Plánování materiálu - určit rozsah činnosti zásobování v určitém období
plánování zahrnuje:
1. stanovené velikosti budoucí spotřeby : stanovení velikosti budoucí spotřeby vychází z různých podkladů, nejčastěji z plánů výroby a norem spotřeby materiálu ( THN) - kolik se spotřebuje materiálu na 1 výrobek . U jiných druhů mat. se může vycházet ze statistických norem na jednotku výkonu. Může se vycházet i ze skutečné spotřeby za min. období a přihlédnout k uvažovaných změnám
2. stanovené velikosti zásob : zásoba může být – běžná - měla by vydržet na dobu, mezi dvěma
pravidelnými dodávkami
- pojistná - měla by pokrýt výkyvy v dodávkách
- sezónní - předzásobení z důvodů , u různých
potížích u dodavatele
- technologická - podnik si musí mat. do výroby
připravit ( někdy je nutná, někdy
nepotřebná, jako např. uhlí )
- strategická - abychom dokázali pomoci podniku
přežít při nepředvídatelných událostech
- spekulativní - aby dosáhl mimořádného zisku,
3. stanovené velikosti dodávek
-u Běžných, Pojistných a Technologických zásob se musí určit počáteční zásoba k datu, od kterého se plánuje spotřeba :
ČNZ = normovaná zásoba (časová) musí se určit - musí být součtem Běžné zásoby + Pojistné z.+ Technologické. z.
BZ(běžná zásoba) = C : 2
ČNZ = C : 2 + p + t - tím vypočítáme počet dní na vystačí
S(průměrná denní spotřeba) = S : d
NZ(normovaná zásoba v naturálních jednotkách) = NZ x S
Výše dodávek vyplyne ze vztahu mezi plánovanou spotřebou a plánov. zásobami.
Dodávky musí pokrýt plánov. spotřebu a umožnit zvýšení nebo snížení zásob
druh materiálu
pšeničná mouka
ZDROJE POTŘEBY
PZ 36 spotřeba 1008
NZ - 28
DODÁVKY ………………….
1008 1008
D = 1008 – 36 + 28 = 1000
Když chce podnik zásoby zvýšit, normov. zásoba by byla vyšší než očekávaná poč. zásoba,
DODÁVKY > SPOTŘEBA
Když chce podnik zásoby snížit, normov. zásoba by byla nižší než očekávaná poč. zásoba
DODÁVKY < style="font-weight: bold;">Pořizování materiálu : převážně nákupem od dodavatelů, výjimečně vlastní výrobou ( aktivace materiálu )
zahrnuje :
1. Výběr dodavatelů + smluvní zajišťování dodávek ( pořizuje se od výrobců, nebo z velkoobchodu, podnik má vytvořenou síť dodavatelů s nimiž dlouhodobě spolupracuje. Dodávky si zajišťuje většinou uzavřením kupní smlouvy, která většinou vzniká zasláním objednávky a jejím potvrzením od dodavatele. )
Kupní smlouva obsahuje : předmět plnění – ( jakost, druh, množství , balení , značení - dopodrobna )
dodací podmínky ( lhůta, způsob a místo plnění - zaplacení )
a další všeobecné podmínky : např. postup při porušení smlouvy
2. Dopravu, převzetí a zaplacení ( buďto dodavatel odešle mat. na adresu odběratele, nebo to předá soukromému autodopravci, nebo si sám odběratel převezme mat. sám. Odběratel má povinnosti provést při převzetí kontrolu množství , jakost , a porovnat s dodacím listem, který dodávku provází - dodavatel pak zašle fakturu, kterou uplatňuje právo na zaplacení
3 . Uplatňování reklamací ( zjištěné vady dělíme na : Zjevné a Skryté. Vady mohou být: množství, druhu a jakosti, ale i vady v dokladech. Když se vady zjistí, odběratel musí bez odkladu podat zprávu , čili reklamaci a u skrytých vad může uplatnit reklamační nárok do dvou let)
Reklamační nárok : Dodání chybějícího zboží nebo náhradního materiálu, oprava vadného materiálu, sleva s kupní ceny, odstranění právních vad, odstoupení od kupní smlouvy ( pokud se jednalo o „ podstatné porušení podmínek smlouvy“). Odběratel má dále nárok i na smluvní pokuty nebo náhradu škody ( kupní zisk), na úrok z prodlení ( při pozdní platbě)
Sladování materiálu : sklady zajišťují ochranu materiálu před znehodnocením a ztrátou ,
uskladnění – příjemka
- výdejka nebo převodka
- při výdeji se dá upravovat výroba
- sklady musí být vybaveny inventářem , zařízením, které umožňuje rychlou a hospodářskou manipulaci - PŘÍJEM, ULOŽENÍ, EVIDENCE, VÝDEJ , a ještě: jeřáby, regály, palety, vozíky, výtahy, drobná technika, trezory, zakladače
( na karty ) PC
- při převzetí materiálu (111) se zaúčtuje do majetku podniku
Řízení zásob – podniky používají více druhů materiálu, tím nastane tisíce položek. Aby byly náklady na zásobování co nejnižší, musí podnik věnovat jednotlivým druhům materiálu rozdílnou pozornost .
METODA : A, B, C, : vychází ze zjištění, že některé jsou potřeba jen občas v malém množství,
některé však stále a ve velkém množství
1. A. - zásoby nezbytné pro výrobu, je jich velké množství a nevíce peněz . Nezbytné pro tyto je výpočet zásoby
Běžné, Pojistně a Technologické
2. B. - zásoby, které se relativně a snadno objednávají, jejich spotřeba není příliš významná . Sleduje se minim. skladový limit, pokud zásoba klesne pod něj, objednává se pak nový. Počet druhů materiálu je výrazně nižší než u metody A.
3. C. - největší počet druhů, ale objemem financí je nejméně významná pro podnik . Zásoby se doplňují operativně.
př.: kancelářské, hygienické prostředky - nejvíce se využívá A, B
další metoda : JUST IN TIME - zásoby jdou do výroby. V některých velkých podnicích s pravidelnou spotřebou, dodávky odpovídají spotřebě, mat. jde přímo ke zpracování . Udržuje se pouze minim. pojistné. Zásoba 1-2 dny. Předkládá úplnou spolupráci s dodavateli.
Evidence zásob : hlavně v uce. Je to rozsáhlá operativní evidence. Evidence se využívá k řízení zásobování, kontrole a
hodnocení
vede se : Nákupní útvar – evidují se kupní smlouvy, jejich plnění, reklamační nároky, jejich vyřízení , seznamy dodavatelů, ale i dopravců
Sklady – všechny došlé převzaté zásilky, vratné obaly, musí se sledovat stav a pohyb jednotlivých druhů materiálu, vede se evidence v naturálních jednotkách.
Účtárna – v peněžních jednotkách, stav a pohyb zásob, v souhrnném i podrobném uspořádání – to je
za podnik jako celek, pak podle skladů, další evidence: došlé faktury a její úhrady
Prvotní doklady – příjemka, přejímka, převodka, F-přijatá, bank. výpis, dodací list, doprav. dokumenty, celní deklarace, osvědčení o jakosti zboží
Efektivnost hospodaření s mat. : podnik musí s materiálem dobře hospodařit,jde o využívání zásob(co nejlepší),
a využívání materiálu při samotné spotřebě.
1.1. O využ. zásob - podnik by neměl mít vysoké zásoby ( vysoké náklady na skladování , to znamená hodně peněz na nákup , skladování…)
- hodnotí se ( využití ) – rychlost obratu zásob = počet obrátek za dané období ( kolikrát se spotřebovala průměrná zásoba ) PO = S : ØZ př. Podnik: 1/2 mil za rok
ØZ = 100 000 ,- PO – 1/2mil : 100 000 = 12
1.2. Doba obratu - převrácená hodnota rychlosti obratu ( délka , počet dní za které se prům. zásoba spotřebovala)
DO = T : PO = 360 : 12 = 30 dní - doba za jakou se prům. spotřebuje je 30.
- roste-li počet obrátek, tak se snižuje doba obratu
- ukazatelé se počítají za celkovou hodnotu ( natur. , fin. ) nebo za jednotl. druhy zásob
- neměl by podnik udržovat „LEŽÁKY“ bezobrátkové zásoby
2.1. Využívání je dáno spotřebními normami, ty se vypracovávají ve fázi ( přípravy či výroby)
- normy jsou stanoveny podle úrovně konstrukce a technologie výroby, k hospodárnosti vede snižování spotřebních norem a využívání odpadu
Žádné komentáře:
Okomentovat