Poptávku po každém jednotlivém statku ...

Poptávku po každém jednotlivém statku X a Y pak můžeme zapsat jako funkci cen obou statků a velikosti důchodu, tj.

x = fx (px, py, M) a y = fy (px, py, M).

Zobecníme -li výraz pro n statků, dostaneme pro každý i-tý statek funkci, která vyjadřuje závislost spotřeby i-tého statku na cenách všech statků a na velikosti důchodu, tj.

xi = fi (p1, p2, . . ., pn, M), pro i = 1, . . . n.

Jestliže v této funkci jeden z parametrů pi, M pro i = 1, . . . n budeme považovat za proměnnou a ostatní fixujeme, dostaneme různé hodnoty proměnné x , tedy různé hodnoty poptávaného množství statku X.

Pokračujme v analýze dvou statků.
Nechť proměnnou je důchod a ceny obou statků jsou fixovány. Dostaneme tzv. důchodovou spotřební křivku (ICC Income Consumption Curve), která je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu. Tj. pro každou úroveň důchodu Mi a konstantní poměr cen px/ py dostaneme optimální kombinace statků x*i a yi* . (Jestliže se poměr cen px/ py změní, dostaneme pro daný důchod jinou důchodovou spotřební křivku).