřejného dluhu - růst úrokové míry - pokles výdajů
dluhová služba se stává vynucenou prioritou
2.) fiskální: dluh a jeho relativní váha se nemění (např. Portugalsko)
dlouhodobý a skrytý jev
omezuje se prostor pro fiskální rozhodování vlády
Veřejný dluh vytlačuje držbu kapitálu:
- toto se nedá hodnotit ani pozitivně ani negativně
- závisí to na tom, kdo tento kapitál drží
- dochází k tomu proto, že státní cenné papíry jsou jistota a lidé je proto upřednostňují
2 způsoby řešení dluhu:
1.) pasivní cesta:
- vláda může pozitivně ovlivnit některé faktory
- bylo by to nejúčinnější, ale málokdy se to podaří
a) ovlivnit tempo ekonomického růstu
b) inflace - mohla by vést ke snížení relativní váhy veřejného dluhu - dochází ale ke konfliktu se zájmy centrální banky
c) dar ze zahraničí
2.) aktivní cesta:
- musí existovat shoda všech ekonomů, že dluh je priorita
- veškeré úspory vlády jdou na dluh
- předpokládá to vysokou kázeň, proto je tato politika nepopulární a většinou neschůdná
a) splácet dluh a úroky z přebytků běžného rozpočtu
b) výnosy z mimořádných dávek - jednorázový příjem státního rozpočtu
c) monetizace dluhu
d) administrativní řešení - vláda se rozhodne, že tento dluh bude ignorovat
e) státní dluhopisy - stálé nahrazování dluhu státními dluhopisy - nabalování dluhu
3 základní koncepce:
1.) Keynesiánský přístup
2.) Duckanan - tvrdí, že financování dluhu ze státních dluhopisů způsobuje přenos dluhu na budoucí generace - nekorektní
- definuje tzv. náklady obětované příležitosti:
a) subjektivní - náklady, které souvisí s rozhodnutím současné vlády
b) objektivní - vzniknou těm, kteří musí platit daně za tuto zadluženost
3.) Barro - souvisí s Ricardiánskou ekvivalencí
Je velmi důležité, co zahrneme do dluhové služby:
1.) u nás:
- dluhová služba zahrnuje jistinu i úroky
2.) metodika mezinárodního měnového fondu:
- z běžných výdajů se kryjí pouze úroky
- jistina je kryta z rozpočtových přebytků nebo z emisí státních dluhopisů
Pokud vstoupíme do Evropské Unie - musíme se přizpůsobit!!
2 programy na řešení dluhových situací:
1.) americký: - krácení výdajů (Clinton) - redukce úředníků, zmražení platů úředníků, úspory na kosmických a
výzkumných programech
- daňová opatření
2.) německý: - krácení výdajů - redukce viz Amerika
- vytváření nových pracovních míst, aby docházelo i nadále k ekonomickému růstu
Snížení efektivnosti zdanění:
v důsledku zvýšení úroků na finančním dluhu
tento dluh se platí z přebytků běžných rozpočtů - krácení výdajů
daně mají tím pádem při stejné výši menší efekt na státní výdaje
4.) Situace v ČR: (informativně)
- k 1. 1. 1993 dluh vlády ČR - 164 mld. Kč
- z toho:
a) vnitřní dluh - 91,2 mld. Kč
b) vnější dluh 73 mld Kč (22 mld. Kč dluh přejatý z rozpočtu ČSFR, 51 mld. Kč vlastní dluh)
Záměry vlády:
1.) převést dluh do dluhopisů - sekuritizace dluhu
2.) stabilizovat dluh na určité úrovni
3.) internalizovat (převést) zahraniční dluh na dluh domácí
Podíl státního dluhu na HDP v ČR:
- koncem roku 1997 - 10,9%
- začátkem roku 1998 - 9,4%
- od roku 1997 je vnitřní státní dluh plně sekuritizován
- v roce 1998 došlo k růstu sekuritizace zahraničního státního dluhu ze 78,3% na 84,4% a ke snížení zahraničního státního dluhu o 12,3 mld. Kč.
- dluh nemůžeme definovat jenom jako kumulaci deficitu - tzv. jednosměrná kauzalita
- dluh může vzniknou i jinak
- vždy to nakonec zaplatí veřejnost
- lze tedy nazývat „veřejným dluhem“
- čistý dluh - odečtení od celkového dluhu pohledávky státu
- hrubý dluh - celkový dluh veřejné rozpočtové soustavy
Rozlišení dluhu:
1.) Dle typu držitele
a) domácí dluh - privátní sektor včetně jednotlivců, veřejný sektor, CB, vláda
b) cizina
2.) Dle formy dluhu
a) státní dluhopisy neobchodovatelné
b) státní dluhopisy obchodovatelné
-krátkodobé (BILLS) 3 měsíce - 1 rok
- střednědobé (NOTES) - 1 - 10 let
- dlouhodobé (BONDS) - 10 let
- pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu
Existují dva názory na zadlužení vlády v zahraničí:
1.) s růstem zahraničního podílu na celkovém veřejném dluhu dochází při splácení úroků k odlivu bohatství do zahraničí - pokud se zadluží doma - změní se pouze portfolio soukromých subjektů
2.) nikde je zahraniční dluh nenahraditelný - může být i pozitivní, protože v případě půjčky v zahraničí nedochází k negativním jevům doma
Vynucená aktivizace obchodní bilance:
- aby mohly vlády splácet své dluhy v zahraničí
- musí vytvářet aktiva (přebytky obchodní bilance)
- % importu pohlceného úrokem státního (veřejného) dluhu
2.) Příčiny růstu veřejného dluhu, typy rozpočtového deficitu:
- relativní ukazatel podílu veřejného dluhu na HDP je nejlepší ukazatel - tzv. relativní váha veřejného dluhu
- veřejný dluh roste nejen jako reálné vyjádření, ale i jako relativní váha
Existují dvě mastridská kriteria související s fiskálem:
1.) podíl deficitu rozpočtu na HDP - 3%
2.) podíl veřejného dluhu na HDP - nejvíce 60%
- hlavní příčinou růstu relativní váhy jsou stále trvající (dlouhodobé) deficity HDP
- působí mnoho faktorů (některé z nich vláda může, jiné nemůže ovlivnit)
3.) Důsledky veřejného dluhu:
1.) rozpočtové: negativní - vedou zprostředkovaně k omezení výdajů
růst veřejného dluhu - růst úrokové míry - pokles výdajů
dluhová služba se stává vynucenou prioritou
2.) fiskální: dluh a jeho relativní váha se nemění (např. Portugalsko)
dlouhodobý a skrytý jev
omezuje se prostor pro fiskální rozhodování vlády
Veřejný dluh vytlačuje držbu kapitálu:
- toto se nedá hodnotit ani pozitivně ani negativně
- závisí to na tom, kdo tento kapitál drží
- dochází k tomu proto, že státní cenné papíry jsou jistota a lidé je proto upřednostňují
2 způsoby řešení dluhu:
1.) pasivní cesta:
- vláda může pozitivně ovlivnit některé faktory
- bylo by to nejúčinnější, ale málokdy se to podaří
a) ovlivnit tempo ekonomického růstu
b) inflace - mohla by vést ke snížení relativní váhy veřejného dluhu - dochází ale ke konfliktu se zájmy centrální banky
c) dar ze zahraničí
2.) aktivní cesta:
- musí existovat shoda všech ekonomů, že dluh je priorita
- veškeré úspory vlády jdou na dluh
- předpokládá to vysokou kázeň, proto je tato politika nepopulární a většinou neschůdná
a) splácet dluh a úroky z přebytků běžného rozpočtu
b) výnosy z mimořádných dávek - jednorázový příjem státního rozpočtu
c) monetizace dluhu
d) administrativní řešení - vláda se rozhodne, že tento dluh bude ignorovat
e) státní dluhopisy - stálé nahrazování dluhu státními dluhopisy - nabalování dluhu
3 základní koncepce:
1.) Keynesiánský přístup
2.) Duckanan - tvrdí, že financování dluhu ze státních dluhopisů způsobuje přenos dluhu na budoucí generace - nekorektní
- definuje tzv. náklady obětované příležitosti:
a) subjektivní - náklady, které souvisí s rozhodnutím současné vlády
b) objektivní - vzniknou těm, kteří musí platit daně za tuto zadluženost
3.) Barro - souvisí s Ricardiánskou ekvivalencí
Je velmi důležité, co zahrneme do dluhové služby:
1.) u nás:
- dluhová služba zahrnuje jistinu i úroky
2.) metodika mezinárodního měnového fondu:
- z běžných výdajů se kryjí pouze úroky
- jistina je kryta z rozpočtových přebytků nebo z emisí státních dluhopisů
Pokud vstoupíme do Evropské Unie - musíme se přizpůsobit!!
2 programy na řešení dluhových situací:
1.) americký: - krácení výdajů (Clinton) - redukce úředníků, zmražení platů úředníků, úspory na kosmických a
výzkumných programech
- daňová opatření
2.) německý: - krácení výdajů - redukce viz Amerika
- vytváření nových pracovních míst, aby docházelo i nadále k ekonomickému růstu
Snížení efektivnosti zdanění:
v důsledku zvýšení úroků na finančním dluhu
tento dluh se platí z přebytků běžných rozpočtů - krácení výdajů
daně mají tím pádem při stejné výši menší efekt na státní výdaje
4.) Situace v ČR: (informativně)
- k 1. 1. 1993 dluh vlády ČR - 164 mld. Kč
- z toho:
a) vnitřní dluh - 91,2 mld. Kč
b) vnější dluh 73 mld Kč (22 mld. Kč dluh přejatý z rozpočtu ČSFR, 51 mld. Kč vlastní dluh)
Záměry vlády:
1.) převést dluh do dluhopisů - sekuritizace dluhu
2.) stabilizovat dluh na určité úrovni
3.) internalizovat (převést) zahraniční dluh na dluh domácí
Podíl státního dluhu na HDP v ČR:
- koncem roku 1997 - 10,9%
- začátkem roku 1998 - 9,4%
- od roku 1997 je vnitřní státní dluh plně sekuritizován
- v roce 1998 došlo k růstu sekuritizace zahraničního státního dluhu ze 78,3% na 84,4% a ke snížení zahraničního státního dluhu o 12,3 mld. Kč.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)