Jde o situaci, kdy výstavcem směnky je dlužník, který přikazuje 3. osobě, tzv. směnečníkovi, aby uhradil dlužnou částku věřiteli.
Směnečník musí samozřejmě s takovou směnkou souhlasit – musí směnku akceptovat, a to svým podpisem na směnce.
Např:
Firma A prodala zboží firmě B za 100.000,- Kč, firma B má za toto zboží zaplatit za 3 týdny.
Firma A však potřebuje nakoupit jiné zboží od firmy C za 80.000,- Kč.
Firma C dobře zná firmu B a ví, že své dluhy vždy řádně platí.
Nezná však firmu A požaduje jištění (záruku) uhrazení svého zboží – požaduje jako záruku uhrazení zboží vystavení směnky cizí
s dobou splatnosti 3 týdny.
Firma B se stane směnečníkem, musí tedy s takovou směnkou souhlasit, musí ji tedy akceptovat.
Firma A, dlužník vůči firmě C, vystaví směnku, kterou předloží k akceptu firmě B. Akceptem se firma B zaváže uhradit firmě C
za 3 týdny 80.000,- Kč za zboží, které si koupila od firmy C firma A.
Žádné komentáře:
Okomentovat